Protektorát Čechy a Morava

14. března 1939 se od ČSR odtrhává Slovensko
toho samého dne byli Emil Hácha (český prezident), Chvalkovský (český ministr zahraničí) předvoláni do Berlína, kde jim bylo oznámeno, že příští den proběhne obsazení Čech a Moravy
15. března Německá vojska vstupují na české území
16. března je oficiálně vyhlášen Protektorát Čechy a Morava
formálně byl protektorát pořád autonomní stát, téměř vše ale bylo řízeno z Německa
česká armáda byla rozpuštěna, zůstala pouze vládní armáda (ca 7 000 vojáků)
byl rozpuštěn parlament, vláda s prezidentem byla ponechána
vystřídali se čtyři předsedové vlády – Rudolf Beran, Alois Eliáš (ten byl poté popraven, protože byl napojen na Západ), Jaroslav Krejčí, Richard Bienert
prezidentem byl Emil Hácha
orgány státní správy existovaly (včetně četnictva a policie), ale pouze formálně – všechna nařízení vlády mohla být kdykoliv zrušena, policisté a četnictvo museli hájit německé zákony
německá vláda mohla vydávat zákony platící pro protektorát
v pravomoci českých soudů byly ponechány pouze některé případy (drobné krádeže apod.), zbytek řešily soudy německé (např. vše, co narušovalo režim)
protektor: Neurath, pak Heidrich (na kterého byl poté proveden atentát), Daluege, Frick
Herman Frank – jmenován velitelem SS pro Čechy a Moravu; chtěl knečné řešení české otázky
je u nás prosazován antisemitismus, ca 120 000 Židů bylo přesunuto do koncentračních táborů (Terezín), vetšina z nich později do táborů vyhlazovacích
nacistická propaganda Terezín vydávala za město, které Hitler daroval Židům
nacisté prosazovali také konečné řešení cikánské otázky – kárné pracovní tábory (u Písku, Hodonína)
Romové a míšenci museli mít legitimaci, byli pronásledováni

hospodářství bylo řízené Německem
restrukturalizace podniků – vše bylo podřízeno válce – zbraně, uniformy atd.
příděly potravin – zaveden lístkový systém
luxusní produkty se nesměly prodávat, posílaly se na frontu – např. pohonné hmoty
hledaly se náhražky – např. cikorka místo kávy, listí místo tabáku
zavedení šatenek, poukazů na obuv
bujel černý trh
stoupaly ceny běžných věcí – potraviny, oblečení, obuv
kurz koruny vůči marce byl uměle znehodnocen na 1 : 10
ve škole se povinně vyučovala němčina
z učebnic se vyškrtlo, co se nehodilo
Emanuel Moravec – kolaborant, ministr školství
lidé byli podvyživeni, o nemocné se málo pečovalo (lékaři na frontách)

Odboj

ca 10–15 % obyvatel
i obyčejní lidé přispívali k odporu (šeptanda, pomáhání partyzánům)

