Trávicí soustava
ústa a konečník pochází z ektodermu
zbytek trávicí soustavy (hltan, jícen, žaludek, střevo) vznikl z entodermu
funkce: zisk zdrojů stavebních látek a energie, látky se vstřebávají do krve a rozvádějí po těle, vylučování nestravitelných zbytků
složení potravy: zivočišná, rostlinná
sacharidy, tuky, bílkoviny, vitaminy, minerální látky, voda
mimobuněčné trávení
travicí soustava je tvořena orgány a žlázami
celá trávicí trubice je tvořena z hladkých svalů, obsahuje vazivo a sliznice
Dutina ústní
ohraničena tvrdým a měkkým patrem, tvářemi a rty
rty – tvoří vstup do dutiny ústní (kruhový svěrač – příčně pruhovaná svalovina), účastní se vzniku řeči; mimika
tváře – kůže, svaly (příčně pruhované, např. žvýkací); vazivo a tuk, sliznice
slinné žlázy – 3 párové (podjazykové, podčelistní, příušní) + malé slinné žlázy
vytvoříme ca 1,5 l slin denně
složení slin: voda (99 %), soli (1 %), bílkoviny (
mucin),
ptyalin,
lysozym
mucin reaguje s vodou a tvoří hlen – ochranná funkce, lepší sklouzávání potravy
ptyalin – enzym štěpíci škrob na jednodušší cukry; patří mezi amylázní enzymy
lysozym – čištění a desinfekce
zuby – uloženy v zubní jamce v čelisti, upevněny
ozubicí – vazivem
typy zubů: řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky
rozmístění zubů je v ústní dutině symetrické – nahoře i dole máme pod sebou stejné zuby, stejně tak vlevo a vpravo
mléčný chrup – vyvíjí se kolem 6. měsíce věku, 20 zubů: 4 × 2 řezáky, 4 × 1 špičák, žádné třenové zuby, 4 × 2 stoličky
(4 × (2 + 1 + 0 + 2))
trvalý chrup – kolem 6 let věku, 32 zubů – 4 × (2 + 1 + 2 + 3))
korunka – viditelná část zubu vyčnívající z dásně, na povrchu je tvrdá
sklovina;
kořen – část vnořená v dásni;
krček – předěl mezi korunkou a kořenem
sklovina se svou tvrdostí vyrovnává kosti
pod sklovinou je
zubovina, vnitřek zubu tvoří
zubní dřeň
v zubní dřeni jsou cévy a nervy
zuby jsou zakotveny v alveolách, každý zub je upevněm
ozubicí – vazivem
zuby jsou umístěny v čelistních obloucích
chyby v zubním skusu – předkus, zákus, nůžkovitý skus
jazyk – nejnamáhanější sval v celém těle
je tvořen příčně pruhovaným svalstvem; svaly jazyka jsou v neustálém napětí
žvýkání a polykání sousta, sání, umožňuje řeč
velká hmatová a teplotní citlivost
chuťový orgán – jsou na něm chuťové pohárky – sladká, slaná, kyselá, hořká chuť
měkké patro – uzavírá nosohltan při polykání a dutinu ústní při dýchání
2 řasy, uprostřed čípek
patrové mandle
tvrdé patro – kostěný podklad, sliznice
u zubů tvrdé patro přechází v dáseň
Hltan
funkce: polykání – podráždění kořene jazyka ⇒ informace do mozku
v bezvědomí polykací reflex nefunguje
nosohltan – spojnice dutiny ústní a nosní
z hltanu vede Eustachova trubice do středního ucha – vyrovnání tlaku
krční mandle – v horní části hltanu, po odoperování nedorůstají
hltan se kříží s hrtanem –
hrtanová příklopka mezi nimi přepíná (mluvení při jídle ⇒ zaskočení, nemůžeme zároveň dýchat a polykat)
v trubicích trávicí soustavy probíhá
peristaltická vlna – posouvání sousta pomocí svalů; při jejím obrácení nastává zvracení
Jícen
hladká svalovina, pouze na začátku je příčně pruhovaná svalovina – pomoc při dávení
průměr 1,5 cm, délka 25 cm
Žaludek
hladké i příčně pruhované svalstvo
objem: 2–3 l
funkce: shromažďování, promíchávání a trávení potravy
chemické trávení – žaludeční šťávy (chemické látky, enzymy) přeměňují potravu na
tráveninu
mechanické trávení – svaly v žaludku se neustále pohybují
trávenina: kašovitá hmota, dostává se po částech do tenkého střeva
doba trávení:
- sacharidy: 2 hodiny
- bílkoviny: 4–5 hodin
trávení bílkovin je hlavní funkcí žaludku
- tuky: 6–8 hodin
žaludeční šťáva:
- hlen
- voda
- HCl – její pH je 2–4
