Humanismus a renesance

odklon od Boha – filosofové jsou věřící, ale nechtějí stále řešit Boha
témata: člověk, přírodní vědy a zákonitosti, fungování společnosti
doba zámořských objevů – Země je kulatá
filosofie církev zkouší – v renesanci se mění dogmata
tři proudy:
mnoho utopických představ

Michel de Montaigne

ukázka je tzv. sekundární literatura – nějaký autor napsal něco o Montaigneovi (a o tom, co on psal)
ke všemu by se mělo přistupovat kriticky a skepticky, vše by se mělo prozkoumat a přehodnotit
He? nějaké části něčeho:
zakladatel eseje – odborného úvahového stylu

Giordano Bruno

cestovatel
roku 1600 byl upálen
připouštěl, že můžou existovat další planety a životy na nich
Vesmír je nekonečný a v pohybu, nemá jasný střed; Země není středem Vesmíru
Bruno byl panteistou – Bůh je obsažen ve všem; střed Vesmíru je všude
Vesmír je tvořen z malých částí – monád – He? co to přesně je?

Erasmus Rotterdamský

Chvála Bláznivosti

satirické dílo o společnosti
postavy:
Bláznivost – vypravěč; představována šaškem
všechno začíná na popud Bláznivosti, bez ní bychom se nehli (zbavuje nás strachu a ostýchavosti)
filosof – nežije život, pouze diskutuje a filosofuje
bláznivý hlupák – žije, chybí mu ostýchavost a strach
kolektivní nezodpovědnost – čím vyšší post, tím méně zodpovědnosti; princip hromosvodu – každý přehazuje zodpovědnost na nižšího
církev by zde měla být pro lidi, namísto toho jsou tu lidi pro církev; církev nechává lidi ve strachu

Mikuláš Koperník

mění geocentrický pohled na heliocentrický (ne Země, ale Slunce je ve středu Vesmíru)
He? mění autoritu církve – jak jako? Tím, že Země není středem Vesmíru?
vyhl se trestu církve

Mikuláš Kusánský

kardinál
pokrokové názory
všechna náboženství chválí stejného Boha – netřeba konkurence
navrhuje sjednocení náboženství, katolická církev dodává: „Pod naším vedením“

Niccoló Machiavelli

žil ve Florencii, kde vládli Medicejové
zakladatel politologie jako vědy
napsal dílo Vladař, ve kterém radil Medicejským, jak vládnout – chtěl, aby se rozpadnutá Itálie sjednotila
panovník by měl mít respekt, být přísný
lidé jsou podle Machiavelliho špatní, sobečtí a slabí – hodný panovník by je nezvládl ovládat
není potřeba, aby panovníka měli lidé rádi – pak můžou spíš očekávat, že jim panovník odpustí
přesto by měl ale být spravedlivý
panovník má pracovat se strachem – je lepší vzbuzovat strach než náklonnost, ale je potřeba znát míru – krutovláda může podnítit odpor
při trestání je lepší brát život než majetek – na člověka ostatní snáze zapomenou, majetek si nechtějí nechat vzít
panovník má být liškou v roušce lva – má být vychytralý, ale má vypadat mocně
panovník má mít virtů – má být odvážný, drzý, ochotný riskovat, sebevědomý
správný panovník má klást důraz na reformy – aby si lidé nezvykli, aby nezlenivěli; lidi je potřeba zaměstnat; lidi lze reformou rozdělit (např. upřednostňováním někoho před někým)
i špatná reforma je dobrá – přináší prostor pro další reformy, dává dojem toho, že se pořád něco děje, že stát něco řeší
neustálé reformy obyvatelstvo připravují a udržují v pohotovosti
správný postup vlády: nejhorší na začátek (krátkodobá paměť to brzy zapomene), dobro dávat po kapkách
machiavellismus – reálná politika, He? politika možného, nadřazena etice – účel světí prostředky
panovník machiavellista může udělat cokoliv, ale lidé musí být přesvědčeni, že má důvod (aby nebyla závist) – vladař nechce vládnout, ale musí

