Československo bylo osvobozeno ze dvou stran: část na západě osvobili Spojenci, většinu území osvobodila Rudá armáda
Beneš podepisuje se Stalinem dohodu o poválečném uspořádání světa
5. dubna 1945 – Košický vládní program – program o vzájemné pomoci se Sovětským svazem, přátelské poválečné spolupráci
lid vládne svobodně prostřednictvím vládních orgánů
viz konec tohoto zápisku
docházelo k orientaci na Sovětský svaz – ruština jako cizí jazyk vyučovaný ve školách
některá místa byla za války bombardována (Praha, Plzeň, Cheb)
za války se také restrukturalizoval průmysl – přeměna na válečnou výrobu
válkou poškozené hospodářství bylo nutné obnovit
bylo zapotřebí provést měnovou reformu
je konfiskován majetek zrádců a kolaborantů
po odsunu Němců je konfiskován i jejich majetek
některé území musí být dosídleno
některé politické strany zrušené za války nebyly obnoveny; existovaly Komunistická strana, Národně socialistická strana, Lidová strana, Demokratická strana
všechny tyto strany mohly fungovat pouze se souhlasem Národní fronty
do Národní fronty postupně vstupovaly další organizace – ROH (Revoluční odborové hnutí), Svaz československé mládeže
v čele první vlády stál Zdeněk Fierlinger
probíhala národní očista – potrestání kolaborantů
v prvních letech byly vydávány dekrety prezidenta republiky
retribuční dekrety – dekrety o vysídlení Němců, určovaly postih za válečné zločiny
popravou byli potrestáni někteří nejhorší nacisté – K. H. Frank, Tiso
velké podniky byly znárodněny
proběhla první etapa pozemkové reformy
v říjnu 1945 zasedalo Prozatimní národní shromáždění, zástupci stran byli vybráni rovným dílem
vzrůstá vliv Komunistické strany
vzniká předsednictvo vlády
květen 1946 – volby: v Čechách získala nejvíce hlasů Komunistická strana (získala 40%), na Slovensku zvítězila Demokratická strana; celorepublikově ale stále zvítězila Komunistická strana
prezidentem je stále Beneš, předsedou vlády se stává Klement Gottwald
někteří členové vlády jsou nestranní – např. Jan Masaryk
musí být obnoveno zemědělství – plán hospodářské obnovy (dvouletka)
průmysl však zaostával, dvouletka měla problémy
politické strany kritizovaly přerozdělení půdy
v létě roku 1947 byla velká sucha
Komunistická strana navrhuje zavedení milionářské daně, která by měla kompenzovat propad průmyslu
vysídlení Němců – ca 3 mil. lidí
na jaře roku 1948 mají proběhnout nové volby, doufá se, že komunisté ztratí své pozice
v Národní frontě dochází k rozporům – demokratický × komunistický blok, řeší se dovytváření nových zákonů
komunisté prosazují úpravu platu státních zaměstnanců, dořešení pozemkové reformy, milionářskou daň, …
SNB (Stav národní bezpečnosti) – v čele je ministr vnitra V. Nosek (komunista)
v SNB jsou také spory, což vede k celkovému vyvrcholení sporů a dohadů
do čela SNB se dostávají komunisté
Zorin – náměstek ministra zahraničí SSSR, nabízí Gottwaldovi vojenskou pomoc SSSR
na Slovensku je komunisty zinscenováno spiknutí v demokratické straně
Hradecký program – ministr zemědělství chtěl revidovat poválečnou reformu, zabrat další půdu – znárodnit pozemky nad 50 ha
20. února 1948 podalo 12 nekomunistických ministrů demisi
doufali, že prezident demisi nepřijme, chtěli se tak zbavit vzrůstajícího vlivu komunistů; chtěli získat více křesel v předčasných volbách
původně se doufalo, že demisi podá více lidí – sociální demokraté, Jan Masaryk
Jan Masaryk později umírá, dodnes se neví, jestli byl zavražděn, spáchal sebevraždu, nebo něco jiného
komunistická strana vyzývala lid, aby vyšli do ulici
21. února – manifestace na Staroměstském náměstí
byla vyhlášena pohotovost SNB
vznikaly akční výbory
na 24. února byla vyhlášena generální stávka
prezident Beneš byl pod velkým tlakem, chtělo se, aby demisi přijal
začaly vznikat lidové milice – ozbrojené oddíly dělníků
prezidenta přišla podpořit poměrně velká skupina studentů
25. února 1948 Beneš demisi pod velkým nátlakem přijal
Beneš sestavil novou vládu navrženou Gottwaldem
Jan Masaryk 10. 3. 1948 umírá
očista ministerstev a úřadů
SČSP – Svaz československo-sovětského přátelství
bylo potřeba podchytit mládež, je zrušen Junák, zaveden Pionýr
nová pozemková reforma – byla zabrána půda nad 50 ha
byly znárodněny podniky nad 50 zaměstnanců
95 % průmyslu bylo znárodněno
drobní živnostníci fungovali, postupně ale byli zlikvidováni konkurencí
jsou zavedeny nové zákony