- pepsinogen – je to proenzym – po působení s HCl se mění na pepsin, který štěpí bílkoviny v potravě
pálení žáhy – při přejídání dochází k vstřikování HCl do jícnu
funkce HCl: trávení masa, ničení choroboplodných zárodků, aktivace pepsinu
stavba:
česlo – místo, kde jícen vstupuje do žaludku; zhruba na úrovni bránice
na konci žaludek přechází ve vrátník, odtud potrava putuje do dvanáctníku (který už je součástí tenkého střeva)
buňky žaludku vylučují hlen – ten chrání stěny žaludku proti působení žaludeční šťávy (kyseliny)
žaludeční vředy – žaludeční šťáva poleptá stěnu žaludku; neléčené žaludeční vředy můžou vést až k úplnému proleptání žaludeční stěny a vylití obsahu žaludku do dutiny břišní – smrtelně nebezpečné
Řízení činnosti žaludku
- nervové – při podrážděné čidel ve stěně žaludku a úst
zahajuje vyměšování šťáv (např. slin)
- látkové (hormonální) – žaludek vylučuje gastrin – tkáňový hormon
udržuje vyměšování šťáv
činnost žaludku ovlivňují i látky z potravy – koření, alkohol, kofein, látky vzniklé smažením
rozdíl mezi nervovým a látkovým řízením je v rychlosti – nervové řízení je rychlejší
Tenké střevo
délka: 4–6 m, šířka: 3 cm
je hlavním místem trávení a vstřebávání
tři části:
- dvanáctník – nejkratší
místo hlavního chemického trávení
ústí sem vývody trávicích žláz:
- žlučovody: přivádí z jater žluč ⇒ trávení tuků
žluč se vytváří v játrech, pak se shromažďuje ve žlučníku
denně se vytvoří 0,25–1 l
někteří savci (např. kůň) žlučník nemají
v žluci jsou žlučová barviva (bilirubin a biliverdin; vznikají rozkladem červených krvinek) a žlučové kyseliny (kyselina cholová)
žlučové kameny – při příliš tučné stravě se žluč zahustí ⇒ vysráží se cholesterol a další látky (např. šťavelan vápenatý) ⇒ žlučové kameny
- vývody ze slinivky břišní: přivádí trávicí enzymy
slinivka břišní je zároveň endokrinní žláza (žláza s vnitřním vyměšováním – vylučuje hormony inzulin a glukagon) i exokrinní žláza (žláza s vnějším vyměšováním, vylučuje pankreatickou šťávu)
pankreatická šťáva – střevní šťáva, vždy obsahuje HCO3−; neutralizuje pepsin
- lačník, kyčelník:
pouze chemické trávení – cukrů, bílkovin, tuků
vstřebávání živin – přes póry do krve, krví se pak živiny roznáší po těle
Trávení a vstřebávání živin
- cukry – v tenkém střevě se dokončuje rozkládání sacharidů (zejména škrobu) na maltózu; rozkládání začalo už v dutině ústní
maltóza se rozštěpí na glukózu (což už je monosacharid)
vstřebávání monosacharidů probíhá proti koncentračnímu spádu – monosacharidy se vstřebávají z místa o nižší koncentraci monosacharaidů (střevo) na místo o vyšší koncentraci (krev)
- bílkoviny – už se částečně rozkládají v žaludku (pepsin)
ve dvanáctníku se bílkoviny za účasti pankreatických šťáv štěpí na aminokyseliny
aminokyseliny se pak vstřebávají do krve
- tuky – rozkládají se na glycerol a vyšší mastné kyseliny
dochází k emulgaci – srážení; dlouhé řetězce karboxylových kyselin se štěpí na řetězce kratší
po rozštěpení dochází ke vstřebávání do krve ve formě tukových kapiček
nejprve se tukové kapičky objevují v lymfatických cévách
na povrchu tenkého střeva jsou
klky – výběžky; ty zvětšují vstřebávací plochu střeva
na povrchu klků jsou mikroklky
střevo je cévně vyživováno vrátnicovým obloukem
přenos a vstřebávání:
- aktivní transport (vydání energie) – difúze (pasivní)
- peristaltická vlna – posun tráveniny
Tlusté střevo
ca 1,5 m dlouhé, 5–7 cm průměr
nemá klky, pouze výdutě
části:
- slepé střevo – jednou z jeho částí je červovitý přívěšek (apendix)
- tračník – má tři části: vzestupný, příčný a sestupný tračník
na konci sestupného tračníku je esovitá klička
- konečník
netvoří žádné trávicí šťávy (žádné enzymy), pouze hlen (⇒ lepší vylučování nestrávených zbytků)
vstřebávání vody a solí do krve (zpátky do těla) ⇒ zahušťování obsahu střeva
