Česká poválečná literatura

Historické okolnosti

1945 – osvobození; velmoci (VB, USA, Francie, Sovětský svaz) si rozdělily osvobozené území; západní mocnosti svůj vliv sloučily
Rudá armáda osvobodila Prahu, získala sympatie – Sověty oslavovali i autoři, kteří v meziválečné době psali čistou lyriku (nezabývali se společností) – Holan, Halas
komunisté získali sympatie – za 2. sv. války se účastnili odboje
v roce 1946 ve volbách vyhrála komunistická strana
25. února 1948 – Vítězný únor, došlo k převratu, prezident Beneš byl donucen podepsat demisi ministrů
1953 – umírá Gottwald, Stalin
1955 – byl odsouzen kult osobnosti, končí represe
1961 – změna názvu státu na Československou socialistickou republiku, v rámci přejmenování byla provedena amnestie – nepohodlní byli propuštěni z vězení
1968 – Pražské jaro, okupace Rudou armádou, konec uvolnění
1977 – Charta 77 – signatáři vzali Listinu práv a svobod (mezinárodní dokument, který komunističtí představitelé podepsali) a upozornili na části, které jsou porušovány
rozdělení do období:

1945–1948

František Halas

He? zařadit
lyrika, poezie
Sépie
Kohout plaší smrt
zemřel dříve než Holan

Vladimír Holan

He? něco – volný verš
před válkou píše spirituální (čistou) poezii – viz zápisek z předchozího roku
během války začíná psát časovou poezii, po válce oslavuje Rudou armádu
po válce vstoupil do komunistické strany, jeho tvorba se mění; v padesátých letech byl pronásledován a bylo mu zakázáno vydávat
Triumf smrti (1930), Vanutí, Kameni, přicházíš
Terezka Planetová (1943)
Rudoarmějci – reakce na konec války
Noc s Hamletem (1964) – vystřízlivění

Egon Hostovský

„český Kafka“
Cizinec hledá byt

1948–1956

cenzura
tábory nucených prací
politické procesy (obvinění za diverzi, špionáž) – celkem obviněno 56 spisovatelů, Záviš Kalandra popraven
nepřátelé se hledají v řadách strany – sebevraždy spisovatelů, deprese
emigrace: Hostovský, Tigrid, Čep, Peroutka
1951 – rádio Svobodná Evropa, podává informace o těch, kteří emigrovali (zda jsou v pořádku)
teoretici zodpovědní za komunistický vývoj tvorby:

Poezie

Poplatná době

Kundera, Kohout, Nezval (dříve psal surrealisticky, …), Biebl
témata: osobnosti a jejich výročí, budovatelské nadšení, socialistická budoucnost, dělník v práci a na schůzi
Nezval: Zpěv míru
Skála: Cestou k slunci
později proti režimu: Kohout, Kundera, Šotola
Jaroslav Seifert
v této době (místo, aby psal o komunismu), píše o Viktorce (Božena Němcová)

Odlišná

Jan Zahradníček
katolík
tělesně postižený
psal, že válka je Božím trestem
po válce se obával dalšího vývoje a vlivu komunistické strany
stal se jednou z obětí vykonstruovaných procesů proti katolíkům, byl uvězněn
během pobytu ve vězení se jeho rodina otrávila houbami, na chvíli ho pustili na svobodu, pak ho ale znovu zatkli (falešná naděje)
reakce na válku: Stará země, Svatý Václave
příroda, venkov: Pozdravení slunci
Znamení moci – čteno studenty v roce 1968
napsal (složil) ve vězení: Dům strach, Čtyři léta
ineditní literatura – literatura do šuplíku; literatura, kterou autor píše jen pro sebe nebo pro blízké (Zahradníček většinu básní skládaných ve vězení nezapisoval, jen si je pamatoval; sepsal je až po propuštění)
František Hrubín
v padesátých letech píše pohádky pro děti, aby nemusel psát prokomunistickou literaturu – Špalíček pohádek
roku 1956 spolu se Seifertem vystoupil a kritizoval spoení literatury a politiky, zastal se perzekuovaných, později měl zákaz publikovat
Jiří Kolář
Prométheova játra – také ineditní literatura, báseň nechal přečíst Černému
když Černého zatkli, našli u něj toto dílo
Kolář byl kvůli tomu také zatknut, Nezval se přimluvil za jeho propuštění
za války patřil do Skupiny 42
Dny v roce – deníkové zápisky
ve světě známý pro své koláže

Próza

Budovatelská

zánry: reportáž, román, románová kronika
Václav Černý toto období označuje jako období černobílého schematismu – všechno bylo buď dobré nebo špatné (komunisté a kapitalisté), lidé jen pracují a účastní se schůzí
próza je třídní – zdůrazňuje dělnickou třídu
Václav Řezáč: Bitva, Nástup
Marie Pujmanová: Svítání

