v druhé polovině 18. století začíná první fáze – obranná fáze
vznikají některé spolky – Nauk (1784)
Gelasius Dobner – zakladatel historiografie
F. M. Pelcl – historik
V. F. Durych – slavista
Josef Dobrovský – ligvista, osvícenec, dělal slovníky
v roce 1789 vzniklo knihkupectví Česká expedice – vydávali kalendáře, česky psané naučné knihy
Kramerius – založil Českou expedici, vydával první noviny v češtině
buditelé se snažili zakládat divadla – prvním divadlem byla Bouda, Nosticovo divadlo (= Stavovské divadlo = Tylovo divadlo)
skládali opery
František Škroup – Fidlovačka (tam se objevila dnešní česká hymna)
na začátku 19. století nastává druhá fáze – útočná fáze
bylo potřeba stanovit vědecký základ češtiny, určit odbornou terminologii – o to se starali různí vědci v různých oborech
Josef Jungmann – pracoval na terminologii vědy, estetiky; sepsal česko-německý slovník o ca 120 000 slovech
Jungman tvrdil, že vlastenectví má být spojené s jazykem, kulturou, tradicemi; ne jen s místem, kde člověk žije
buditelé v této době byli ovlivněni romantismem – hledali kořeny, snažili se prosazovat češtinu, věřili, že její rozšíření nepotrvá dlouho
panslavismus – všeslovanství
vzniká teorie, že Slované jsou holubičí národ – mírumilovní
Kollár, Šafařík, Čelakovský
byl vytvořen první český národně-kulturní program – v něm se píše, že už byla stanovena pravidla češtiny, čeština je samostatným jazykem; že se jazyk, kultura, tradice musí rozšířit i mezi široké vrstvy
Václav Hanka a Josef Linda (s největší pravděpodobností) vytvořili podvržené rukopisy – Rukopis královédvorský, Rukopis zelenohorský a vydávali je za historické; chtěli ukázat, že Češi mají hrdinnou minulost
František Palacký – vlastenec, organizátor, politik; napsal Dějiny národů v Čechách i v Moravě (vyprávějící české dějiny až do roku 1526 – nástup Habsburků)
chtěl posílit patriotismus, boj proti germánskému feudálnímu systému
prosazoval austroslavismus, byl liberální
v 30. až 50. letech 19. století probíhá vrcholná fáze
od kulturních cílů se přechází k těm politickým
vzniká Matice česká – nakladatelství
Jednota pro povzbuzení průmyslu v Čechách – vzdělanci usilovali o zavedení průmyslové školy
Měšťanská beseda – politicko-společenské centrum
začaly se hojně vydávat noviny a časopisy – Česká včela, Pražské noviny, Květy
spisovatelé – K. H. Borovský, Božena Němcová, K. H. Mácha