Amerika

dá se dělit na Severní a Jižní (některá rozdělení vyčleňují ještě Střední), také na pevninskou a ostrovní část, či na anglickou a latinskou část
horizontálně poměrně členitá
západní polokoule
Ameriku omílají všechny světové oceány, na její břehy proudí povětšinou studené mořské proudy
největší:

Severní Amerika

od Jižní Ameriky ji odděluje Panamská šíje
dělí se na samotnou Severní Ameriku a Střední Ameriku – ty oddělují Tehuantepecká šíje (severně od Yucatanu)
rozloha: 24 mil. km
Severní Amerika leží na dvou litosférických deskách – severoamerické pevninské desce a pacifické oceánské desce, na jejich rozhraní vznikl hlubokomořský příkop a vyvrásnily se Kordiliéry
čtvrtinu rozlohy tvoří ostrovy (Grónsko, Baffinův, Viktoriin), a poloostrovy (Labrador, (Aljaška) – pokud je počítána jako polostrov, je největším poloostrovem)
před třetihorami byla Severní Amerika spojena s Evropou a Afrikou
Kanadský štít – tvoří základ světadílu

západ – Kordillery – vznikly díky subdukci dvou litosférických desek; vznikly na začátku třetihor
Mt. McKinley (6194 m) – nejvyšší hora Kordiller a celé Severní Ameriky
Kordillery jsou tvořeny třemi pásmy – Pobřežním písmem, náhorními plošinami a pánvemi, Skalnatými horami
Velké prérie – podhůří Kordiller
Centrální roviny – formované ledovcem
Laurentinská vysočina – tvoří téměř polovinu území Kanady
Apalačské hory – východ Severní Ameriky

podnebí:
hlavní činitelé: geografická poloha, členitost reliéfu (západní horstva – pronikání studeného vzduchu směrem na jih), rozložení tlakových útvarů, vliv mořských proudů
častá jsou tornáda (silně rotující vítr), hurikán (mohutná tropická rotující bouře), blizard (silná sněhová bouře)

vodstvo:
spadá do úmoří 3 oceánů (75% Atlantský oceán)
hlavní rozvodí tvoří hřeben Kordiller
10% území tvoří bezodtoké oblasti
nejdelší a největší je řeka Mississippi
Colorado (Grand Canyon), řeka Sv. Vavřince, Mackenzie
Niagara – Niagarské vodopády
Velká jezera, Velké solné jezero, Okeechobe

Kanada

ca 10 mil  km2
ca 35 milionů obyvatel
je součástí Commonwealthu, formální hlavou státu je britský panovník
dělí se na provincie a teritoria
provincie – Britská Kolumbie, Alberta, Saskatchewan, Ontario (leží tam hlavní město Ottawa), Québec, Newfoundland, Nový Brunšvik, Nové Skotsko, Ostrov prince Edwarda, Nunavut, Yukon?
dva úřední jazyky – angličtina a francouzština; v Québecu je hlavní francouzština, v ostatních angličtina
Rocky Mountains, Mackenzie Mountains
krajina je srovnána působením ledovce

USA

aglomerizovná území – BosWash (mezi Bostonem a Washingtonem), ChiPitts (Chicago a Pittsburg), SanSan (San Francisco, San Diego)

je členem G8 a G20
USA je zemědělsky rozdělena na „belts“ – pásy: cotton belt (bavlníkový pás; jihovýchod), corn belt (kukuřičný pás), wheat belt (pšenicové pole)
v místě největšího zalidnění (tj. východ) je produkce drůbeže, na středu chov krav, na západě rybolov
severovýchodě – tradiční odvětví, severozápad – moderní strojírenství, jihovýchod – IT technologie (Sillicon Valley – San José)

Jižní Amerika

Nechybí asi žádný souvislý kus látky, spíš jsou zápisky celkově „řídké“
všechny země kromě Bolivie a Paraguaye mají přístup k moři
po východním pobřeží se táhnou Andy – španělský název pro pohoří Kordiliéry (které prochází od Aljašky až k Ohňové zemi)
Francouzská Guyana – závislé území Francie; raketodrom ESA
Falklandy, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy – závislá území Británie
Surinam – dříve závislé území Nizozemí
v ostatních zemích se mluví buď portugalsky (pouze Brazílie), nebo španělsky (zbylé státy); ve vnitrozemí pak indiánskými jazyky
největší skupinu obyvatelstva tvoří míšenci bělochů, černochů a indiánů – mestici, mulati, zambové
naprostá většina obyvatelstva je katolického vyznání
vysoký přirozený přírůstek
těžba kovů, dřeva
potravinářský průmysl – rostlinná a živočišná produkce, rybolov

Brazílie

ca 8,5 mil. km2, ca 200 mil. obyvatel
úředním jazykem je portugalština
velký přirozený přírůstek
na malém kousku na severu leží Guyánská vysočina
střední část zabírá Amazonská nížina
jihovýchodní část zabírá Brazilská vysočina
v Amazonské nízině je velmi vlhké podnebí, v Brazilské vysočině je podnebí sušší a chladnější
hlavním městem Brazilie je je Brasília
pěstování: káva, sisal, pomeranče
kácení pralesů: pro vzácná dřeva, aby se tam mohlo něco vysázet nebo se tam choval skot
těžba: mnoho různých nerostných surovin (železná ruda, mangan, bauxit, nikl, chrom, wolram, …)
průmysl: strojírenství, hutnictví, chemický a petrochemický průmysl
výroba elektrické energie z vodních elektráren
turismus: Rio de Janeiro

Argentina

Aconcagua – nejvyšší hora západní polokoule
hlavní město: Buenos Aires
římskokatolické náboženství
španělština
na jihu je Patagonská tabule, na západě pohoří Kordillery (ve kterých leží i Aconcagua), na východě Laplatská nížina
Andská plošina – Altiplano
zemědělství – proso, obilí, ovoce a zelenina, vinná réva

Chile

hlavní měst: Santiago de Chile
španělština
spravuje Velikonoční ostrov
těžba nerostných surovin – stříbro, zinek, cín, měď (Andy)
chilský ledek (hnojivo)
víno, olivy

Peru

hlavní město: Lima
nejvyšší hora: Huascaran
Machu Picchu

Bolívie

hlavní město: La Paz (ve vysoké nadmořské výšce)
nemá přístup k moři ⇒ nevýhoda (žádný rybolov atd.)
také jí prochází Andy – jezero Titicaca

Uruguay

hlavní město: Montevideo