Odlišná

Jan Otčenášek
Občan Brych
1955
váhavý intelektuál (právník vystudovaný před válkou) pracuje v továrně, odmítá vstoupit do komunistické strany
rozhodne se emigrovat – odejde na Šumavu
když vidí ostatní (bohaté paničky ověšené šperky), uvědomí si, že mezi ně nepatří, a rozhodne se zůstat
Karel Ptáčník
Ročník jedenadvacet – píše o generaci lidí, kteří byli během války na prahu dospělosti a byli v totálním nasazení (nuceně vyráběli zbraně pro Němce)
Norbert Fríd
Krabice živých

Historická próza

Jarmila Loukotková
nepsala časovou poezii, psala o historii
Není římského lidu
Spartakus – ve své době přijato (otrok, který se vzepřel útlaku) – toto ale nebyl přímo záměr

Divadlo

komunisté si uvědomili výchovnou funkci divadel
divadla byla přejmenována
cenzura

1956–1968

Historické okolnosti

období uvolnění
1962 – odsouzen kult osobnosti, zbořena socha Stalina
1963 – Liblická konference – mezinárodní, komunisté svolali sjezd spisovatelů ze socialistických zemí; profesor Eduard Goldstücker He? má přednášku o Kafkovi, Kafka je přijat
1962 – Novyj mir – He? souvisí se Solženicynem, co to?
Solženicynovo dílo Jeden den Ivana Děnisoviče bylo vydáno v ČSR – přesto, že popisuje podmínky v gulagu
nová filmová vlna: Kdyby tisíc klarinetů, Starci na chmelu, Limonádový Joe
1965 – Ginsberg přijel do Prahy – komunisté ho přijali, protože nepřítelův nepřítel je naším přítelem, stal se králem majálesu
(později byl v Praze vykázán, poté, co se opil a tropil výtržnosti)
1966 – pronásledování vlasatců
Ostře sledované vlaky
1967 – Zděšení – Věra Chytilová
vernisáž surrealismu
1967 – byly problémy s dodávkou elektřiny, na kolejích začali studentům zhasínat světlo, několik studentů se sebralo, provolávali Chceme světlo, podnět k policejnímu zátahu
v lednu 1968 se tajemníkem komunistické strany stává Alexandr Dubček
mluvilo se o obrodě – zdaleka ne všichni chtěli zrušit socialismus, chtělo se jen přejít k socialismu s lidskou tváří
prezidentem se stává Ludvík Svoboda
1968 – Pražské jaro
volání po změně, začalo odspoda (studenti), přeneslo se do širokých vrstev
byly požadovány změny – úprava ústavy (zmírnění vedoucí pozice Komunistické strany)
Klub 231 – skupina bývalých politických vězňů, požadují odškodnění svých trestů
Ludvík Vaculík – Dva tisíce slov – manifest, vyzývá představitele, aby provedli formální reformy
zvýšení svobody tisku
orientace ekonomiky na spotřební zboží
plán federalizace ČSSR ve dvě rovnoprávné republiky
21. srpna 1968 na území Československa vstupují vojska Varšavské smlouvy
na sjezdu strany v roce 1972 je domluveno, že se začíná normalizace

Časopisy

začaly vycházet hned po roce 1956
doklad uvolnění

Tvář

literární a kritický časopis
vycházel v letech 1964–1965, 1968–1969
podle Halasovy sbírky
Gruša, Havel, Linhartová

Květen

vycházel v letech 1955–1959
Vohryzek, Brabec, Červenka, Kainar, Kundera
Jiří Šotola (literární noviny)
Karel Šiktanc (psal do šuplíku, odešel do exilu)
poezie všedního dne
návaznost na Skupinu 42
Miroslav Holub
nesouvisí až tak s Květnem, spíše tvořil poezii všedního dne
uznávaný lékař Ikemu
Denní služba, Achilles a želva, Ačkoli, Anděl na kolečkách
umělecké reportáže (z doby, kdy Holub odjel v rámci své kariéry do USA): Syndrom mizející plíce
Divadla
He? Semafor
He? Vodňanský
textaři: Suchý He? nebo Šlitr?

Host do domu

v Brně
1954–1970 – He? eee?
Oldřich Mikulášek, Jan Skácel, He? Jiný Kundera

Experimentální poezie

experimentují s formou
Václav Havel – Antikódy – kaligramy, ideogramy

Jiří Kolář

píše deníky, které prokládá poezií
Jásající hřbitov – pásmo, aluze na dobu (kritizuje)

Básníci 60. let

Václav Hrabě

český beatník
1940–1965
literatura protestu
vazba na hudební žánry, blues
vystudoval pedagogickou fakultu, pracoval jako učitel, šel na vojnu
v roce 1965 se setkal s Ginsbergem v kavárně Viola
Blues pro bláznivou holku

Josef Kainar

člen Skupiny 42
poezie všedního dne
existencionálně zaměřeno
období:

Jan Skácel

1922–1989
vázán na Brno
během války byl totálně nasazen v Rakousku
1963 – šéfredaktorem časopisu Host do domu
1969 – Host do domu zakázán
ineditní literatura – psal pro sebe a své blízké
samizdat – sám si tiskl svá díla
publikován v exilové literatuře – jeho díla pašována přes hranice
1981 – může oficiálně publikovat
přírodní lyrika
využívá ÚLS – i pro názvy sbírek
Kolik příležitostí má růže
Hodina mezi psem a vlkem – připomíná Erbena
Chyba broskví

Próza 60. let

1956–1968

Téma: 2. sv. v.

