Kultura

představuje hodnoty lidstva, má představovat estetické cítění
kultura představuje veškeré produkty lidské civilizace
kultura je jev, proces (v čase se vyvíjí, vkus lidí se mění) a vztah (vyjadřuje něco, co je pro nás důležité)
dělení:

• duchovní × hmotná:
  příklad: kniha: hmotný je obal, papír, duchovní je myšlenka a obsah knihy
  
• podle místního hlediska: např. česká kultura, evropská kultura, …
  
• podle věcného hlediska: např. kultura stolování, kultura projevu, kultura určité profese, …

enkulturace – zařazování se do kultury, přijímání kulturních vzorců a kultury
akulturace – prolínání kultur, přejímání z cizí kultury
subkultura – podkultura; příklad: kultura v každé české rodině je odlišná, kultura každé české rodiny je tedy subkulturou české kultury
konformita – dodržování norem a zásad některé kultury; v hanlivém významu je to bezmyšlenkovité přebírání jiné kultury

Masová kultura

kultura šířená masmédii
vznikla až v moderní době – pro její šíření je potřeba techniky
oslovuje velké množství lidí
demokratizace – daná věc je široce dostupná
standardizace – věc nabízí standard společný pro všechny lidi, kultura není příliš rozvrstvená
unifikace – dělá z lidí stádo (všichni sledují a dělají to samé)

Rizika

příliš velký vliv na veřejné mínění (maloměšťáctví – všichni to mají, tak já taky); móda (nošení nepraktických věcí, protože jsou cool – roztrhané kalhoty, bokovky, …), seriály (přebírání názorů a postojů)
dezinformace, mystifikace – nikoho nenapadne zkoumat důvěryhodnost zdrojů
masová kultura je zloděj času
šíření konzumu – nemusíme přemýšlet, tvořit, baví nás médium
podprahové vysílání – zákonem zakázané; např. rychlé probleskování nějakých snímků (reklama, slogan) v běžném vysílání – tak rychlé, že ho nejsme schopni vědomě zaregistrovat, má se za to, že podvědomě toto vysílání vnímáme