Humanismus a renesance
odklon od Boha – filosofové jsou věřící, ale nechtějí stále řešit Boha
témata: člověk, přírodní vědy a zákonitosti, fungování společnosti
doba zámořských objevů – Země je kulatá
filosofie církev zkouší – v renesanci se mění dogmata
tři proudy:
- návrat k Antice – řešení stejných otázek jako v Antice
Francesco Petrarca – He? Sonety Lauře – to asi nebude moc filosofické, ne?
- reformační filosofie – kritika církve
- nová filosofie – uspořádání společnosti
fungování přírody
mnoho utopických představ
Michel de Montaigne
ukázka je tzv. sekundární literatura – nějaký autor napsal něco o Montaigneovi (a o tom, co
on psal)
ke všemu by se mělo přistupovat kriticky a skepticky, vše by se mělo prozkoumat a přehodnotit
He? nějaké části něčeho:
- miluj každého
- důvěřuj jen někomu
- neubližuj nikomu
zakladatel eseje – odborného úvahového stylu
Giordano Bruno
cestovatel
roku
1600 byl upálen
připouštěl, že můžou existovat další planety a životy na nich
Vesmír je nekonečný a v pohybu, nemá jasný střed; Země není středem Vesmíru
Bruno byl panteistou – Bůh je obsažen ve všem; střed Vesmíru je všude
Vesmír je tvořen z malých částí – monád –
He? co to přesně je?
Erasmus Rotterdamský
Chvála Bláznivosti
satirické dílo o společnosti
postavy:
Bláznivost – vypravěč; představována šaškem
všechno začíná na popud Bláznivosti, bez ní bychom se nehli (zbavuje nás strachu a ostýchavosti)
filosof – nežije život, pouze diskutuje a filosofuje
bláznivý hlupák – žije, chybí mu ostýchavost a strach
kolektivní nezodpovědnost – čím vyšší post, tím méně zodpovědnosti;
princip hromosvodu – každý přehazuje zodpovědnost na nižšího
církev by zde měla být pro lidi, namísto toho jsou tu lidi pro církev; církev nechává lidi ve strachu
Mikuláš Koperník
mění geocentrický pohled na heliocentrický (ne Země, ale Slunce je ve středu Vesmíru)
He? mění autoritu církve – jak jako? Tím, že Země není středem Vesmíru?
vyhl se trestu církve
Mikuláš Kusánský
kardinál
pokrokové názory
všechna náboženství chválí stejného Boha – netřeba konkurence
navrhuje sjednocení náboženství, katolická církev dodává: „Pod naším vedením“
Niccoló Machiavelli
žil ve Florencii, kde vládli Medicejové
zakladatel politologie jako vědy
napsal dílo
Vladař, ve kterém radil Medicejským, jak vládnout – chtěl, aby se rozpadnutá Itálie sjednotila
panovník by měl mít respekt, být přísný
lidé jsou podle Machiavelliho špatní, sobečtí a slabí – hodný panovník by je nezvládl ovládat
není potřeba, aby panovníka měli lidé rádi – pak můžou spíš očekávat, že jim panovník odpustí
přesto by měl ale být spravedlivý
panovník má pracovat se strachem – je lepší vzbuzovat strach než náklonnost, ale je potřeba znát míru – krutovláda může podnítit odpor
při trestání je lepší brát život než majetek – na člověka ostatní snáze zapomenou, majetek si nechtějí nechat vzít
panovník má být
liškou v roušce lva – má být vychytralý, ale má vypadat mocně
panovník má mít
virtů – má být odvážný, drzý, ochotný riskovat, sebevědomý
správný panovník má klást důraz na
reformy – aby si lidé nezvykli, aby nezlenivěli; lidi je potřeba zaměstnat; lidi lze reformou rozdělit (např. upřednostňováním někoho před někým)
i špatná reforma je dobrá – přináší prostor pro další reformy, dává dojem toho, že se pořád něco děje, že stát něco řeší
neustálé reformy obyvatelstvo připravují a udržují v pohotovosti
správný postup vlády: nejhorší na začátek (krátkodobá paměť to brzy zapomene), dobro dávat po kapkách
machiavellismus – reálná politika,
He? politika možného, nadřazena etice – účel světí prostředky
panovník machiavellista může udělat cokoliv, ale lidé musí být přesvědčeni, že má důvod (aby nebyla závist) – vladař nechce vládnout, ale musí
Thomas Hobbes
Leviatan – název podle mořské příšery z Bible; z tohoto díla čerpají moderní pravicové diktatury
příčiny sporů mezi lidmi: soutěžení, nedůvera, touha po slávě
než vnikl stát, byli všichni ve válce proti všem – „Homo homini lupus“; příčinou je nenasytné lidské ego
