to, že je Rusko zaostalé, ukázaly i války
válkami měla být řešena východní otázka – dělení půdy rozpadající se Osmanské říše („dědictví tureckého sultána“) – problém byl, která země co získá
o dědictví soupeří zejména VB, Francie a Rusko
Rusko má zájem na dělení Turecka, Balkánu, chce mít přístup k Azovskému a Černému moři, později proniknout až k Cařihradu
krymská válka (1853–1856) – boj o pozice na Balkáně
původně to byl jen konflikt mezi Ruskem a Tureckem – došlo k rozbroji mezi pravoslavnými a katolickými duchovními
Rusko vpadlo do Valašského a Moldavského knížectví, proběhly námořní a pozemní bitvy, turecká válečná flotila byla poražena
Francie, VB a Piemontsko-Sardinské království (budoucí Itálie) se polekaly a přidaly se do války na straně Turecka
vojska těchto zemí se vylodila na tureckém pobřeží, necelý rok obléhala Sevastopol, Rusko bylo poraženo ⇒ ztráta území, vlivu na Balkáně, Černém moři
Bospor a Dardanely byly prohlášeny za neutrální území
Osmanská říše se dostala do závislosti na Británii a Francii
krymská válka ukázala zaostalost Ruska – mělo zásobovací potíže, armáda byla špatně vybavená
dalším panovníkem byl Alexandr II. (1859–1881)
1861 – postupné zrušení nevolnictví
nevolníci sice získali svobodu, neměli ale žádná politická práva ani půdu
byla zaváděna zemstva – samostatné administrativní orgány šlechty
také se zavedla městská samospráva
byla uvolněna cenzura (nikoliv zrušena)
podpora rozvoje vzdělanosti
vojenská služba zkrácena z 25 na 6 let, byla zavedena všeobecná branná povinnost
rozvoj průmyslu – stavba železnic, uhelné, železnorudné doly, zakládání nových továren
vliv Francie
v ruské části rozděleného Polska proběhlo proti Rusku povstání
nezvládli se ale spojit s jinými státy, povstání selhalo, mnozí byli popraveni, vyhnáni na Sibiř
přesto alespoň proběhla tzv. rolnická reforma – půda, kterou Poláci obdělávali, jim byla bez náhrady (nemuseli ji kupovat) přidělena do dědičného vlastnictví
výboje Ruska – měli kus Polska, usilovali o další
kus Finska
patřila jim většina Kazachstánu, oblast Kavkazu
dostali se až k Sachalinu
podmanili si celou Střední Asii, tam se střetli s VB
rozdělili si s Anglií sféry vlivu, situace se trochu uklidnila
směřovali na Dálný Východ, Sibiř
1877 – rusko-turecká válka – na Balkánu, Rusové jednali jako ochránci Slovanů, chtěli však také posílit svůj vliv na Balkánu
Rusové zvítězili, roku 1878 byl podepsán sanstefanský mír
Turecko uznalo vliv Ruska na Balkánu
některé národy získaly nezávislost
stejného roku se v Berlíně sešli zástupci VB a Rakouska-Uherska a revidovali (pozměnili) sanstefanský mír
Rakousko-Uhersko připojilo Bosnu a Hercegovinu
výsledkem vměšování bylo, že Rusko se opět stalo druhořadou velmocí
Alexandr II. byl zavražděn, nastupuje Alexandr III.
potrestal viníky, ještě více utužil absolutismus
neúroda, hladomor; antisemitismus
dokončil připojení Střední Asie
nastupuje Mikuláš II. (1894–1917)
v Rusku také proběhla průmyslová revoluce
industrializace, zvyšuje se počet dělníků
dělníků je více a více, jsou vykořisťováni (dětská práce, dlouhá pracovní doba)
dělnická třída se začíná seskupovat, vznikají první dělnické strany – např. Sociální demokratická strana Ruska
situace se vyostřila i díky zahraniční politice – v letech 1904–1905 proběhla rusko-japonská válka, Japonsko zvítězilo ⇒ pokus o revoluci (1905–1907)
v lednu 1905 proběhl pokojný průvod věřících, nesli ikony a obrázky cara a modlili se
lidé přišli k zimnímu paláci, kde chtěli carovi předat petici, car do nich nechal střílet – této události se říká Krvavá neděle
informace se rozšířily, v různých městech proběhly revoluce
nakonec byla uspořádána generální stávka
revoluce byla krvavě potlačena, zejmén proto, že se revolucionáři rozštěpili
sociální demokraté se rozdělili na menševiky (liberální menšinu, vůdcem byl Plechanov) a bolševiky (radikální většinu, vůdcem byl Lenin)
revoluce měla přeci jen nějaký výsledek – byla založena státní duma (dvoukomorová, něco jako parlament), trochu se zlepšilo volební právo
volební právo ale bylo omezené
pořád existuje carský systém
zástupci ve státní dumě byli pořád podřízeni carovi
Stolypin – liberální politik, předseda ruské vlády; byl si vědom, že Rusko se musí reformovat, nejdůležitější je rolnická otázka
chtěl z rolníků vytvořit skutečné vlastníky půdy se silnou motivací k práci pro trh
Rusko se díky rolnické reformě stalo obilnicí Evropy
zakládání nových škol
zavedena čtyřletá povinná školní docházka
do dumy dosadil procarské politiky
inteligence ho ale moc neměla ráda, car se ho také začal obávat
nakonec na něj byl spáchán atentát