Sjednocení Německa

1806 – rozbití SŘŘ Napoleonem
1848 – Frankfurtský sněm
existovaly dvě koncepce pro sjednocení Německa:
v Prusku vládl Vilém I.

Otto von Bismarck (Železný kancléř) – chtěl Německo sjednotit krví a železem za každou cenu
byl ministerským předsedou
konzervativní, bezohledný, potlačoval revoluční hnutí
chtěl, aby se Prusko stalo nejmocnější zemí v Evropě

do armády bylo dodáváno obrovské množství peněz – šetřilo se, kde se dalo

1864 – společná válka Pruska a Rakouska proti Dánsku
rozhodli se, že vybojují dvě etnicky smíšená pohraniční území
zvítězili, Prusko získalo Šlesvicko, Rakousko Holštýnsko
za chvíli se ale zástupci Pruska a Rakouska začali hádat, že území nebylo rozděleno spravedlivě
rozkmotřili se a vypukla prusko-rakouská válka

Otto von Bismarck si zajistil neutralitu všech hlavních států – přislíbil jim různá území atd.
1866 došlo na českém území k bitvě u Sadové; Prusko zvítězilo – díky taktice, dobré volbě terénu, strategii
měli také nové zbraně – zadovky (do té doby měli předovky, které se musely nabíjet vestoje)
byl podepsán Pražský mír
Rakousko ztratilo Holštýnsko, Hannoversko, Hesensko (ve prospěch Pruska), Benátsko (ve prospěch Itálie)
padla velkoněmecká koncepce ve sjednocení Německa – Rakousko se muselo zříct vedoucího postavení při sjednocování
Prusko rozpustilo Německý spolek a založilo Severoněmecký spolek (ca 20 severoněmeckých států)
Vilém I. byl jmenován prezidentem spolku
byla vytvořena nová ústava
některé státy ale ještě ve spolku nebyly (např. Bavorsko)

ve Španělsku byli sesazeni Bourboni, Španělé nabídli korunu Pruskému rodu; Francie zásadně nesouhlasila
probíhaly rozpory, rozbuškou byla Emžská depeše – škrty se zdeformoval význam zprávy – zatímco skutečným agresorem bylo Prusko, díky úpravě zprávy to vypadalo, že se jen brání
roku 1870 vypukla prusko-francouzská válka
došlo k bitvě u Sedanu, Napoleon III. byl zajat, v polovině září se Prusové dostali až k Paříži a obléhali ji
u Metz Francouzi kapitulovali
lednu 1871 podepsali Francouzi ve Versailles definitivně kapitulaci, Německo bylo prohlášeno za císařství – tzv. Druhá říše
císařem se stal Vilém I.
Itálie dostala papežský stát, Němci získali Alsasko, Lotrynsko; Francouzi museli Němcům platit válečné reparace

každý stát jmenoval své zástupce do senátu
muži měli právo volit od 25 let
největší slovo mělo Prusko – císařem byl pruský král, říšským kancléřem byl Otto von Bismarck
změnil se poměr sil v Evropě
Německo začíná budovat (průmysl – chemický, …), zbrojit
mezi Němci je pěstován nacionalismus, militarismus
už v této době bují hlavní příčina 1. sv. války – přerozdělení světa (Německo nemá kolonie)

v 70. letech probíhal boj o kulturu – proti sobě bojovaly liberálové a konzervativci
některé státy byly katolické, jiné protestantské
politické strany házely klacky pod nohy církvi – pouze státní sňatek, dohled nad církví (školy, …)
zvětšuje se počet dělníků, vznikají dělnická hnutí
1869 – sjednocení dělnických stran – vznik sociálně demokratické strany, ta bojovala za lepší postavení dělníků

Bismarck pořád aktivně působí v politice, orientuje se na konzervativnější mocnosti – Rusko, Rakousko(-Uhersko)
nastoupil však Vilém II. – ten měl s Bismarckem spory, Bismarck nakonec odstoupil