USA byly válkou posíleny
upevňovaly demokracii, podporovaly kapitalismus
politicky zasahují v Evropě jakožto jeden z vítězných států
Sovětský svaz – komunismus, řízené hospodářství
některé státy se vrací k systému parlamentní demokracie (např. Francie, Rakousko, trochu též ČSR)
totalitní ideologie – Itálie, Německo, Sovětský svaz; pravicový i levicový extrémismus
poválečný chod Evropy byl určen mírovými smlouvami a konferencemi
konference ve Versailles – 1919–1920, výsledkem byla Versaillská smlouva – ta Německu určovala velmi tvrdé podmínky
této konference se účastnilo ca 30 států včetně britských dominií
hlavní slovo měly velmoci
teprve v roce 1920 byla dokončena Versaillská smlouva
Němci platili reparace (příliš vysoké, nezvládali platit), omezení armády (zrušena branná povinnost, nesměli mít tanky, letadla, bojové plyny)
omezení armády Němci řešili tak, že své vojáky poslali na výcvik do Sovětského svazu
Německo ztratilo území – Alsasko, Lotrýnsko
mezi Francií a Německem bylo stanoveno demilitarizované pásmo – pravý břeh Rýna
levý břeh Rýna měl být 15 let okupován dohodovými vojsky
na východě byla část území připojena Polsku
ve stejném čase byly podepsány smlouvy s Rakouskem, Tureckem a Bulharskem
tyto smlouvy měly zajistit mír
Washingtonská smlouva (1922) – rozdělení sfér vlivu v Tichomoří, kolik kdo může mít kolik jakých lodí, jednalo se hodně i o Číně
společně s Versaillskou smlouvou se mluví o Versaillsko-Washingtonském systému
vznikla Společnost národů – její vznik navrhl Winston, v ní bylo ca 45 států (paradoxně tam nebyly USA)
cílem této společnosti bylo zabránění válce, zajištění kolektivní bezpečnosti
omezení nebo snížení zbrojení, členové se budou informovat o tom, kolik mají zbraní
měla radu, která v případě napadení nějakého státu měla určit agresora, členské státy pak měly napadenému státu přijít na pomoc
na skutečnou obranu však nebyly prostředky – v podstatě pak při konfliktu pouze určili agresora
produktivita se většinou oproti předválečné úrovni zvedala
muselo se obnovit hospodářství
Německo muselo platit příliš velké válečné reparace
jaro 1922 – mezinárodní konference v Janově, účast 28 států
na této konferenci se posuzovalo, jak Německo platilo reparace; byly mu určeny nové podmínky splácení (protože platit nezvládalo), Němci na podmínky přistoupili, i tak ale platili nedostatečně
po této konferenci se ve městě Rapallo sešli zástupci Německa a Ruska a podepsali Rapallskou smlouvu – základ hospodářské spolupráce, Německo uznalo Sovětský svaz jako právoplatný stát
konference ve Francii – hlavním cílem bylo překlenout rozdíly mezi vítěznými a poraženými státy
jednalo se o hranicích, hlavně Německa
byl přijat Rýnský garanční pakt – určena hranice mezi Francií a Německem
Německo je nakonec přijato do Společnosti národů
1924 – Dawsův plán (navržen americkým finančníkem Dawsem) – plán hospodářské obnovy Německa, stabilizace německého hospodářství – USA Němcům nabízely úvěr
1928 – Jung navrhl rozložení splátek Německa, snížení reparací, Francie měla vyklidit Porýní
Itálie – vznikají vojenské svazy – fasci di combattimento, ze slova fasci vznikl pojem fašismus – přílišné upřednostňování jednoho národa, vyhrocený nacionalismus
v těchto svazech byli bývalí vojáci; cítí se nedocěnení – Itálie bojovala na straně Dohody, neměla ale žádné zisky
přepadávají své nepřátele, vyvolávají roztržky
chytlavá ideologie přitahuje i střední vrstvu a inteligenci
