Emoce

city, patos
prožívání stavu a vztahu k působícím podnětům v rovině libosti a nelibosti
složky emocí:

• vnitřní prožitek
• vnější odraz
• fyziologické změny v těle – dochází buď k uvolnění nebo napětí (pocení rukou, třes, …)

vlastnosti emocí:

• polarita – ke každé emoci lze nalézt její protějšek
• ambivalence (smíšenost) – lze zároveň cítit kladnou a zápornou emocí; vnitřní rozpor
• spontánnost (nakažlivost) – emoce se dají podprahově přenášet
• subjektivnost – každý situaci prožívá jinak
• neopakovatelnost – prožít přesně ty samé emoce znovu už nejde

emocionální vyspělost – umět emoce zdravě ventilovat (nedusit je ani nedělat scény)
emocionální klima – „atmosféra“, vnimáno podvědomě
druhy emocí:

• tělesné emoce – kromě člověka je prožívají i zvířata
  hlad, bolest, …
  
• citové reakce – hodně silné, ale nevydrží dlouho
  
  • reakce vyvolávající napětí: strach, hněv
    cítíme se ohroženě
    afekt – hněv vystupňovaný do maxima, automatická reakce organismu na stav existenčního ohrožení, vědomá část mozku je vypnuta; z hlediska trestního práva jde o stav nepříčetnosti a je to okolnost vylučující odsouzení
    po afektu následuje ve většině případů amnézie
    v těle prudce stoupá hladina adrenalinu, zatínají se svaly, zvýší se fyzická síla člověka
    afekt trvá řádově minuty, výjimečně i několik hodin (kumulované afekty)
    po afektu nastává stav vyčerpání
    
  • reakce uvolňující napětí: smích, pláč
• citové stavy – dlouhodobější, nepříliš intenzivní
  prožívání vnitřního stavu
  nálady
  náladovost – emoční stavy se střídají příliš rychle
  poruchy: bipolární porucha, maniodepresivní psychóza – u jedince se výrazně střídají nálady
  
• citové vztahy – nejstabilnější, nejdlouhodobější (i celoživotní)
  přátelství, sympatie, antipatie
  odcizení – ztráta citu – neplést s tím, když se vztah změní v opak