Krymská válka – boje o dědictví tureckého sultána – rozdělení si území Osmanské říše; zájem měly mnohé země
Balkánské války:
první balkánská válka: (1912–1913) – balkánské státy se spojily proti Turecku, vyhrály
následoval boj o rozdělení sfér vlivu
druhá balkánská válka: (1913) – Řecko, Srbsko, Turecko, Rumunsko bojují společně proti Bulharsku
Bulharsko poraženo
Srbsko bylo nespokojené, očekávalo větší územní zisky, přístup k moři
vznikl totiž nový stát – Albánie, ta zatarasila přístup k Jadranu
Srbsko chtělo vytvořit jeden velký stát pro všechny jižní Slovany
Bosna a Hercegovina je připojena k R-U ⇒ nespokojenost, vzniká teroristická skupina Černá ruka; Srbsko odboj podporuje
státy si chtějí přerozdělit kolonie v Africe
Francie chce získat pás kolonií ze západu na východ, Anglie ze severu na jih
střetávají se u Fašody, anglická vojska jsou v přesile, francouzi dostávají rozkaz k ústupu
nakonec se Francie a Anglie domluvily
kromě nich má v Africe nějaké území i Německo, Itálie
Německo plánuje rozšiřování území na Blízký a Střední východ
staví železnici Berlín–Istanbul–Baghdád
Anglie se cítí ohrožena, vyhlašuje protektorát nad Kuvajtem
Německo mělo nejpočetnější pozemní armádu, plánovali zaútočit na Francii, dostat se do Paříže, bojovat i proti Rusku
Francie měla poměrně velkou armádu, využívali i nové technologie (letecké zbraně)
Anglie disponovala nejsilnější námořní flotilou
28. června 1914 byl v Sarajevu spáchán atentát na Ferdinanda d’Este, nástupníka Rakouska-Uherska, při jeho návštěvě v nedávno připojené Bosně a Hercegovině
zvraždil ho Gavrilo Princip
za nitky tahalo Německo
Rakousko-Uhersko (podněcované Německem) vyhlásilo Srbsku ultimátum – požadovali nesplnitelné podmínky
28.7.1914 vypukla válka, do války vstoupilo Rakousko-Uhersko (na straně CM) a Srbsko (na straně Dohody)
v dalších dnech vstoupily do války ostatní země
Německo útočí na Francii
generálem je Helmut von Moltke
Němci postupují oklikou přes Lucemburk a Belgii – museli se vyhnout Maginotově linii – obrannému francouzskému valu
postupovali, dobyli Brusel
téměř se dostali do Paříže, byli však zastaveni na řece Marna
blesková válka se proměnila ve válku zákopovou
v březnu 1915 francouzská vojska zaútočila v oblasti Champagne, Němci vytvořili protiofenzívu
v dubnu 1915 proběhla bitva u města Yper, poprvé byly použity bojové plyny (Yperit), mnoho vojáků zasaženo
v roce 1916 se bojovalo u města Verdun; zemřely zde statisíce vojáků (této bitvě se říká „verdunský mlýnek na maso“)
francouzská (a britská) armáda se ubránila
Němci změnili vedení – Hindenburg, Ludendorff
další srážky probíhaly na řece Somma, další velké ztráty
zde byly poprvé použity britské tanky
na východní frontě útočí Rakousko-Uhersko
čekalo se, že Rusové do války jen tak nevstoupí, že reorganizují armádu
Rusům se však dokonce podařilo zvítězit nad armádou R-U
Němci stáhli část svých vojáků ze západní fronty a poslali je na východní
v bitvě u Tannenbergu se Němcům podařilo zlikvidovat část ruské armády
Německo se snaží rychle porazit Rusko a vyřadit ho z války
na začátku roku 1915 vyhráli bitvy (na území dnešního Polska, Pobaltí)
v roce 1916 Rusko dokončilo reorganizaci armády
spustili ofenzívu, podařilo se jim zahnat armádu Rakouska-Uherska a Německa
Itálie vstoupila v dubnu 1915 na straně Dohody do války (tedy bojovala na opačné straně, než to na začátku vypadalo)
Rakousko-Uhersko a Německo posílají do Itálie svá vojska
zpočátku jsou úspěšní, Italové mají velké ztráty
nakonec se situaci podařilo stabilizovat
v říjnu 1918 se Rakousko-Uherské pozice na italské frontě zhroutily
zároveň se vede i ponorková válka
Německo své loďstvo vybudovalo teprve před válkou
u Jakutska se Německo střetlo s VB, Britové zvítězili
Německé loďstvo (nad hladinou) nebylo moc úspěšné, proto začínají vést ponorkovou válku, ta však převahu Dohody na moři nezvrátila
obě strany se snažily vyjednat příměří
prostředníkem byl americký prezident Wilson, nabídl Dohodě, že zprostředkuje mírová jednání s Ústředními mocnostmi
R-U bylo vyčerpané a chtělo separátní mír, Německo však na R-U tlačilo
v Rusku roste nespokojenost s válkou a vedením války
politická, zásobovací a sociální krize
ničemu nepomohlo, že Němci v zemích Dohody finančně podporovali radikály (aby země oslabili), v Rusku podporovali bolševiky, chtěli, aby Rusko uzavřelo separátní mír
bolševici využili příležitosti, tvrdili, že ukončí válku; agitovali
v březnu 1917 proběhla Únorová revoluce – díky ozbrojenému povstání byl svržen car
vytvořili prozatimní vládu
lid se chtěl chopit moci, zakládali sověty – rady
lid začíná vytvářet rudé gardy
radikální bolševici agitují, z emigrace se vrací Lenin
17. listopadu 1917 proběhla Říjnová revoluce – zahájena byla výstřelem z křižníku Aurora, byl dobyt Zimní palác (sídlo prozatimní vlády)