vznikla fašistická strana, jejím vůdcem byl Benito Mussolini
nechával si říkat Vůdce (Duce)
roku 1922 byl zorganizovanám pochod na Řím, italský král kapituloval, Mussolini byl jmenován ministerským předsedou
totalitní režim, zakázali ostatní politické strany, potlačovali stávky a odpor
zatýkali bývalé členy jiných politických stran
roku 1925 nastolili fašistickou diktaturu
režim se opíral o byrokracii, policii (fašistická milice); byl zrušen parlament
v roce 1929 jsou podepsány Lateránské dohody – fašisté získali podporu katolické církve výměnou za to, že uznali suverenitu Vatikánu
italští fašisté se snaží dostat na Balkán, ovládnout Středozemní moře – Albánie, Jugoslávie
fašismus se šíří – v některých zemích panuje fašistická diktatura, jiné země jsou pouze polofašistické
Maďarsko (vůdčí osobností byl generál Horthy), Rumunsko, Španělsko, Portugalsko
Bulharsko, Řecko, Polsko, Turecko, Latinská Amerika
v ekonomické a morální krizi
vlna nespokojenosti, povstání – potlačena, většina krvavě
v roce 1919 proběhly první poválečné volby – zvítězila Sociální demokracie v koalici s Křesťansko-demokratickou lidovou stranou
Německo mělo 16 spolkových zemí, hlavním městem byl Výmar
krize pokračuje
roku 1923 bylo obsazeno Porúří, protože Německo neplatilo reparace ⇒ rúrská krize – pasivní resistence podnikatelů, ohromný růst inflace
sociální bouře
nakonec se situace uklidňuje
touto krizí se však Výmarská republika zdiskreditovala
roku 1923 byl v Mnichově zorganizován puč – vůdci byli Hitler, Ludendorf
převrat se však nepovedl, došlo ke střelbě; Hitler a další byli posazeni do vězení
během svého pobytu ve vězení Hitler napsal programovou knihu Mein Kampf (Můj boj)
jeho trest byl pak zkrácen, nakonec byl Hitler propuštěn
vzniká NSDAP – národně socialistická dělnická strana Německa; ta je na chvíli zakázána,
nacistům pomáhají bojové svazy (např. Svaz frontových bojovníků), SA (útočný oddíl), SS (ochranný oddíl)
Německo porušuje mírovou smlouvu, s pomocí peněz od průmyslníků a finančních injekcí od USA začíná zbrojit, roste militarismus, nacionalismus
v letech 1917–1922 se Rusku říká Sovětské Rusko, později se pak nazývá Sovětský svaz
proběhla občanská válka – Rudá armáda (příznivci revoluce a bolševiků), Bílá armáda (odpůrci revoluce – armáda bývalých carských generálů, kozáci, statkáři)
rudoarmějci zavedli všeobecnou brannou povinnost; válečný komunismus – všechny přebytky se dávaly armádě, rozdělování zásob a vůbec celý obchod byly řízeny armádou
situace se zhoršila po neúspěšném atentátu na Lenina ⇒ bolševici povraždili carskou rodinu
do války se snažily intervencemi vložit světové mocnosti – vojenská, finanční podpora
hospodářská produkce klesla na 1/7 předválečné produkce
válku vyhráli rudoarmějci
bylo potřeba obnovit ekonomiku – NEP – nová ekonomická politika; došlo k dočasnému povolení tržního hospodářství a soukromého podnikání
GOELRO – státní elektrifikace Ruska; podpora rozvoje vědy (budování elektráren), rozvoj průmyslu
na konci roku 1922 vzniká SSSR – Svaz sovětských socialistických republik; formálně to byla federace autonomních republik (Rusko, Ukrajina, Zakavkazská republika, …)
roku 1924 Lenin zemřel, na jeho místo nastoupil Stalin
Stalin likvidoval své politické nepřátele (včetně domnělých nepřátel)
řídil kominternu (mezinárodní komunistickou organizaci)
vše bylo plánováno, ekonomika byla řízena z centra – pětiletky (pětileté plány)
socializace – znárodňování
násilná kolektivizace