Domácí odboj

hned po vzniku protektorátu lidé spontánně reagovali na německou okupaci – šeptanda, šoupání nohama nebo kýchání při německé propagandě
v hostincích se zpívaly národní a vlastenecké písně – Hašler
komunistický odboj
Politické ústředí (PÚ) – L. Rašín, Hála, Šámal
obrana národa – bývalí legionáři, důstojníci, železničáři – Josef Bílý, Sergej Iuge; po okupaci museli emigrovat
petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ) – sociální demokraté, socialisté, železničáři; Fukátko, Čížek, Jankovec
ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD): zpravodajská činnost, časopisy (ilegální)
časopisy: Uboj, Český kurýr, Signál
hnutí „pracuj pomalu“
bojkot tramvajové dopravy
7. května 1939 byly převezeny ostatky K. H. Máchy na vyšehradský hřbitov – zúčastnilo se velké množství lidí, protesty
na Den matek, den vzniku Československa, … se lidé scházeli, projevovali odpor
Václav Sedláček a Jan Opletal (student medicíny) byli při demonstraci na den vzniku Československa zabiti – Opletalův pohřeb byl pak využit k další demonstraci
pro Němce to byla záminka pro zavření vysokých škol 17. listopadu 1939, někteří vyšší představitelé vysokých škol byli popraveni, další posláni do koncentračních táborů
Němci zavedli totální nasazení – zintenzivnění výroby, někteří Češi jsou odváženi na nucené práce do Německa
kulturní odboj – české knihy, česká hudba, …
zpravodajská činnost
sabotáže – v továrnách, železničáři, …
partyzáni
Balabán, Mašín, Morávek – organizují různé protesty, rozdávají tiskoviny atd. (diverzní akce), v Berlíně na nádraží zorganizovali neúspěšný atentát na Himmlera; nakonec dopadeni (Balabán a Mašín popraveni, Morávek spáchal sebevraždu)
Heidrych – zastupující říšský protektor, vyhlašuje první stanné právo, zatknul členy vlády (Eliáše, …)

Zahraniční odboj

dvě centra: Londýn (letci, atentát na Heidricha), Moskva (napojení na komunistickou stranu, organizace partyzánů)
mnoho lidí odchází do zahraničí – Beneš, Ripka, demobilizovaní partyzáni, inteligence, Židé, komunisté
proti nacismu bojovali jak vojáci, tak politici
politici se snažili o uznání Československa, vlády; chtěli anulování Mnichovské dohody
záchytná centra: Polsko, Francie (zde byl Československý národní výbor, Francie svolila k vytvoření Československých zahraničních jednotek)
poté, co byla Francie obsazena, se centrum (zejména politického) odboje přesunulo do Londýna
Beneš (prezident exilové vlády), Ripka, Jan Masaryk – byla vytvořena nová vláda usilující o navázání na První republiku – po ukončení války mělo být Československo nezávislé, území mělo být stejné, jako před válkou
1939 – výbor uznán Francií
1940 – VB uznala československou exilovou vládu
druhým centrem odboje byla Moskva; moskevský odboj byl na začátku války „konkurenční“ tomu londýnskému, nakonec však oba odboje začly spolupracovat
Československo se přidalo do protifašistické koalice (která se stala základem pro OSN)
1942 – anglická vláda anulovala své podpisy na Mnichovské dohodě, později se anulací připojila i francouzská vláda
exilová vláda se snažila navázat kontakty se Sovětským svazem

12.12.1943 byla uzavřena československo-sovětská smlouva, mluvilo se o vzájemné spolupráci (i poválečné), vzájemném nezasahování do vnitřních záležitostí
už na jaře 1939 existoval v Polsku Československý legion, v jeho čele stál Ludvík Svoboda
část Legionu po okupaci Polska odešla do Rumunska, část byla zadržena Rudou armádou; někteří v roce 1940 odjeli do Francie – někteří z nich pak putovali do Palestiny, někteří do Anglie
generál Pika vede na území SSSR československou skupinu
Svoboda vede samostatný prapor (ca 1000 mužů), který je roku 1943 nasazen na východní frontu
později se tento prapor rozrostl na brigádu, pomáhá v boji o Kyjev
armádní sbor s volyňskými Čechy pomáhá osvobozovat ČSR

ve Francii vstupují čeští vojáci do legie
podepsání dohody o obnovení české armády ve Francii – Češi se podílejí na ochraně Francie (letci)
1940 – okupování Francie ⇒ přesun odboje do Velké Británie
ve Velké Británii Češi vytváří 310. a 312. stíhací peruť a 311. bombardovací peruť – pomoc v letecké bitvě o Anglii
Karel Janoušek, Josef František

na Středním východě a v Africe mají Češi 11. pěší prapor v Palestině – velí mu generál Karel Klapálek, prapor spadá pod Velkou Británii
účastní se boje o Tobruk
roku 1942 byl tento odboj reorganizován na letecký pluk; později byl tento pluk přesunut do Velké Británie