zákon o jednotné škole – budou školy národní (dnes základní), střední a vysoké
ještě v květnu roku 1948 je sepsána Ústava 9. května – v ní bylo napsáno, že Československo je socialistická repulika; stále byly zmíněny práva a svobody občana, ty ale nebyly dodržovány
změna ve volbách – jednotné kandidátky (předem připravené kandidátky – byli na nich sice i jiné strany než KSČ, ty však s komunisty kolaborovaly), volby byly povinné
Edvard Beneš je nemocen, abdikuje, novým prezidentem se stává Klement Gottwald
premiérem se stává Zápotocký
v červnu 1948 se v Praze uskutečnil 11. Všesokolský slet, lidé na něm vyjadřovali odpor proti Gottwaldovi a KSČ, Sokol byl zakázán
další demonstrace se konala na Benešově pohřbu v září 1948
byl vydán Zákon na ochranu lidově demokratické republiky („kdo nejde s námi, jde proti nám“)
PTP – Pomocný technický prapor, tábor nucených prací pro politicky nepohodlné osoby – práce v dolech, lomech
povinná vojenská služba (ta už ale fungovala i za První republiky)
národ se rozdělil na stoupence komunistů a pasivní mlčící většinu
nejdéle odporovala katolická církev – církve byly totiž komunisty omezovány („náboženství je opium lidstva“)
v padesátých letech byl socialistický režim neomezený
vláda se opírala o SNB (Sbor národní bezpečnosti)
mládežnická hnutí
uniformita
budovaly se hutě, strojírny; výroba zbraní
orientace obchodu na Sovětský svaz
1949 – Zákon o JZD (jednotných zemědělských družstvech)
začala probíhat násilná kolektivizace zěmědělství – do JZD a státních statků museli vstupovat všichni rolníci i sedláci
1949 – byla vytyčena generální linie výstavby socialismu
1949 – první pětiletka – ta musela být později upravena, protože plán nešlo splnit
celý systém se opíral o ozbrojené složky – StB – tajná policie
byla porušována práva – listovní tajemství, svoboda projevu, …
boje s třídními nepřáteli, soudní procesy měly odstrašit; justiční vraždy
poprava Heliodora Píky (který za 2. sv. v. bojoval na východní frontě), Milady Horákové (1950), Slánského (bývalého generálního tajemníka KSČ)
1954 – proces proti slovenskému buržoaznímu nacionalismu, věznení Husáka, …
179 popravených, ca 80 000 věznených z politických důvodů
rušení klášterů
do roku 1953 lidé emigrují – na 40 000 emigrantů, hlavně odborníci
odboj – stanice Svobodná Evropa – F. Peroutka, Tigrid
střežení pohraničí – ostnaté dráty, vojáci; posunutí hraničního kamene a následovné odchytávání uprchlíků
kvůli odlivu odborníků poklesla prestiž inteligence, nahrazení dělnickými kádry
státní ideologií je marxismus, leninismus; víra je v rozporu s touto ideologií
1953 – měnová reforma
1953 – prezidentem se stává Zápotocký
v čele KSČ stál Novotný
1954 – nové volby do národních výborů, byly zmanipulované
1955 – vstup do Varšavské smlouvy (vojenský pakt)
1955–1960 – další vlna kolektivizace zemědělství
1956 – na 20. sjezdu Komunistické strany Chruščov kritizuje kult Stalina, čeští politici neví, jak reagovat
1956 – dělnické bouře v Polsku, krvavě potlačené protesty v Maďarsku
2. sjezd československých spisovatelů – kritika zásahů státu do vědy, umění, …; chtějí svobodné volby a destalinizaci; hledají novou cestu k socialismu
1957 – Zápotocký umírá, prezidentem se stává Novotný, ten je zároveň v čele Komunistické strany
bojoval proti revizionismu
probíhají prověrky, čistky
1956–1960 – pětiletka
1960 – byla vytvořena nová ústava, ve které se prohlašuje, že budování socialismu je dovršeno, vedoucí úloha KSČ byla v této ústavě zakotvena; Československá republika se přejmenovává na ČSSR (Československou socialistickou republiku), změnil se státní znak
nová pětiletka, ve které se vytyčily náročné plány
1963 – pětiletka padá, je vytvořen záchranný roční plán; poté je vytvořena sedmiletka
po selhání pětiletky se objevují veřejné kritické hlasy
destalinizace – zbourání Stalinova památníku
v čele ekonomů je Ota Šik
vytvoření ekonomického ůstavu, návrh hospodářské reformy (zkvalitnění výrobků, …)
rehabilitace odsouzených a jejich rodin (některých) – několik vln, poslední v 60. letech
diskuze o společenské a ideologické formě – uvolnění
1967 – 4. sjezd spisovatelů – kritika byrokracie ⇒ vyloučení Kundery, Klímy, Vaculíka, … z KSČ
leden 1968 – plénum (širší zasedání ústředního výboru KSČ), diskuze o problémech a napětí; odvolání Antonína Novotného, nahrazení Dubčekem; začátek Pražského jara
Pražské jaro: leden–srpen, hledání „socialismu s lidskou tváří“
