Sociální komunikace

proces sdělování a přijímání informací, jehož se aktivně účastní alespoň dvě osoby
složky komunikace: komunikátor (ten, co sděluje), komunikant (ten, co obsah přijímá), komuniké (obsah sdělení), účinek (reakce)
komuniké: verbální, neverbální

• verbální: slovní, více racionální, transparentní, pouze zlomek sdělení
• neverbální: mimoslovní, více emocionální a nevědomá („podprahové vysílání“), symbolická, většina sdělení

Typy komuniké

Verbální

psaná × mluvená
při psané komunikaci se nedá naznačit např. tón hlasu – ironie, …
mluvená komunikace: paralingvistické projevy (patří do neverbální komunikace) – rychlost, tón (intonace), hlasitost, frázování (pauzy)
při mluvené komunikaci je častá improvizace (chybí čas rozmyslet si rozhovor)

Rétorika

řečnictví
Démostenes – zakladatel řečnictví

Rady

utlumit neverbální komunikaci
je dobré udržovat oční kontakt
pozor na vatu – parazitní slova – je lepší zpomalit projev a tím se parazitním slovům vyhnout
přiměřená hlasitost – dobrá artikulace
přizpůsbení projevu skupině, ke které mluvíme (věkový rozdíl, vzdělání, …)
nedávat při mluvení hlavu dopředu – je pak hůře rozumět
trénink: kvákání, nahrát svůj projev a pak opravit chyby
nervozita: najít si pevný bod v prostoru – opřít se, chytnout se stolu, vzít si do ruky propisku, …
poznámky, prezentace – tisk jednostranně, velké řádkování a písmo, zvýrazňování

Neverbální

je vnímáno na podvědomé úrovni

• pomocí těla:
  haptika – komunikace doteky
  oční kontakt
  mimika – pomocí svalů v obličeji
  posturologie – postoj těla
  gestikulace – pomocí gest, pohyby rukou
  proxemika – vzdálenost; každý má svůj osobní prostor, při některých druzích manipulace je tento prostor narušován, člověk je znejistěn
  podání ruky – pokud je podána seshora, představuje dominanci; některá podání mohou naznačovat narušování osobního prostoru
  
• tělesné doplňky – účes, boty, oblečení
  
• řeč prostoru – prostoru, který okolo sebe vytváříme (kdyby někdo navštívil náš pokoj, co by o nás zjistil?)
  
• naše známosti, vědomosti, koníčky

gesta se sexuálním podtextem:

• u mužů: sed rozkročmo (odhaluje se, nepotřebuje se chránit)
  ruce za hlavou (ukazuje převahu, převzato od zvířat)
  hlazení brady („já mám vousy, to jsem ale vyvinutý!“)
  
• u žen: hrají si s vlasy, krkem

Typy komunikace

• přímá: jsme v přímém kontaktu
  nepřímá: přes médium
• komplementární (vertikální) – komunikace s nadřízeným
  suplementární (horizontální) – komunikace s někým na stejné úrovni
  metakomplementární: také vertikální, používána manipulátory, psychoterapeuty – jedna strana je nadřízená, ale máme mít dojem, že jsme na stejné úrovni