Česká moderna

roku 1895 vyšel manifest české moderny
okolnosti předcházející vydání:

• spory o rukopisy – rukopis královédvorský, zelenohorský; vyprávěly české dějiny, probíhal spor o to, jestli jsou pravé
  T. G. Masaryk později dokázal, že to jsou falsifikáty
  
• výročí úmrtí Hálka – roku 1894 se připomínalo jeho dvacáté výročí, mladá generace se začala dohadovat, zda byl Hálek opravdu větším autorem, než Neruda
  
• F. X. Šalda – v povídce Analysa použil nové umělecké směry, byl zkritizován, sám se pak stal kritikem
  
• spor ohledně Vrchlického – zastal se Hálka, mladá generace (modernisté) na něj útočí (také proto, že představuje starší generaci, lumírovce)
  paradoxně Vrchlický do Čech přinesl nové umělecké tendence (volný verš)

roku 1895 v časopise Rozhledy vychází manifest české moderny
autory manifestu byli F. X. Šalda a F. V. Krejčí, dále se v něm podepsali Antonín Sova, Otokar Březina, Josef Svatopluk Machar, Vilém Mrštík a Josef Karel Šlejhar
manifest samotný byly jen 3 stránky textu, většina je věnována tehdejší společenské situaci – nová společenská vrstva – dělníci; zbytek je věnován tomu tradičnímu v české literatuře (Hálek × Neruda)
modernisté – ti, kteří používají moderní umělecké styly
modernisté se řídí heslem buď svůj a budeš Čechem – není potřeba psát vlastenecké verše, aby byl člověk vlastencem

Josef Svatopluk Machar

realista, nepoužívá moderní umělecké styly
žil ve Vídni
píše o postavení žen

• intimní lyrika – Confitetor („zpovídám se“), Čtyři knihy sonetů
• politická lyrika – Tristium Vindobona (žalozpěvy z Vídně), Satiricon
  kriticky píše o situaci v Čechách
  
• epika – Zde by měly kvést růže (sociální příběhy o prostitutkách), Magdaléna
• přechod mezi lyrikou a epikou – Golgata, Svědomím věků (cyklus o myšlenkovém vývoji lidstva; inspiroval se Vrchlickým, který se inspiroval Hugem)

Antonín Sova

impresionista, začínal ale jako realista
intimní lyrika, ale i společenská lyrika

• poezie: Realistické sloky, Květy intimních nálad, Z mého kraje, Zlomená duše (dekadence), Vybouřené smutky (symbolismus), Ještě jednou se vrátíme (intimní lyrika, impresionismus)
  
• společenská lyrika: Údolí nového království (vize budoucnosti), Dobrodružství odvahy
  
• próza: Ivův román (lyrická próza), Pankrác, Budecius Kantor

Otokar Březina

symbolista, mystik, vizionář
v jeho tvorbě je vidět vývoj
vývoj verše – začíná psát vázaným veršem, postupně přechází na verš volný; nakonec vyjde
osobní bolest, tajemno, dálky, mysticismus, vesmír, pokornost, pozemské
metafory, oxymorony, abstraktno
jeho díla se dají interpretovat mnoha způsoby
Tajemné dálky, Svítání na západě (oxymoron v názvu), Větry od pólů, Stavitelé chrámů, Ruce

František Xavier Šalda

Duše a dílo – kritická esej domácího i zahraničního romantismu
silná umělecká osobnost v meziválečné době
pochopil Máchu

Josef Hlaváček

představitel dekadence

Mrštík

Maryša