v letech 1851–1859 je u moci Alexandr Bach – ministerský předseda
ještě důslednější, než Metternich – policie, armáda, četnictvo
probíhal národnostní a sociální útisk
Felix Schwarzenberg – zahraniční politika
od roku 1848 je hlavou státu František Josef I., je u moci „z boží milosti“
byl absolutistou, předsedal ministerské radě
v prosinci 1851 silvestrovskými patenty zrušil ústavu a obnovil absolutismus – neoabsolutismus
reformy se prováděly shora – nařízení
žádní politici ani volené orgány
omezení svobod
dodržováno bylo zrušení poddanství, rovnost před zákonem
byla omezena zemská samospráva
vše se řídilo z Vídně
byl posílen policejní režim – denunciace – donašečství
1855 – konkordát s církví (opakování: konkordát je vždy smlouva mezi světskou a církevní mocí) – byl zrušen státní dohled nad církví, církev získala větší svobodu, privilegia; těsnější spolupráce se státem
urychlený rozvoj průmyslové revoluce
stavění továren, manufaktur – železářství, strojírenství, cukrovarnictví, pivovarnictví
pošta, poštovní známky, telegraf
stát podporuje podnikání – otevírá cestu svobodnému kapitalistickému podnikání
rušení cel, zavádění ochranářských zákonů
byly zrušeny zbytky cechovních organizací
existovala poptávka, nabídka, volná konkurence
svoboda podnikání
ve větší míře se objevují banky
burzy s cennými papíry
1859 – válka s Itálií, Rakousko prohrálo
válka ukázala, že ekonomika a technika není na úplně nejvyšší úrovni ⇒ Rakousko na pokraji finanční krize
krymská válka – „ozbrojená neutralita“
po italské válce byla svolána říšská rada – kritika absolutismu
1860 – vydání Říjnového diplomu – panovník se vzdal absolutismu, slíbil federalistické uspořádání Habsburské monarchie
1861 – únorová ústava (oktrojovaná ústava), Habsburská monarchie se přeměnila v neúplnou konstituční monarchii (panovník je sice omezen ústavou, ale pořád jeho názor převládá)
říšská rada řešila záležitosti monarchie
byla uznána svébytnost Uher, měli ještě svůj sněm (ale pořád podléhali i říšskému sněmu)
hlavní slovo má stále Vídeň
veřejnost s ústavou nesouhlasila ⇒ 1863 – pozastavení platnosti ústavy
tento konflikt vyústil roku 1867 v Rakousko-Uherské vyrovnání
Rakousko se dělí na Rakousko-Uhersko – odděluje je řeka Litava
dělení na Předlitavsko (severozápad, Rakousko, České země, …) a Zalitavsko (Uhersko (včetně Slovenska), Chorvatsko, …)
roku 1878 byla Bosna a Hercegovina stanovena jako třetí státní celek Rakouska-Uherska (roku 1908 pak definitivně)
v Předlitavsku byla vypracována nová ústava – prosincová ústava, bylo v ní zakotveno rozdělení; byla trochu liberálnější, byl v ní kladen větší důraz na parlament, soudnictví bylo odloučeno od státu
panovník ale stále vládl z Boží milosti
Zalitavsko – probíhala maďarizace (na Slovensku), útisk, jedinou úřední řečí byla maďarština