Pražská německá literatura

přelom 19. a 20. století
autoři jsou židovského původu – ghetto Josefov
osamocenost, vykořeněnost, specifičnost
spor generací
mladá generace je vzdělaná

Franz Kafka

nechtěl svá díla vydat – řekl jistému Maxovi Brodovi, aby je spálil; ten to neučinil a díla po Kafkově smrti vydal
velmi temná tvorba
schizofrenní postoj k ženám
expresionista, existencialista
vydáno za života: Ortel, Proměna (1915, hlavní postava se promění v obřího brouka, jeho rodině mizí zdroj obživy a musí se o hlavní postavu starat), Topič
umírá roku 1924
vydáno po smrti:

• Proces – muž je obviněn, že něco spáchal; je podroben výslechům – neví však, co spáchal
  postupně začne své vině věřit; nakonec je zabit, což je vysvobození z jeho nejistoty a pocitu viny
  
• Zámek – románový fragment
  zeměměřič přijíždí, aby splnil úkol, neví však, o jaký úkol se jedná; do konce knihy to nezjistí
  zobrazování životní nejistoty
  
• Amerika – mladý muž odjíždí do Ameriky

zájem o Kafkova díla roste v 60. letech – liblická konference (1969), Eduard Goldstücker – československý germanista, profesor dějin německé literatury
inspirace pro existencialismus, magický realismus

Franz Victor Werfel

Sjezd abiturientů – maturanti se schází po několika letech, hlavní hrdina je soudce, který se dozvídá, že jeden z jeho spolužáků odpovídá popisu vraha; přesah viny z minulosti
Bledě modré ženské písmo – novela; přesah viny z minulosti
Ne vrah, zavražděný je vinen – syn zabije svého otce, který ho v dětství týral a špatně vychovával
Čtyřicet dnů – román, reakce na situaci ve světě

Reiner Maria Rilke

předchůdce PNL
expresionismus

Egon Erwin Kisch

povídky, soudničky (pitavaly)
reportáže
v jeho dílech se objevují realistické prvky

Gustav Megrink

Golem – román