tvoří a vstřebávají se zde vitaminy K a B12 (díky činnosti bakterie
Escherischia coli)
kvasné a hnilobné procesy (vlivem střevních bakterií) ⇒ vznik plynů (oxid uhličitý, methan, sulfan) ⇒ příčina plynatosti (meteorismu)
pro lidské tělo je nestravitelná vláknina a celulóza – pročišťují trávicí trakt
řiť – zakončení trávicí soustavy
vylučování stolice řízeno nervově
2 kruhové svěrače – vnitřní z hladkého svalstva, vnější z příčně pruhovaného svalstva
povolení svěračů ⇒ povolení stolice
Játra
nejdůležitější metabolické centrum v těle, životně důležitý orgán
žláza
mohou částečně dorůstat (pokud je kus odoperován)
vpravo pod bránicí
mají dva větší a dva menší laloky
vespod –
branka jaterní – na tomto místě do jater vstupuje vrátnicová žíla, jaterní tepna a nervy
v místě branky jaterní z jater vystupují žíly a žlučovod
jaterní lalůček – základní stavební jednotka jater, měří 1–2 mm, složen z jaterních buněk
do jater je přiváděna krev s kyslíkem a živinami
v játrech se tvoří žluč, ta je z jater odváděna
z jater se také odvádí krev s metabolity
funkce jater:
- tvorba žluči: ca 1 l denně
žluč se po vytvoření v játrech odvádí do žlučníku, kde se pak zahušťuje; odtud je pak žlučovodem odváděna do dvanáctníku
funkce žluči:
- emulgace tuků – rozptýlení tuku na drobné kapičky ⇒ žluč pomáhá trávit tuky
- žluč napomáhá vstřebávání vitaminů rozpustných v tucích (A, D, E, K)
- odvádí toxické látky
- centrum metabolismu (viz Metabolismus)
- ukládání zásob:
glukóza (jednoduchý cukr) v podobě glykogenu (složitý cukr, živočišný)
železo v podobě ferritinu
vitaminy rozpustné v tucích (A, D, E, K)
toxické látky
- detoxikační funkce:
likvidují jedy z vnějšího i vnitřního prostředí (alkohol, drogy, léky)
- termoregulační funkce:
játra se podílejí na stálosti teploty – teplo uvolňují při metabolismu (nejteplejší orgán v těle)
Slinivka břišní
žláza uložená pod žaludkem v kličce dvanáctníku
pro život nezbytná
ústí do dvanáctníku
tvořena dvěma typy tkáně s různými funkcemi – endokrinní (s vnitřním vyměšováním), exokrinní (s vnějším vyměšováním)
- endokrinní funkce – slinivka vylučuje do krve hormony inzulin a glukagon
oba hormony jsou tvořeny v Langerhansových ostrůvcích
oba hormony ovlivňují hladinu glukózy v krvi – glukagon působí proti inzulinu
- exokrinní funkce – produkuje pankreatickou šťávu obsahující enzymy, které tráví živiny (cukry, tuky, bílkoviny)
pankreatická šťáva obsahuje tyto enzymy:
- trypsinogen – po aktivaci enterokinázou (enzymem ze střevní stěny) se mění na trypsin
trypsin pokračuje ve štěpení bílkovin
- amylázy a jiné enzymy štěpící sacharidy – pokračují ve štěpení sacharidů
- lipázy – štěpí tuky
součástí pankreatické šťávy je i HCO
3− ⇒ neutralizace kyselé tráveniny pocházející ze žaludku
Řízení trávicí soustavy
- nervové – autonomní nervstvo
sympatikus – povzbuzuje trávicí soustavu
parasympatikus – tlumí ji
- látkové – tkáňové hormony
gastrin – v žaludku, udržuje vyměšování šťáv
sekretin – v žaludku a tenkém střevě, stimuluje slinivku břišní k vylučování HCO3−
cholecystokinin (= pankreozymin) – v tenkém střevě, stimuluje slinivku k produkci enzymů a působí na stahy žaludku
Vitaminy
můžeme je rozdělit podle rozpustnosti:
- vitaminy rozpustné v tucích – vitaminy A, D, E, K
nadbytek se ukládá v játrech
- vitaminy rozpustné ve vodě – např. vitamin C, komplex vitaminu B
nadbytek se neukládá v těle, vyloučí se močí
vitaminy mohou být živočišného i rostlinného původu
můžeme přijímat čisté vitaminy, nebo přijímat provitaminy, které se pak v lidském těle na vitaminy mění
hypovitaminóza – částečný nedostatek vitaminů
avitaminóza – úplný nedostatek vitaminů
hypervitaminóza – nadbytek vitaminů, může nastávat pouze u vitaminů A, D, E, K (ostatní se při nadbytku vyloučí)
