Dýchací soustava

Funkce: přívod O2, odvod CO2

plicní ventilace je vnější dýchání, ostatní body jsou vnitřní dýchání
oběhová a dýchací soustava jsou na sobě navzájem závislé
řízení probíhá nervovou soustavou, centrum je v prodloužené míše

dutina nosní – nosní dírky přecházejí v choany, ty pokračují do nosohltanu
vnější nos – typický znak lidské populace
kost čichová (ca v úrovni kořene nosu; má v sobě drobné otvůrky, kterými procházejí čichové nervy), kost radličná
čichové centrum se nachází v čelním laloku
skořepy nosní – tři kosti v nose kryté prokrvenou sliznicí
sliznice nosní – vždy zvlhčená hlenem, ten je tvořen buňkami řasinkového epitelu
nosní sliznice je ještě zvlhčována slzami – přebytek slz při pláči stéká nosohltanem do dutiny nosní
hlen zachytává nečistoty, které se dostávají do nosu
v dutině nosní se vzduch ohřívá

vedlejší dutiny nosní – v kosti čichové, čelní, klínové; v horní čelisti
vedlejší nosní dutiny se mohou ucpávat

hltanhrtan
horní částí dýchací trubice je hltan, ta se pak větví: hltan pokračuje dále jako součást trávicí trubice, hrtan pokračuje jako součást dýchací trubice

v místě, kde se hltan rozdvojuje, se nacházejí nosohltanové mandle
na hrtanu najdeme příštitná chrupavka (ohryzek, Adamovo jablko), je více viditelná u mužů
celý hrtan je vyztužen drobnými chrupavkami
epiglottishrtanová příklopka – zabraňuje vniknutí potravy do dýchací trubice; při jezení se zaklapne
v hrtanu je hlasivkové ústrojí – po stranách hrtanu se nacházejí hlasivkové vazy (hlasivky)
mezi hlasivkovými vazy se nachází štěrbina
při nádechu a výdechu se napínají svaly a mění se velikost štěrbiny
zvuk, který se vytvoří procházením vzduchu štěrbinou, putuje do rezonančních dutin (nosohltan, dutina nosní, dutina ústní), kde se mění v hlas
výška hlasu je dána hormony, délkou hlasivek a napnutím hlasivek
pouze člověk umí artikulovanou řeč, na jejím vzniku se podílejí rty, ruby, jazyk, horní a dolní patro

průdušnice:
délka: 10–15 cm
průměř: ca 2 cm
aby nedošlo ke slepení, je vyztužená chrupavkami (16–20), mezi nimi jsou hladké svaly
uvnitř trubice je řasinkový epitel, ty tvoří hlen, který zachytává nečistoty
průdušnice se dělí na dvě průdušky

průdušky, průdušinky:
průdušnice se rozdělují na průdušinky
mají průsvitné stěny
ovládány hladkými svaly
astma – křeč hladkých svalů
průdušky se zanořují do plic
plicní stopka – místo zanoření průdušek do plic
průdušinky se zanořují do plicních váčků

plicní váčky se skládají z plicních sklípků
v plicních sklípcích probíhá výměna O2 a CO2
dýchací plocha plicních sklípků je 80 až 120 m3

plíce – párový orgán skládající se z laloků – pravá má tři laloky, levá jen dva (kvůli srdci)
jsou tvořeny houbovitou, bohatě prokrvenou tkání
poplicnice – jemná blána na povrchu plic; není srostlá s hrudním koše
hrudník je vystlaný pohrudnicí
mezi poplicnicí a pohrudnicí je pohrudniční dutina, ta je vyplněna vodnatou tekutinou (ca 10–15 ml)
plíce jsou elastické

onemocnění dýchací soustavy:

Mechanika dýchání

při dýchání se zapojí hrudník, vnější mezižeberní svaly, vnitřní mezižeberní svaly, bránice (sval oddělující dutinu hrudní od dutiny břišní)
fáze dýchání:
můžeme měřit různé kapacity plic:
kapacita plic je ovlivněna trénovaností
dechová frekvence – počet dechů za jednu minutu, průměrný je ca 14 až 18 za minutu, při zátěži 30 až 50
dech – nádech + výdech
dechový objem – ca 0,5 l, při výkonu 2–3 l
obranné procesy dýchání:
nervové činnosti dýchání:
centrum dýchání leží v prodloužené míše
čidla ze svalů a cév přenášejí informace do prodloužené míše, tam nastává zpracování – nastaví se potřebná frekvence a hloubka dýchání
výstup informací vede ke svalům a jednotlivým tkáním
při porodu se přestřihne pupeční šňůra, dítě má málo kyslíku; v prodloužené míše dojde k podráždění dýchacího centra a dojde k prvnímu nadechnutí
umělé dýchání