důvodem vzniku státu byla ochrana obyvatel před sebou navzájem – bezpečnostními složkami
ideálním státem je absolutní monarchie, kde panovník má neomezenou moc, je neomezený soudce, nedotknutelný; je smrtelným bohem
Francis Bacon
byl
He? předsedou vlády za období královny Alžběty
spekuluje se, že napsal některá díla přisuzovaná Shakespearovi
snažil se o
komplexní obnovu věd – středověké poznatky věd jsou zastaralé, je třeba vědy znovu rozběhnout
je potřeba:
- prověřit kritikou veškeré poznatky lidstva – ověřit, zda jsou všechny poznatky stále aktuální, zda stále platí
- vytvořit nové metody poznávání
- vytvořit prognózu vývoje lidstva do budoucna
sepsal dílo
Nové Organon – inspirováno Aristotelovým dílem
Organon; také řeší objektivní poznávání
Nová Atlantida – řeší otázku státu, vývin a uspořádání; v tomto díle uvádí prognózy lidstva do budoucna
Nová Atlantida
„Vědění je moc.“
je důležité, aby člověk poznával, jak funguje příroda, přírodní zákonitosti; když víme, jak příroda funguje, můžeme ji ovládnout, těžit z ní
Baconovou vizí do budoucna bylo, že lidstvo postupně dospěje k technokracii – poznání se bude zdokonalovat, budou vymýšleny nové stroje a technologie; budou vládnout vědci
předpovídá existenci různých strojů – létající stroje, stroje na komunikaci přes půlku světa, podmořské lodě atd.
Nové Organon
kritika objektivního poznávání
my už máme nějaký náhled na svět, který neochotně měníme – nepoznáváme objektivně, protože když narazíme na něco, co není konzistentní s naším pohledem, ignorujeme to, přejdeme to, prohlásíme to za výjimku
máme tendenci spíše věřit tomu, co něco tvrdí, než tomu, co něco popírá – pokud někdo něco tvrdí (byť špatně), nabízí alespoň nějaké řešení; pokud někdo naopak něco popírá (i kdyby oprávněně), žádné řešení nenabízí
Teorie idolů
jako idoly označuje Bacon předsudky v poznávání – něco, co nám brání poznávat objektivně, co máme v sobě
- idoly rodu – týkají se celého lidstva
vrozené předsudky v poznávání
např. nedokonalost smyslů, přirozeného rozumu
idoly rodu však lze překonávat pomůckami a vynálezy
- idoly jeskyně – týkají se jednotlivce
každý člověk má své individuální představy, které získal během svého života – je ovlivněn rodinou, výchovou, stýkáním se s různými lidmi, …
- idoly tržiště – týkají se komunikace
řeč je nedokonalým prostředkem k vyjádření názorů – to co my řekneme, může druhá strana pochopit jinak, protože každý jsme ve své jeskyni
- idoly divadla – týkají se věd, filosofie, náboženství
vědy, filosofické systémy, náboženství nám předkládají nějaké teorie, u kterých si neuvědomujeme, že to jsou jen teorie – že jsou jen jako (stejně jako divadlo)
Benedictus Baruch Spinoza
Žid, ostatní Židé ho vyhostili
existuje
substance – základní součást, něco, co je obsaženo samo v sobě a to, co se chápe jen pomocí sebe sama (např. les je shluk stromů, strom je živá věc ze dřeva a jehličí, substance je substance)
substance má
atributy – vlastnosti postižitelné rozumem
substance má
mody – stavy
Bůh má nekonečně atributů a modů ⇒ panteismus – Bůh je ve všem
lidé jsou mody substance
Další filosofové
Hugo Grotius
Holanďan
zakladatel mezinárodního práva
T. Campanella
katolický kněz
sepsal utopické dílo
Sluneční stát – popisuje ideální stát – to je teokracie – vláda kněžích, ti jsou morálně čistí
Thomas More
vyznával puritánství (anglickou obdobu kalvinismu)
kancléř Jindřicha VIII., později upadl do nevole a byl popraven za velezradu
během pobytu ve vězení v díle
Utopie popisuje ideální stát
lidé by měli osm hodin denně pracovat, osm hodin denně se vzdělávat, osm hodin denně spát
tolik práce by na fungování státu mělo postačovat (v té době bylo obvyklé, že se pracovalo i šestnáct hodin denně)
všichni měli mít přístup ke vzdělání, na stáří mělo být o všechny postaráno
na toto vše by byly peníze, pokud by lidé neutráceli za to, co nemusejí – hospody, umění, móda, …
toto přesvědčení vychází z kalvinismu, který si potrpí na skromnost a odříkání