České divadlo 2. pol. 20. století

1948–1956

He? umělecky hodnotné

Vítězslav Nezval

Dnes ještě zapadá slunce

Jan Werich

He? pekařův císařův pekařův císař, Král Ubu, …

60. léta

návaznost na avantgardní meziválečné divadlo
autorská divadla
vlastní hry „na míru“
sestavení textů
improvizace
kontakt s publikem
neprofesionální
text appeal
přitažlivost textu (poezie všedního dne)
Jiří Suchý
Ivan Vyskočil

Neprofesionální divadla 60. let

Praha:

Nové profesionální scény

odštěpení z kamenných divadel

Divadlo Semafor

sedm malých forem:
„trocha poezie nikoho nezabije“
groteskní dvojice: Jiří SuchýJiří Šlitr – scénky: jeden byl hloupý, druhý chytrý
He? forbína – herci vystoupí před oponu a diskutují aktuální témata
uvolněná stavba
šantán, kabaret, revue, cirkus
dadaismus
poezismus
poezie všedního dne
vliv osobností: Voskovec a Werich, Lauer a Hardy, Chaplin
Horníček, Grossmann, Šimek
postupem času se v Semaforu objevuje méně intelektuálního humoru

Divadlo Járy Cimrmana

1967
odlišuje se od ostatních divadel menších forem – není postaveno na improvizaci
zakladatelé: Šebánek, Svěrák, Smoljak, Velebný
vytvářejí osobnost vědce, vynálezce, … Járy Cimrmana
díla:
hry mají dvě části: na začátku mají herci přednášku o Cimrmanovi, jeho díle; poté zahrají jednu z jeho her
mnoho aluzí, zejména na české dějiny (Cimrman žil za Rakouska-Uherska)