Thomas Hobbes

Leviatan – název podle mořské příšery z Bible; z tohoto díla čerpají moderní pravicové diktatury
příčiny sporů mezi lidmi: soutěžení, nedůvera, touha po slávě
než vnikl stát, byli všichni ve válce proti všem – „Homo homini lupus“; příčinou je nenasytné lidské ego
důvodem vzniku státu byla ochrana obyvatel před sebou navzájem – bezpečnostními složkami
ideálním státem je absolutní monarchie, kde panovník má neomezenou moc, je neomezený soudce, nedotknutelný; je smrtelným bohem

Francis Bacon

byl He? předsedou vlády za období královny Alžběty
spekuluje se, že napsal některá díla přisuzovaná Shakespearovi
snažil se o komplexní obnovu věd – středověké poznatky věd jsou zastaralé, je třeba vědy znovu rozběhnout
je potřeba:
sepsal dílo Nové Organon – inspirováno Aristotelovým dílem Organon; také řeší objektivní poznávání
Nová Atlantida – řeší otázku státu, vývin a uspořádání; v tomto díle uvádí prognózy lidstva do budoucna

Nová Atlantida

„Vědění je moc.“
je důležité, aby člověk poznával, jak funguje příroda, přírodní zákonitosti; když víme, jak příroda funguje, můžeme ji ovládnout, těžit z ní
Baconovou vizí do budoucna bylo, že lidstvo postupně dospěje k technokracii – poznání se bude zdokonalovat, budou vymýšleny nové stroje a technologie; budou vládnout vědci
předpovídá existenci různých strojů – létající stroje, stroje na komunikaci přes půlku světa, podmořské lodě atd.

Nové Organon

kritika objektivního poznávání
my už máme nějaký náhled na svět, který neochotně měníme – nepoznáváme objektivně, protože když narazíme na něco, co není konzistentní s naším pohledem, ignorujeme to, přejdeme to, prohlásíme to za výjimku
máme tendenci spíše věřit tomu, co něco tvrdí, než tomu, co něco popírá – pokud někdo něco tvrdí (byť špatně), nabízí alespoň nějaké řešení; pokud někdo naopak něco popírá (i kdyby oprávněně), žádné řešení nenabízí

Teorie idolů

jako idoly označuje Bacon předsudky v poznávání – něco, co nám brání poznávat objektivně, co máme v sobě

Benedictus Baruch Spinoza

Žid, ostatní Židé ho vyhostili
existuje substance – základní součást, něco, co je obsaženo samo v sobě a to, co se chápe jen pomocí sebe sama (např. les je shluk stromů, strom je živá věc ze dřeva a jehličí, substance je substance)
substance má atributy – vlastnosti postižitelné rozumem
substance má mody – stavy
Bůh má nekonečně atributů a modů ⇒ panteismus – Bůh je ve všem
lidé jsou mody substance

Další filosofové

Hugo Grotius

Holanďan
zakladatel mezinárodního práva

T. Campanella

katolický kněz
sepsal utopické dílo Sluneční stát – popisuje ideální stát – to je teokracie – vláda kněžích, ti jsou morálně čistí

Thomas More

vyznával puritánství (anglickou obdobu kalvinismu)
kancléř Jindřicha VIII., později upadl do nevole a byl popraven za velezradu
během pobytu ve vězení v díle Utopie popisuje ideální stát
lidé by měli osm hodin denně pracovat, osm hodin denně se vzdělávat, osm hodin denně spát
tolik práce by na fungování státu mělo postačovat (v té době bylo obvyklé, že se pracovalo i šestnáct hodin denně)
všichni měli mít přístup ke vzdělání, na stáří mělo být o všechny postaráno
na toto vše by byly peníze, pokud by lidé neutráceli za to, co nemusejí – hospody, umění, móda, …
toto přesvědčení vychází z kalvinismu, který si potrpí na skromnost a odříkání