Vitaminy rozpustné v tucích
- vitamin A (retinol): rybí tuk a maso, játra, mléko, vejce
provitamin: β-karoten: v karotenu (mrkev, rajčata)
podporuje tvorbu epitelových buněk, zajišťuje vidění – tvorba rhodopsinu – očního purpuru
nedostatek: šeroslepost, slepota, rohovatění kůže a sliznic, poruchy růstu
DDD (doporučená denní dávka): 1–3 mg
- vitamin D (kalciferol): rybí tuk, vejce; po ozáření UV zářením (ze slunečního světla) vzniká v kůži
podporuje resorpci vápníku a fosforu ze střeva
nedostatek: křivice (v dětství), měknutí kostí (v dospělosti)
DDD: 0,025 mg
- vitamin E (tokoferol): obilné klíčky, rostlinné oleje, libová masa
důležitý antioxidant, ovlivňuje fyziologickou činnost pohlavních žláz
nedostatek: poruchy růstu a nervového systému, sterilita
DDD: 25–30 mg
- vitamin K (fytochinon): listová zelenina, hrách, obiloviny, střevní mikroorganismy
tvorba krevních srážecích faktorů
nedostatek: krvácení do tkání, nedostatečná krevní srážlivost
DDD: 0,001 mg
Vitaminy nerozpustné v tucích
- vitamin B1 (thiamin): obiloviny, droždí, vnitřnosti, vepřové maso
zasahuje do metabolismu cukrů – zejména v CNS a ve svalech
nedostatek: únava, poruchy činnosti svalů, záněty nervů, beri-beri
DDD: 1,5–2 mg
- vitamin B2 (riboflavin): mléko, maso, ryby, kvasnice, obilí
součást flavinových enzymů, oxidace živin
nedostatek: zánět jazyka, ústní dutiny a kůže
DDD: 1,5–2 mg
- vitamin B5 (kyselina pantotenová): játra, kvasnice, hrách, maso, ryby, vejce, mléko
součást koenzymu A, syntéza bílkovin
nedostatek: zánět žaludku a kůže (pálení chodidel)
DDD: 5–10 mg
- vitamin B6 (pyridoxin): obilí, maso, mléko, droždí, luštěniny
podpora účinku vitaminů B1, B2
nedostatek: zánět kůze a nervů, křeče
DDD: 2 mg
- vitamin B12 (kyanokobalamin): játra, mléko, vejce, maso
stimuluje krvetvorbu, součást enzymů
nedostatek: zhoubná chudokrevnost
DDD: 0,002 mg
- biotin (vitamin H): játra, ledviny, žloutek, sója
základní součást enzymů
nedostatek: kožní poruchy, poruchy metabolismu
DDD: 0,2 mg
- kyselina listová (vitamin M): zelenina, vnitřnosti, maso, sója
tvorba erytrocytů a nukleových kyselin
nedostatek: anémie, nervové poruchy
DDD: 0,5 mg
- vitamin PP (kyselina nikotinová/niacin): kvasnice, ryby, maso, játra, houby
nezbytný pro syntézu ribonukleových kyselin a bílkovin
nedostatek: záněty kůže, poškození mozku, anorexie
DDD: 15–20 mg
- vitamin C (kyselina askorbová): zelenina, ovoce, šípky
tvorba kolagenu, vstřebávání Fe, antioxidant
nedostatek: kurděje, náchylnost k infekcím, krvácení
DDD: 70–100 mg
Nemoci trávicí soustavy
- zubní kaz – narušování zubní skloviny účinkem bakterií a cukrů
- paradontóza – zánět zubního lůžka, je způsoben bakteriemi; prevence: zubní hygiena
- opary – vznikají na rtu, způsobeny viry
- příušnice – zánět slinných žláz
- žaludeční vředy, dvanáctníkové vředy – naleptávání sliznice žaludečními kyselinami
při žaludečních vředech se hubne (nechuť k jídlu), při dvanáctníkových vředech se přibírá
- parazité – tasemnice, motolice, škrkavky, roupy
většinou se do těla dostávají špatně upraveným masem
- žloutenka – virová hepatitida, infekční zánět jater
„nemoc špinavých rukou“
více druhů – na některé z nich existuje očkování
poškozují se jaterní buňky
- cirhóza jater – chronické poškození jater
způsobena některými jedy – např. alkohol
- žlučníková kolika – většinou způsobena žlučovými kameny
ty se tvoří díky šťavelanu – ten sráží cholesterol
většinou se nejdříve tvoří písek, později žlučové kameny
„neinfekční žloutenka“ – díky žlučníkové kolice se do krve dostávají žlučová barviva, která pak způsobují žloutnutí kůže
- rakovina trávicího traktu – žaludku, jater, slinivky břišní, …
- anorexie, bulimie – psychického původu