Aktivizace

psychologický pohled na lidské činnosti
volní jednání (vůle) – psychický proces, kterým jedinec řídí svou činnost, aby dospěl k určitým cílům
fáze vůle:

• přípravná – jedinec pociťuje potřebu, není příliš jasný cíl ani způsob, jakým ho dosáhnout
• rozhodovací – jedinec řeší konkrétní otázky svého přání, způsoby, jak dosáhnout cíle
• realizační – jedinec zrealizuje cestu k cíli

vlastnosti vůle:

• cílevědomost – schopnost vytyčovat si cíle
• zásadovost – dodržování zásad
• rozhodnost – dovednost vybrat si z více cílů
• vytrvalost – schopnost realizovat své cíle

Druhy lidské činnosti

Hra

typická pro dětský věk
dobrovolnost, silné emoční zaujetí
z pohledu dítěte je hra bezúčelná
hra však může být formou nevědomého učení
druhy her:

• pohybová hra – hra rozvíjející motoriku a koordinaci pohybů; např. hra na babu, na peška, učení se jízdy na kole
  
• manipulační hra – hra rozvíjející jemnou motoriku – pohyb prstů, cit v rukou; např. kreslení, navlékání korálků
  
• konstruktivní hra – rozvíjí vlastní představivost; např. skládačky, kreslení
  
• tématická hra – trénují situace, do kterých se mohou dostat, co se má a co nemá dělat; např. hra na školu, hra na obchod
  
• didaktická hra – morální podtext, u hry by měla být přítomná dospělá autorita; např. člověče, nezlob se, všechny hry, kde se dá vyhrát i prohrát; dítě se má naučit zvládat své emoce, přijímat prohru

Práce

v užším smyslu to, čím si vyděláváme peníze – zaměstnání X poslání
ve významu širším jde o jakoukoliv činnost, při které něco vytváříme (duchovní či materiální hodnoty)
fyzická X psychická práce
zásada psychohygieny: pracujeme-li ve fyzické práci, ve volném čase bychom měli dělat psychickou práci a obráceně

Učení

v šírším smyslu jakákoliv činnost, kterou získáváme nové vědomosti, dovednosti, zkušenosti
v užším smyslu je to školní výuka, vědomé učení se něčeho
činitelé:

• týkající se subjektu učení (toho, kdo se učí):
  nálada, pozornost, zdravotní stav, osobní vztah k tématu, věk, vlastnosti osobnosti (temperament)
  
• týkající se učebního prostředí:
  pozadí místnosti (barvy, rozmístění nábytku), hluk, znalost prostředí, teplota, přísun čerstvého vzduchu, volné místo na pracovním stolu
  
• týkající se učebních prostředků:
  didaktizované materiály („předžvýkání“ toho, co je důležité), interaktivní pomůcky (pomůcky zapojující více smyslů), „živý učební prostředek“ (někdo, kdo vyučuje a je schopen reagovat na dotazy)

plato – označuje maximum toho, co jsme se schopni naučit
plato je subjektivní a proměnlivé – závisí na činitelích našeho učení (stačí změnit drobnost a plato může rychle narůst)
transfer – přenos informací, pozitivní transfer (něco se naučíme v jednom předmětu a jsme to schopni použít v druhém), negativní transfer (informace z určité oblasti zablokuje informaci jinde – např. nechtěná záměna slov z různých cizích jazyků)
učební typy:

• povrchový – člověk mající základní přehled a postihující souvislosti, neví ale detaily do hloubky
• hloubkový – člověk znající detaily, potřebuje hodně fakt; má problém filtrovat informace (říct si, co je důležité a co ne), těžko hledá základní princip
• strategický – „na tohle se nezeptá, to se učit nebudu“, neučí se podle toho, co považuje na podstatné, ale podle toho, na co se zeptá učitel

učební strategie

• denní doba na učení – „ranní ptáče“, „noční sova“
  nějaké studie tvrdí, že je dobré se učit před spaním (zatímco člověk spí, mozek třídí informace)
  další studie jsou proti, tvrdí, že ve spánku si má tělo a mozek odpočinout
  
• místo na učení – měli bychom mít stabilní místo na učení a neměla by to být postel (pokud se učíme v posteli, mozek dostává rozporuplné informace – „vypnout, spát“, „nastartovat, učit se“)
  učení je podmíněný reflex, máme-li stálé místo na učení, máme toto místo spojené s učením
  někteří lidé potřebují při učení střídat místa
  lidé, kteří se učí ve stížených podmínkách (nestálé učební místo, dojíždějící, cizí zápisky), pak mají vyšší učební schopnosti
  
• učební prostředí – většina lidí se nejlépe učí při tichu, někteří u učení potřebují zvukovou kulisu (většinou auditivní typy), jiní zase potřebují hodně vizuálně bohaté zápisky (vizuální typy), další u učení chodí (rytmizovaná chůze, emocionální typ)