byl svolán všeruský sjezd sovětů
vydali dekret o míru – chtěli za jakoukoli cenu vystoupit z války
dekret o půdě – žádali zabavení půdy šlechtě a církvi a rozdělení lidu
deklarace práv národů Ruska – každý národ má právo na samostatnou existenci, pokud nechce být součástí Ruska, může se odtrhnout (později porušováno)
Trotskij – společník Lenina, chce uzavřít mír
po dalších neúspěších ruské armády roku 3.3.1918 uzavřeli v Brestu Litevském separátní mír
Německo může své síly z východní fronty přesunout na západní
na jaře 1917 vstoupily do války Spojené státy
stalo se tak kvůli potopení britského civilního parníku Lusitanie (na kterém byli i Američané)
Británie bojuje u Arrasu, Francouzi u Champagne
roku 1918 probíhají bitvy na řece Marně
v čele francouzské armády je generál Fosch
Německo musí žádat o příměří, německý císař uprchl
11.11.1918 je v Compiègne podepsáno příměří mezi Německem a státy Dohody
americký prezident Wilson předložil Kongresu v lednu 1918 14 mírových bodů – program poválečného uspořádání světa
mimo jiné se v ní zmiňovala samostatnost států v rámci Rakouska-Uherska
na podzim roku 1918 probíhaly v Německu a Rakousku-Uhersku různé revoluce – vznik Československa, Maďarska, Polska, …
válka zasáhla celý svět
před válkou probíhala vlna nacionalistické nenávisti, propagandy
bojovalo 38 států, ca 70 mil. vojáků – z toho 10 mil. padlo, dalších 20 mil. bylo zraněno
umírali i civilisté – buď byli přímo zabiti, nebo umírali v důsledku rozvráceného hospodářství (nedostatek jídla, epidemie)
hospodářství bylo v době války řízeno státem (přebytky na frontu, …)
nové zbraně – tanky, kulomety, plamenomety; stíhací, bombardovací, průzkumná letadla; obrněné vlaky, auta, ponorky
rádiový přenos, elektronický vysílač
morální devastace, deziluze (poválečná literatura), odklon od víry
rozpadají se 4 impéria: Rakousko-Uhersko, Osmanská říše, Rusko, Německo
USA jsou válkou ekonomicky posíleny
nejvýznamější byla armáda v Rusku
bojovali u Zborova, v Bachmači
když byl v Rusku podepsán separátní mír, řešilo se, co dál
nemohli jen tak projít na západ, plánovali dostat se na západní frontu oklikou – přes Transsibiřskou magistrálu (železnicí) a přes Tichý oceán
mezitím však v Rusku vypukla občanská válka – bojovala Rudá armáda (bolševici) proti Bílé armádě (carská armáda, odpůrci revoluce)
legionáři stále putovali, často se zapletli do potyček, většina se přidala na stranu Bílé armády, někteří na stranu Rudé armády
už v roce 1915 vzniká v Čechách tajná organizace Maffie – získávali pro Dohodu informace
1915 – Clevelandská dohoda – čeští a slovenští krajané v USA se dohodli, že budou bojovat o společný stát
Český zahraniční komitét – sdružení organizací Čechů v cizině
1916 – Český zahraniční komitét byl přeměněn na Českou národní radu
v roce 1917 byl sepsán Manifest českých spisovatelů, ten byl poslán poslancům v Říšské radě; spisovatelé chtěli, aby politici prosazovali českou samostatnost
1918 – Tříkrálová deklarace – požadavek sebeurčení národů
politici už mluví o české samostatnosti, o Wilsonových čtrnácti bodech (ve kterých Wilson mimo jiné požaduje samostatnost národů Rakouska-Uherska)
Pittsburská dohoda – Češi a Slováci se dohodli, že budou spojeni v samostatném státu; byla slíbena autonomie Slovenska (vlastní státní správa, parlament, …) – později nedodrženo
Washingtonská deklarace – prohlášení o nezávislosti československého národa, definice budoucí ČSR
28. října Rakousko-Uhersko uznalo podmínky míru, ty mimo jiné obsahovaly i uznání autonomie národů Rakouska-Uherska, lid si to vyložil jako ukončení války a uznání nezávislosti ČSR ⇒ demonstrace
28.10.1918 vznikl samostatný Československý stát
muži 28. října – Rašín, Švehla, Stříbrný, Soukup, Šrobár
30.10.1918 je na Slovensku přijata Martinská deklarace – Slováci se přihlašují k nově vzniklé ČSR
musely se ustanovit hranice
na západě bylo mnoho Němců, ti nesouhlasili s vymezením hranic, nechtěli být součástí Československa ⇒ prohlásili se za součást Rakouska, vytvořili 4 provincie: Deutschböhmen (severní a západní Čechy), Sudetenland (severní Morava, Slezsko), Deutschsüdmähren (jižní Morava), Böhmerwaldgau (jižní Čechy)
nakonec bylo pohraničí obsazeno českými vojsky, spory rozřešeny
další hranice se musela stanovit s Polskem – spory o Těšínsko (západ Slezska), to bylo rozděleno na českou a polskou část
musela se vytvořit téměř celá hranice mezi Slovenskem a Maďarskem (ta tam nikdy nebyla, od 10. století bylo slovensko součástí Maďarska), řešeno mezinárodní komisí
Němci a Maďaři byli oficiálně uznáváni jako národnostní menšiny
k Československu patřila ještě Podkarpatská Rus (Zakarpatská Ukrajina)
národnostní složení: Češi (ca 51 %), Slováci (14 %), Němci (23 %), Maďaři (5,5 %), Rusíni, Ukrajinci, Rusi, Židé, …