také se projevila krize – vrchol v letech 1932–1933
ochranářská politika – uvalování cel
rušení továren, zavírání dolů, propouštění dělníků
propuštění dělníci a horníci organizovali demonstrace, stávky
mostecká stávka – nebyla potlačena, dohodli se na lepším sociálním zabezpečení
toho využila komunistická strana (která tuto stávku částečně organizovala)
byly stanoveny žebračenky – kolik peněz dostanou sirotci, děti nezaměstnaného atd.
sociální opatření měla zmírnit dopad krize, to se příliš nedařilo
ekonomika se nakonec začala zlepšovat
kvůli krizi se objevili extrémisté
na Slovensku se do popředí dostává Hlinkova slovenská ľudová strana – klerofašistická (fašismus byl řízen a upevňován katolickou církví)
byli proti ČSR, chtěli se odtrhnout
sílí nacionalismus, byla zakázána strana NSDAP – její členové se přelili do nové strany SdP (Sudetoněmecká strana), v jejímž čele byli Konrád Henlein a Karl Frank; členům této strany se také říkalo „henleinovci“
SdP měla ve volbách roku 1935 úspěch
v západním pohraničí nebyl rozvinutý průmysl ⇒ během krize rostla nezaměstnanost
prezident Masaryk byl zvolen několikrát za sebou; byl už ale nemocný a unavený ⇒ abdikuje
v roce 1935 proběhly prezidentské volby – byl zvolen Eduard Beneš
rozhodující slovo měli agrárníci
ČSR se stálo orientovalo na Francii – roku 1935 byla podepsána další smlouva s Francií
roku 1934 ČSR uznalo Sovětský svaz; roku 1935 byla se Sovětským svazem uzavřena smlouva – dohodli se na spolupráci
v této smlouvě bylo také napsáno, že Sovětský svaz v případě napadení ČSR pomůže, ale pouze tehdy, pomůže-li Francie
Anglie a Francie vedou politiku appeasementu, ČSR se přesto snaží vyzbrojit
1936 – zákon o obraně
na západní hranici byla budována obranná linie – bunkry, opevnění
bylo už zřejmé, že Německo usiluje o světovládu, má vypracované plány
v září 1938 je SdP zakázána, je vyhlášeno stanné právo; Henlein prchá
Francie a Velká Británie stále vyvíjí nátlak na českou politiku
22. září 1938 je vyhlášena generální stávka, padla Hodžova vláda, vznikla nová úřednická vláda – vláda národní obrany v čele s legionářem Syrovým
je vyhlášena všeobecná mobilizace
15. září se Chamberlain v Berchtesgadenu schází s Hitlerem; ten už však nechce pouze lepší práva sudetským Němcům, chce pohraničí odtrhnout a připojit k Německu
další schůze probíhá 22. září v Bad Godesbergu, Hitler stupňuje požadavky, chce odtržení většího území (i ve prospěch Maďarska, Polska)
Hitler se nechá slyšet, že plánuje útok na Československo
Mussolini (který je v té době významnější než Hitler) domluví v Mnichově schůzi – tam se 29.–30. září 1938 schází Chamberlain, Daladier, Hitler, Mussolini
čeští zástupci nejsou na samotnou schůzi pozváni, čekají v hotelu
nakonec je podepsána Mnichovská dohoda (Mnichovský diktát) – od 1. října dojde k obsazení pohraničí mezinárodními vojsky, vyklízení pevností; později mají v pohraničních oblastech proběhnout hlasování o připojení k Německu
Češi v pohraničí si mohli vybrat, jestli zůstanou, nebo se přestěhují do zbylého Československa
bylo odtrženo ca 30 % území, 30 % průmyslu
morální dopad – zrada spojenců („o nás bez nás“), nucené vzdání se bez boje
vojska byla stažena
5. října Beneš abdikoval, odletěl do Londýna
Hlinkova strana využila situace – vyhlásili autonomní vládu; prezidentem se stává Tiso ⇒ nástup fašismu na Slovenska
v Podkarpatské Rusi také vyhlásili autonomní vládu
nastává období druhé republiky, to končí 15. března 1939 (14. března se odtrhlo Slovensko, 15. března Německo obsadilo zbytek Československa)
změna názvu státu na Česko-Slovensko
prezidentem se stává Emil Hácha
v čele vlády stál Rudolf Beran
i u nás se objevovaly fašistické strany – nikoli však ty vyzdvihující německý národ, ale ty vyzdvihující národ český
došlo k fašizaci státu, končí parlamentní demokracie, politici se stávají čím dál závislí na Berlínu
pronásledování umělců, inteligence, politiků – Čapek; rozpuštění Osvobozeneckého divadla – Voskovec, Werich, Ježek
zákaz komunistické strany
Hitler podporuje separatismus Slovenska, vyhrožuje Tisovi
14. března slovenský parlament vyhlásil samostatný Slovenský Štát
stejného dne do Berlína přijel prezident Hácha, ministr zahraničí; bylo jim vyhrožováno (bombardování Prahy), požádali o ochranu německých vojsk
15. března 1939 Wehrmacht (německá armáda) vtrhl na české území, druhá republika zaniká, naše území je připojeno k Německu jakožto Protektorát Čechy a Morava
formálně má tento stát vlastní vládu, správní orgány – prezidenta, ministerského předsedu
hlavním protektorem se stává Neurath
platily zde všechny německé zákony
v protektorátu probíhala arizace
vyhlazování Židů, jejich shromažďování v Terezíně
veškerá výroba byla přeměněna pro výrobu zbraní
české země byly drancovány – odvážení nerostného bohatství, zemědělských a průmyslových produktů do Německa
bylo vyhlášeno totální nasazení – zintenzivnila se práce, kontroly, tlak na větší produktivitu; někteří pracovníci byli odváženi na nucené práce do Německa
došlo k zavedení přídělového systému, část byla odváděna Němcům; Čechům byl vnucen nepříznivý kurz k Marce
byly zakázány všechny politické strany, povoleno bylo pouze Národní souročenství, které sdružovalo členy starých politických stran – nejen, že nic neměnilo, bylo to kolaborantské sdružení organizované nacisty
Němci falšovali českou historii – školství
byla zavedena nová vláda, předsedou byl generál Alois Eliáš
obyčejné zločiny řešilo české soudnictví, zločiny, které působily proti Německu soudilo německé soudnictví
Frank prosazoval konečné řešení české otázky – chtěl začlenit české země do Třetí říše, využívat jejich zdroje; úplná germanizace
přesídlování Čechů
založení nacistické organizace pro mládež
kolaboranti – Moravec – ministr školství
jazyková nařízení – ze začátku byly texty dvojjazyčné, pak pouze německy