Josef Škvorecký
po roce 1968 odchází do USA
Zbabělci (1958) – román, hlavní postavou je Danny Smiřický; jazz, swing
Bohumil Hrabal
vystudoval právnictví, nikdy však jako právník nepracoval
vydělával si psaním a příležitostnými pracemi
chodil po hospodách a zachycoval příběhy, které mu vyprávěli obyčejní lidé
Ostře sledované vlaky – novela, existenciální prvky
pábitel – typická postava, člověk, který vypráví příběhy, které si přibarvuje (pábí) – aby pobavil; přehání
totální realismus – velmi dokumentární, zapisuje výpovědí tak, jak je slyšel
dalsí totální realisté: Egon Bondy, He? Gondík?

Téma: holocaust

Arnošt Lustig
emigroval
Démanty noci (1958) – povídka
Noc a naděje – povídka
Modlitba pro Kateřino Horovitzovou (1964) – novela, He? asi nějaká židovská tématika
Ladislav Fuks
nebyl Žid
Spalovač mrtvol (1967) – He? stane se antisemitou
Pan Theodor Mundstock – holocaust
psychicky labilní hrdinové
Jan Otčenášek
nebyl Žid
Romeo, Julie a tma

Bilanční román, konfrontační próza

bilance – He? někdo mění svůj názor
autoři se vyrovnávají se svou (nebo rodinnou) minulostí
Ludvík Vaculík
jeho otec byl komunista, Vaculík cítí, že se s rodinnou minulostí musí vyrovnat
1967 – na čtvrtém sjezdu spisovatelů krizitoval režim (spolu s Kunderou)
vydal text 2000 slov
1973 – edice Petlice
Sekyra – 1966, popisuje události ze svého mládí, otec na něj neměl čas (komunista)
Milan Kundera
v padesátých letech se nechal nadchnout komunismem, později obrací
díla během padesátých let: Člověk zahrada širá, Umění románu. Cesta Vladislava Vančury za velkou epikou (marxistický pohled na Vančuru)
v šedesátých letech vystřízlivěl
později Kundera vydal stejnojmenné dílo Umění románu, ve kterém řeší teoretiku postmoderny
Směšné lásky – 1963, nějaké povídky? četli jsme z toho
Žert
1967
existenciálně laděné dílo
bilanční román – He? co to je?
ukazuje, jak se náhoda a nevinný žert může zvrhnout
mladý intelektuál napíše na konec pohledu své milé „Ať žije Trotskij“
(Trotskij byl Stalinem vykázán jako zrádce)
rozbíhá se vyšetřování, mladík se stává nepohodlným, je poslán do PTP (pomocné technické práce – lidé, kteří se na vojně necvičili, nýbrž tam vykonávali různé práce)
tak se změní jeho životní dráha
později potká člověka, který případ vyšetřoval a který může za jeho změněný život
chce se mu pomstít, rozhodne se, že svede jeho manželku, to se opět obrátí proti němu

Rozrůzněnost prózy

70. léta?

dělení literatury:

Samizdatová literatura

samizdatové edice:
samizdatové časopisy:

Ludvík Vaculík

1945–1968 byl členem KSČ
autor manifestu Dva tisíce slov
signatář Charty 77
Sekyra (1966) – bilanční román
Morčata (1970 neoficiálně, 1991 oficiálně) – nevydáno samizdatem, doklad toho, jak režim působí na člověka; hlavní postava je utlačovaná v práci, doma má morčata, kterým provádí to samé, co ostatní provádí jemu
Český snář (1983, 1990 oficiálně) – He? negativně o disidentech, nebo naopak o stranících?

Plastic people of the universe

1975–1976 – He? proces – hanobení národa
hudba, styl, postoje; He? drsné umělecká hodnota
vliv beatníků
texty: Kolář, Bondy, Karásek
umělecký vedoucí: Ivan Martin Jirous – přezdívka Magor
Občan Havel
Ivan Martin Jirous
(Magor)
uvězněn
Zpráva o třetím českém hudebním obrození – vychází v cizině
Magorovy labutí písně – také vychází v cizině

Egon Bondy

„Na život a smrt se vyser, tady leží Zbyněk Fišer“
proti antisemitismu
He? Hrabal – Něžný barbar
totální realismus

Kohout – byl donucen k odejití do emigrace; dříve šel s režimem, později proti; Katyně, Lízinka