Forman, Chytilová, Paser, … – umění a kultura
avantgardní scény a divadla – Semafor, Rokoka, …
církev nebyla odstavena
prezidentem se stává Ludvík Svoboda, předsedou vlády je Černík
duben – další plénum, přijetí akčního programu:
KSČ si nesmí vynucovat autoritu
politické svobody, občanská práva
uvolnění podnikání
úvahy o federativním uspořádání
zrušení cenzury
vznik Klubu angažovaných nestraníků
K231 – klub obětí nespravedlivého odsouzení
reformní komunisté – představitelé nového proudu
červen – prohlášení 2000 slov – Vaculík; radikální, vyzývá k akcím v rámci zákonů – podpora obrození kultury atd., podepsáno mnoha lidmi
vývoj v Československu byl s obavami sledován
Brežněvova doktrína – pokud se v nějakém satelitu objeví revizionismus, kontrarevoluce, může Sovětský svaz zasáhnout i vojensky
Varšavský dopis – pět komunistických stran různých států vylíčilo podmínky v ČSSR – zasahování do vnitřních záležitostí ČSSR, sestavovali požadavky
na září roku 1968 se připravoval mimořádný sjezd KSČ
rumunský a jugoslávský prezident navštívili v Praze představitele reformního hnutí
kromě reformního křídla existuje i křídlo konzervativní – Biľak, Kolder, Švestka, Kapek, …
konzervativci zvacím dopisem žádali Sověty o pomoc
jednání v Černé nad Tisou – sovětská delegace řídila jednání, nepřijali žádný argument; komunismus s lidskou tváří byl prohlášen za kontrarevoluci, Češi a Slováci se podle nich chtějí vymanit z vlivu Sovětského svazu
18. srpna 1968 – v Moskvě bylo rozhodnuto o vojenské intervenci do Československa
letadla, tanky, … varšavské smlouvy 21. srpna překročily hranice
vojska: sovětská, maďarská, německá (NDR), polská, bulharská
nedošlo k velkému krveprolití, zahynulo ca 90 civilistů
lidé diskutovali, psali hesla
reformní hnutí bylo ukončeno, uvolnění skončilo
narychlo byl svolán čtrnáctý sjezd KSČ – na něm se dohodlo, že s okupujícími vojsky se nebude vyjednávat
23. srpna bylo v Moskvě zahájeno jednání s československými představiteli, byl na ně činěn nátlak, aby podepsali Moskevský protokol – souhlas s invazí
26. srpna – všichni představitelé kromě Kriegela protokol podepsali
Moskevský protokol zavazoval k něčemu, cenzuře sdělovacích prostředků, posílení pozice armády a SNB, odstranění opozičních funkcionářů; rozhodnutí z Vysočanského sjezdu KSČ byla zrušena (Vysočanský sjezd jako takový byl zneplatněn)
okupující jednotky přislíbily, že nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí Československa – porušováno
zahájen proces konsolidace – návrat k původnímu prosovětskému režimu
1971 – dokončení konsolidace, svolání čtrnáctého sjezdu KSČ (předchozí čtrnáctý sjezd ve Vysočanech byl zneplatněn)
začíná období normalizace (to trvá až do Sametové revoluce)
do konce roku 1968 stáhly menší státy své jednotky, zůstaly zde pouze sovětská vojska; centrem jejich koordinace byly Milovice
tyto jednotky cenzurovaly média
Smlouva o dočasném pobytu sovětských vojsk – legalizace dlouhodobého pobytu sovětských vojsk v ČSSR
Dubček a ostatní jsou oddalováni od moci
do popředí se dostává Gustav Husák, ten je později zvolen prezidentem
Československo se oficiálně stává federací ČSR a SSR
proti okupaci protestovali studenti – 1968, 1969 – potlačováno
16. ledna 1969 se protestně upálil Jan Palach, následoval Jan Zajíc, Evžen Plocek
pohřeb Jana Palacha se stal manifestací proti okupaci
v březnu roku 1969 čeští hokejisté dvakrát porazili hokejisty sovětské, lidé spontánně oslavovali – hokejový týden – lidé v ulicích, oslavy měly podtext
proběhly represe (tyto oslavy by mohly snadno přerůst v něco většího), někteří političtí představitelé jsou odsunuti do pozadí
v dubnu 1969 odstoupil Dubček, byl odstraněn z politiky
politická situace se rázně změnila, do čela KSČ a úřadů se dostávají politici věrní Moskvě
1970 – Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti – vysvětleny události roku 1968 („sovětská vojska Čechům a Slovákům pomohla od kontrarevoluce“)
začaly prověrky
1975 – prezidentem se stává Husák
byla završena industrializace Slovenska
trh se opět orientoval na východ
ropné šoky
vzniká opozice
dizident – člověk, který aktivně bojuje proti režimu
diset – odboj jako takový
samizda – autoři, kteří si vydávali sami
nastrčení policisté, agenti
1977 – Charta 77 – požadovali dodržování lidských práv a občanských práv; podepsáno mnoha lidmi – reformovaní komunisté, nekomunisté, křesťané; Patočka, Havel