Atentát na Heydricha

protektor Konstantin von Neurath odvolán, novým protektorem se v září 1941 stává Heydrich
zatýká Eliáše a další odpůrce
zavádí stanné právo
parašutisté: Jan Kubiš, Jozef Gabčík
27.5.1942 je na Heydricha v Kobylisech (část Prahy) spáchán atentát; Heydrich je zraněn a později umírá
vyhlášení druhého stanného práva – zatýkání, vraždění
10.6. jsou vypáleny Lidice (jako odveta za atentát), 20.6. jsou vyhlazeny Ležáky
pátrání po ÚVODu, likvidace komunistického odboje, zabití atentátníků

Partyzáni

1944 – karpatsko-dukelská operace – na české hranice přichází sovětská armáda
na Slovensku mělo vypuknout povstání, které mělo usnadnit postup sovětských vojsk, toto povstání však 29.8.1944 vypuklo předčasně a bylo potlačeno
zbylí povstalci se přidávají k partyzánům
ostravská operace – Sověti, Poláci, Rumuni, …; pomoc odbojové organizace Rada tří
partyzáni jsou i na Moravě (v horách) a v Polabí
vzrůstá množství sabotáží

Pražské povstání

vypuklo 5.5.1945
organizováno Českou národní radou
vedení: vojenské velitelství Velké Prahy v čele s Karlem Kutlvašrem
Albert Pražák – předseda České národní rady
málo zbraní, nedostatečná příprava
rozhlas vyzval občany k pomoci ⇒ postavení barikád
když Němci vidí, že nevyhrají, chtějí se alespoň dostat do zajetí Američanů ⇒ tvrdé boje, ztráty na civilním obyvatelstvu
vlasovci – ruská osvobozenecká armáda (ROA), jíž generálem byl Vlasov; byli mezi nimi protistalinisté a sovětští vojáci, kteří byli zajati nacisty
vlasovci byli nejdříve jakožto armáda zajatců Němci nuceni bojovat proti SSSR, brzy však tajně navázali kontakty s českým odbojem a při pražském povstání už bojovali proti nacistům
vlasovci chtějí buď padnout, nebo se dostat do zajetí USA
Česká rada se schází s Bunečenkem a Vlasovem, jdou Praze na pomoc
vlasovci se snaží utéct do amerického zajetí, jsou předáni SSSR
byla stanovena demarkační linie oddělující území, které má být osvobozeno Spojenci a území osvobozené Sověty: tato linie procházela přes Karlovy vary, Plzeň, České Budějovice
Stalin chce osvobodit Prahu
26.–27.4. – Američané osvobozují Cheb a Františkovy Lázně
6.5. – osvobození Mariánských Lázní, Plzně, …; americká armáda se zastavila, protože jí demarkační linie zakazovala postupovat dále
kapitulace Němců

Poválečné uspořádání

11.5.: Česká národní rada rozpuštěna (ta slovenská funguje dále), protože ji Zorin (sovětský velvyslanec) obvinil z kolaborace s Němci
váleční hrdinové jsou pronásledováni
již v březenu 1945 jednají čeští zástupci z Londýna a Moskvy o poválečném uspořádání ČSR – vytvoření nové vlády v čele se Zdeňkem Fierlingerem, v této vládě je mnoho komunistů
5.4.1945 v Košicích vzniká Košický vládní program – program nové vlády Národní fronty Čechů a Slováků
tento program je orientován na Sovětský svaz; vytváří národní výbory
program potvrzuje zrušení ČNR a zachování SNR
potrestání kolaborantů a zrádců, konfiskace jejich majetku, poprava (Karl Herrmann Frank)
zestátnění klíčového průmyslu a bankovnictví
„očista“ kultury a školství od fašismu
všechny kromě čtyř politických stran jsou zakázány
v nové vládě není jediný člověk z odboje
režim lidové demokracie