Psychohygiena

psychologická disciplína
udržování a obnova duševního zdraví, prevence duševních poruch
duševní zdraví:

• v užším smyslu: duševně zdraví jsme, nemáme-li příznaky žádné psychické poruchy
  
• v širším smyslu: duševně zdraví jsme, pokud máme vnitřní pocit spokojenosti

druhy zdraví:

• fyzické – zda máme na těle nějaké zranění, nemoc, poruchu
• psychické – naše mentalita, emoce, …
• sociální – vztahy s okolím, jak okolí vnímáme
• spirituální – nejen o duchovnu, ale hlavně o tom, zda žijeme v souladu s našimi hodnotami

somatizace – tato zdraví jsou propojená – máme-li problém s jedním druhem zdraví, ovlivňuje to i naše ostatní zdraví
syndrom týrané osoby – dlouhodobější psychický či fyzický nátlak se projevuje na všech druzích zdraví
předpoklady duševní rovnováhy:

• vnitřní pocit nezávislosti – ten chybí, pokud na nás někdo vyvíjí nátlak nebo se s námi pokouší manipulovat, popř. v časovém tlaku; viz „šmejdské obchodní praktiky“
  v situacích, kdy nemáme na výběr, potřebujeme alespoň čas, abychom se se skutečností srovnali a nepřišli o svůj vnitřní pocit nezávislosti
  
• adekvátní vnímání reality – schopnost oprostit se od svých emocí
  
• sociální adaptibilita – schopnost přizpůsobit se v nových situacích

Metody psychohygieny

zdravý životní styl, správná životospráva

• strava – nejíst více než 3 hodiny před spaním – jinak si tělo neodpočine (musí trávit)
  po najezení ještě ca 20 min trvá, než se dostaví případný pocit sytosti – po jídle je tedy dobré chvíli počkat, než si kvůli přetrvávajícímu hladu přidáme
  
• spánek – dospělému člověku průměrně stačí 7 hodin spánku denně, dospívající potřebuje 9 hodin denně
  potřeba spánku je individuální, důležité je, abychom se cítili odpočatí
  je vhodné chodit každý den spát ve stejnou dobu – organismus se potřebuje před spaním uklidnit (a pokud budeme chodit spát ve stejnou dobu, bude už na to organismus „naučený“)
  
• fyzická aktivita – při nedostatku fyzického pohybu člověk ochabuje nejen tělesně, ale i duševně
  tělesná aktivita pomáhá při náročných životních situacích (např. vztek)
  
• organizace času, střídání aktivit, dbát na odpočinek – z praktického hlediska je dobré organizovat si čas
  pokud se nějaké aktivitě věnujeme dlouho v kuse, příliš nás to vyčerpává
  obzvlášť pokud máme workoholické tendence, je důležité dbát na odpočinek; navíc bychom měli odpočívat jiným způsobem, než pracujeme (psychicky náročná práce ⇒ fyzická aktivita jako odpočinek a naopak)
  pokud víme, že si čas nezvládneme zorganizovat, je dobré umět se s tím smířit (nemá smysl se rozčilovat nad něčím, co nemůžeme změnit)
  
• správné držení těla a dýchání – když člověku není dobře, má tendenci choulit se do klubíčka, hrbit se; to funguje i obráceně (pokud se hrbíme, dáváme psychice signál, že se nemáme cítit dobře)
  pokud spěcháme, máme tendenci předklánět se; to také funguje obráceně (pokud se předkláníme, chceme spěchat)
  správné dýchání – nejdříve se nadechujeme do břicha, poté do prsou, pak do ramen; poté pomalu vydechujeme
  
• ovládání relaxačních technik – techniky dýchání, malování/psaní emocí
  dechové cvičení – soustředíme se, aby naše výdechy byly delší než nádechy ⇒ zklidnění; pokud se naopak chceme nabudit, soustředíme se, aby naše nádechy byly delší než výdechy
  proplachování těla, vypouštění balónku
  autogenní trénink – navození pocitu tíhy a tepla; technika vytvořená pro ty, kteří prošli 1. sv. v. (posttraumatický stav), navozuje pocit klidu
  
• přehrávání situací – nácvik různých situací (hádky – vymýšlení argumentů), pak nás tyto situace tolik nezaskočí (víme, jak argumentovat)