Svět po 2. sv. v.

bipolarita – rozdělení na dvě centra (USA, Sovětský svaz) a jejich satelity
mezi těmito dvěma póly je velká rivalita, často se Sovětský svaz a USA dostávají na pokraj války – studená válka (1945–53)

• studená válka: v USA se pokouší o zadržování komunismu (nechtějí, aby se komunismus šířil do USA)
  v Sovětském svazu probíhá vrchol stalinismu – Stalin vítězstvím ve válce získal slávu
  původně lidově demokratické země východní a střední Evropy budují socialismus, stávají se z nich satelity Sovětského svazu
  v západní Evropě ve volbách vítězí konzervativní strany
  začíná se rozpadat koloniální soustava
  
• dovršení druhé průmyslové revoluce (1953–1960): přechod do stádia postindustriální společnosti – na západě se objevuje neoliberalismus (opětovné vracení k volnému trhu)
  USA se snaží o zatlačování komunismu – nejen, že brání šíření komunismu do USA, snaží se prosadit demokratický vývoj v některých zemích
  v Sovětském svazu a komunistických zemích je velká propaganda proti Západu, i v USA však probíhá propaganda a „hon na čarodějnice“
  východní blok: destabilizace
  v Sovětském svazu vládne Chruščov – drobná uvolnění, navázání komunikace Sovětského svazu s USA
  je dovršen rozpad kolonialismu, nové státy vstupují do dějin, vznikají nová ohniska napětí (nově vzniklé státy se musí připojit k jednomu ze dvou bloků)
  
• počítačová revoluce (1960–1975):
  počítače jsou zaváděny do výroby, začíná se objevovat robotizace, automatizace, elektronizace, automatické systémy řízení – zejména v USA a Japonsku
  v této fázi mírně klesá sekundární sféra hospodářství (průmysl, strojírenství, …), začíná růst terciární sféra (služby)
  objevují se manažeři – vymýšlení nových metod práce a řízení
  v Sovětském svazu a satelitech je hlavou státu Brežněv
  
• 1975–1990:
  ropné šoky – zvyšuje se cena ropy
  modernizace výroby
  v západních zemích se objevují nové ekonomické teorie – aktivní zásah státu (aby se zabránilo krizím), ovlivňování inflace
  pokračuje integrace západní Evropy – vznik Evropské západní banky
  1989–1990: krach sovětského tábora, rozpad Sovětského svazu, osamostatnění sovětských satelitů, sjednocení Německa

První fáze

(studená válka)
1945–1953
Německo je dočasně rozděleno na čtyři okupační zóny: sovětskou, britskou, francouzskou, americkou
stejným způsobem byl rozdělen Berlín a Rakousko
byl stanoven program čtyř D: demilitarizace, denacifikace, demokratizace, dekartelizace
byly povoleny pouze čtyři politické strany
tři „západní“ zóny spolupracovaly – nejprve se spojila britská a americká zóna, vznikla bizónie, později se připojila i francouzská zóna, vznikla trizónie
z trizónie vzniká Spolková republika Německo (Západní Německo)
i v Berlíně se spojily tři zóny do Západního Berlína
Západní Berlín měl vlastní status
ze sovětské zóny vznikla Německá demokratická republika, zde byly demokratické svobody potlačovány (podobně jako v dalších sovětských satelitech)
v roce 1949 jako reakce na postupné sjednocování Německa Sovětský svaz provedl blokádu přístupových cest do Západního Berlína – první berlínská krize
Západní Německo vytvořilo letecký most do Západního Berlína, čímž se podařilo tuto krizi ustát
přes Evropu byla spuštěna železná opona
Truman – další americký prezident
březen 1948 – Trumanova doktrína – měla zabránit šíření komunismu
hlavní zájem byl o Turecko a Řecko – na tyto země si dělali nárok jak Američané, tak Sověti
Američané vytvořili vojenské základny ve Středozemním moři
červen 1947 – Marshallův plán – hospodářský plán spočívající v ekonomické pomoci všem evropským zemím, které o pomoc požádají; zejména Německo
kromě ekonomické pomoci šlo i o posílení vlivu
Sovětský svaz a jeho satelity pomoc odmítly

Marshallův plán byl realizován v letech 1948–1952, obnova hospodářství států, které Marshallův plán přijaly
už v roce 1948 vznikla Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, v ní bylo 16 zakládajících zemí, do této organizace se připojilo i vzniknuvší Západní Německo
vznikají další organizace – Evropské společenství uhlí a oceli, …
1957 – vzniká EHS – Evropské hospodářské společenství
1960 – Evropské sdružení volného obchodu
1945: vzniká OSN – organizace dohlížející na udržování míru
vzniká též Evropský parlament se sídlem ve Starssburku, Evropský soudní dvůr v Haagu
1949 – NATO (Severoatlantická obranná aliance), vojenskopolitické sdružení; zakládající státy: USA, VB, Kanada, Francie, země Beneluxu, …; v padesátých letech se do NATO přidává Řecko a Turecko

v Sovětském svazu vzniká Informbyro (informační kancelář) – kancelář komunistických stran, obdoba komunistické internacionály
roku 1947 se vytvořily zásady a směrnice platné pro komunisty celého světa (nejen v sovětských satelitech, ale i např. ve Francii)
bylo řečeno, že všichni komunisté mají podléhat sovětskému komunismu (nemají se odchylovat)
do popředí v Jugoslávii se dostává Tito, ten se v roce 1948 dostává do sporu se SSSR: Stalin tvrdí, že největší zásluhy na osvobození Jugoslávie má Rudá armáda – upíral tak zásluhy partyzánům a odboji
došlo ke sporu, Jugoslávie byla vyčleněna ze Sovětského svazu; ke smíru došlo až po smrti Stalina v roce 1955
1949 – vzniká RVHP – Rada vzájemné hospodářské pomoci; centrum RVHP bylo v Moskvě
centrální plánování – v každém státu plánovali hospodářství dopředu, z Moskvy šly instrukce do jednotlivých států
jednotlivé státy měly nařízeno, co a kolik mají vyrábět
dělba práce – v každém státu se vyrábí pouze nějaká část („v NDR se vyrobí motory, v ČSR brzdy, …“); kooperace – spolupráce, postupy se koordinovaly
nevýhody: deficit (nedostatek zboží), zlikvidování soukromého sektoru a podnikání (zabavování továren, polí), nadřazenost SSSR (z Moskvy šly všechny rozkazy), nucené přeorientování hospodářského zaměření (např. ČSR bylo dříve zaměřeno na lehký průmysl, po příkazu ze SSSR se ČSR muselo přeorientovat na těžký průmysl, těžbu (vývoz uranu)), kolektivizace zemědělství (státní statky, JZD)
Varšavský pakt – protiváha NATO, politickovojenský pakt
zbrojení, společná cvičení