Dějiny psychologie

paleopsychologie – zkoumání vývoje psychiky z historického hlediska
velký vývin psychiky nastal při neolitické revoluci – nutnost umět lépe plánovat, organizovat; vyčlenění rolí, vývoj artikulované řeči ⇒ komunikace
Aristoteles – je chápán jako předzakladatel psychologie, domníval se, že duše sídlí v srdci
Wilhelm Wundt – zakladatel psychologie jako vědy, pracoval s testováním paměti a účinky chemikálií na vnímání

Směry 20. století

Behaviorismus

zaměřen na lidské chování
vyvíjí se v USA před 1. sv. válkou
zakladatelem je J. B. Watson, pokračovatelem S. Skinner
lidskou duši označují za „černou skříňku“ – black box
programované učení
vychází z I. P. Pavlova

Fenomenologická psychologie

zakladatelem je E. Husserl
má mnoho společného s behaviorismem
řetězení – co vysíláme do okolí, to se nám vrací, my z toho máme nějaké (kladné, záporné) prožitky

Hlubinná psychologie

(psychoanalýza)

Sigmund Freud

nejdůležitější pro psychiku je podle něj ranné dětství (do 3 let) a vzpomínky na něj
tvrdí, že vzpomínky má i lidstvo jako celek – mýty, pověsti, …
výklad snů v kontextu člověka
elektrošoky, hypnóza
lidská psychika:
id a superego jsou proti sobě
reakce na krizové situace (a také mj. kolizi idu a superega):
Stádia sexuálního vývoje
Freud byl přesvědčen, že sexuální touhy mají už děti
stádia:

Carl Gustav Jung

používal horoskopy lidí – ze dne a místa narození vyvodil životní horoskop
kritizoval Freuda za přílišnou biologizaci; podle Junga je více aspektů než jen sexualita
kolektivní nevědomí – máme je jako lidstvo, jsou v něm různé zážitky předávané z generace na generaci
kolektivní nevědomí je tvořeno archetypy – staré zážitky (např. z pravěké éry):
vytyčil dva typy temperamentu:
osoba s jedním temperamentem se může jednou za čas chovat jako kdyby měla druhý temperament

A. Adler

zavádí touhu po moci a komplex méněcennosti – lidé si uvědomují své nedostatky a svou méněcennost; touha po moci nás ale vede dále
Napoleonský komplex – komplex méněcennosti je nezdravě vynahrazen touhou po moci; člověk si připadá nedoceněný a svůj respekt si vynucuje mocenskou pozicí

Transpersonální psychologie

hlavním představitelem je Stanislav Grof
používá se v terapiích
snaží se vyřešit hluboko zasuté problémy
je klasickou psychologií neuznávaná – postupy jsou příliš kontroverzní, subjektivní
zavádí nadvědomí – člověku je určitým způsobem změněn stav vědomí, tím se může posouvat hranice mezi vědomím a nevědomím
základem je hypnóza, meditace; holotropní dýchání, halucinogenní látky
metoda řízené regrese – pacienta dostanou do pozměněného stavu vědomí, pak s ním postupně vyvolávají zážitky z minulosti (např. i porod); tím se znovu prožijí a dostanou na povrch, kde se dají řešit
klasická psychologie je přesvědčena, že svůj porod si nepamatujeme, takže jeho „prožívání“ je vymyšlené nevědomím
výsledky pacientů jsou však poměrně pozitivní

Gestaltismus

Wolfgang Kohler
zabývá se způsoby poznání
hovoří o třech cestách, které můžeme zkoušet, když se setkáme s něčím novým:
Kohler dělal pokusy s opicemi – šimpanzi se museli pomocí přendání krabic dostat k banánům; opičku naučili hasit oheň kýblem s vodou a pak ji nechali hasit na jezeře s prázdným kýblem (chtěli, aby si nabrala vodu z jezera)

Kognitivní psychologie

zabývá se poznáváním

J. Piaget

vyčlenil 4 stadia poznávání, kterými každý člověk za život projde
Stadia poznávání
pokud někdo něco nepochopí na nejvyšší rovině, lze mu to vysvětlit na rovině nižší
Stadia morálního vývoje
s tím souvisí dvě období vzdoru:

Kohlberg

také rozlišoval stadia vývoje morálky:
Kohlberg sestavoval různá morální dilemata, aby mohl od sebe rozlišit jedince v různých morálních stádiích

Humanistická psychologie

pozitivní směr
cílem je, aby se všichni cítili dobře a byli vnitřně spokojeni – uměli pracovat se stresem, byli naplneni

V. Frankel

aby se člověk cítil dobře, je potřeba dodržet tři vlastnosti – autentičnost (být svůj), úcta (k sobě i ke druhým), empatie (vcítění se do druhých)

A. Maslow

vytvoříl pyramidu potřeb – teprve, když máme dostatečně naplněné základní potřeby, začínají nás zajímat vyšší patra: (patra popisována od nejnižšího)

C. Rogers

nemá pacienty, ale klienty – klient je chápaný jako rovnocenný partner
psycholog by klienta neměl hodnotit – mohl by ho zablokovat, uzavřít (pro klienta bylo už tak těžké zajít za psychologem a svěřit se mu, ještě aby ho někdo krizitoval)
klient mluví sám a začíná sám – pokud chce mlčet, mlčí
sezení jsou na delší dobu, protože klient říká jen to, na co se cítí, a otevírá se postupně
pojmenování a řešení problému je na klientovi – psycholog ho pouze vhodně nasměruje