industrializace – hlavně těžký průmysl; Ural, Sibiř; železnice, elektrárny
kdo se nechtěl podřídit, byl buď přesídlen, popř. umístěn do gulagu – táboru nucených prací (ty fungovaly už za Lenina)
zahraniční politika – šlo hlavně o to, aby okolní země uznaly Sovětský svaz
problémy s hranicemi – s Německem, Maďarskem, Polskem – národnostně promíšené obyvatelstvo (např. Němci se chtějí odtrhnout)
musela se zavést nová měna
zrušení šlechtických titulů
národnostní problémy: mnoho národností – Češi (ca 50 %), Slováci (ca 14 %), Němci (ca 23 %), Maďaři (ca 5,5 %), Rusíni, Ukrajinci, Rusové, Židé
území Čech bylo dobře hospodářsky rozvinuté (za Rakouska-Uherska to byla jeho nejrozvinutější část)
Baťa, Škoda, Kolben Daněk, Praga, Jawa
strojírenství, hutnictví, textilní výroba, cukrovarnictví, lihovarnictví
vznikaly monopoly (Baťa)
dříve byla všechna centra (např. sídla podniků) ve Vídni – nostrifikace – vytváření nových center v ČSR
rozvoj zemědělství, vekova
1919 – pozemková reforma – rozhodlo se, že veškerá půda nad určitou hranici bude vykupována; vytvářely se statky
měnová reforma – došlo k odloučení od rakouské měny, byla vytvořena nová měna – Koruna československá (KČS)
polovina rakouských papírových platidel byla okolkována, polovina znehodnocena ⇒ zabránění inflaci
Baťa – založeno ve Zlíně
dávali hodně peněz do reklamy, měli kvalifikované zaměstnance, stavěli pro ně i domy; inovace (potrubní pošta)
Československo bylo pluralitní parlamentní demokracií
pluralitní – více politických stran
Československá strana sociálně demokratická (ČSSD) – sdružování dělníků
ČSSD se rozdělila, odtrhla se Komunistrická strana (KSČ)
KSČ přijala podmínky komunistické internacionály
část KSČ se radikalizovala, proběhla bolševizace, do čela se dostal Klement Gottwald
Československá strana socialistická (později Československá strana národně socialistická)
Agreární strana – sdružování venkovského obyvatelstva
Československá národní demokracie – bývalí Mladočeši, podnikatelé
Československá strana lidová – sjednocovala věřící, hlavně katolíky
Slovenská ľudová strana – Josef Tiso, Andrej Hlinka (podle něj se straně také říkalo Hlinkova ľudová strana); později inklinovali k fašismu
Němci měli 5 politických stran, mezi nimi i NSDAP
v roce 1933 byla NSDAP zakázána, vznikla SdP (Sudetoněmecká strana) – do té se přelili bývalí členové NSDAP
hlavou státu byl prezident s volebním obdobím na 7 let
T. G. Masaryk byl zvolen několikrát po sobě
dvoukomorový parlament – poslenecká sněmovna, senát
mimoparlamentní vládní koalice – členové nejsilnějších politických stran se sdružovali, byla vytvořena Pětka (později se rozrostla až na Devítku)
nejvýznamnější byl prezident, ministr zahraničí, prezidentův poradní sbor, vedoucí politických stran, ale i vzdělanci; Pětka; podnikatelé, banky
Československo se v této době orientovalo na Francii
hned po vzniku Československa byla pod vedením Francie podepsána Malá dohoda – ta sdružovala Francii, Československo, Rumunsko, Jugoslávii; obava z návratu Habsburků
byly podepsány spojenecké smlouvy s Francií
vznikaly různé koalice – Všenárodní koalice – Rudozelená koalice (ČSSD a Agrární strana)
roku 1923 byl vydán zákon na ochranu republiky – začali se totiž objevovat radikálové
roku 1925 proběhla roztržka s Vatikánem – kvůli tomu, že Češi oslavovali Mistra Jana Husa
v roce 1927 došlo k dohodě – Modus vivendi; Jan Hus bude uznáván, ale katolická církev bude také trochu podporována