Oběhová soustava

může být otevřená (tělní tekutiny jsou rozlité po celém těle) nebo uzavřená (je systém, kde krev koluje)
(zdaleka nejen) u lidí je uzavřená oběhová soustava
energii k oběhu dodává srdce

Srdce

cor, cardia
srdce leží na levé straně hrudi, špička srdce končí v pátém meziřebží
váží ca 300–350 g
perikard (osrdečník) – vazivová blána obalující srdce
srdeční stěna:

• epikard – vazivová blána, vnější část
• myokard – srdeční svalovina, střední část
• endokard – vazivová blána, vnitřní část

v srdci jsou přepážky – ty rozdělí srdce na dvě síně (atria) a dvě komory (ventriculus)
mezi síní a komorou se nacházejí cípaté chlopně
šlašinky (drobné šlachy) řídí otevírání a zavírání chlopní

• dvojcípá chlopeň – v levé polovině (mezi levou síní a levou komorou)
• trojcípá chlopeň – v pravé polovině srdce (mezi pravou síní a komorou)

na srdci jsou i poloměsíčité chlopně – ty jsou na výstupu plicní tepny a aorty ze srdce – také jsou napojeny na šlašinky
v těle se nacházejí kapsovité chlopně – ty brání přílišnému/příliš malému prokrvení končetin (např. hlava při stojce)
fonendoskopem lze slyšet srdeční ozvy – zvuk otevírání a zavírání chlopní

céva – souhrnný název pro tepny, žíly, vlásečnice

• tepny (arterie) – cévy vedoucí krev ze srdce, většinou je krev okysličená
  stena je pružná a pevná, skládá se ze tří vrstev:
  vnitřní výstelka – endotel
  střední vrstva – složená z elastického vaziva a hladké svaloviny
  vnější vrstva – tvořena vazivem
  
• žíly (venae) – cévy vedoucí krev do srdce, krev je většinou odkysličená
  stěna je pružná a pevná, ale tenčí než stěna tepny
  u větších žil (zejména dolních končetin) jsou kapsovité chlopně – zadržování krve, zabránění odkrvování
  
• vlásečnice (kapiláry) – tenké a krátké cévy
  stěna je tenká a pórovitá – přes póry procházejí živiny, kapiláry zajišťují výživu tkání v těle

jsou dva oběhy – velký tělní (okysličená krev proudí do těla, kde se odkysličuje), malý plicní (odkysličená krev proudí do plic, kde se okysličuje)
v horní části srdce je levá síň a pravá síň, ve spodní části pak levá a pravá komora
mezi levou síní a levou komorou jsou cípaté chlopně, stejně tak mezi pravou síní a pravou komorou
v levé síni a komoře je vždy pouze okysličená krev, v pravé síni a komoře je vždy odkysličená krev
nastává systola (stah), okysličená krev přechází z levé síně přes cípaté chlopně do levé komory
z levé komory vede aorta – rozvětvená tepna – ta rozvádí okysličenou krev po těle do tkání, tam se krev odkysličí a pak horní a dolní dutou žilou proudí do pravé síně
aortální oblouky – jednotlivé větve aorty

• vrátnicový oblouk – míří směrem k žaludku
• ledvinový oblouk
• srdeční oblouk – vyživuje srdce – koronární cévy

odtud krev přechází horní a dolní dutou žilou do pravé síně, odtud do pravé komory
krev se dostává do malého plicního oběhu: z pravé komory jde do plic, kde se znovu okysličí, poté proudí plicními žilami do levé síně

Tep

tlaková vlna
měřitelný jen na velkých tepnách
průměrný počet tepů za minutu – 60–80
tepová frekvence vzrůstá při vysoké fyzické zátěži, psychické zátěži, horečce
zvýšená tepová frekvence může být až 200 tepů za minutu
může docházet i ke snižování tepové frekvence – např. u vrcholových sportovců
existují různá pásma tepové frekvence: rozdělení podle věku, vykonávané profese
tepový objem – množství krve vypuzené do aorty jednou systolou (stahem srdce)
v klidu je tepový objem ca 70 mlá, při výkonu to může být až 200 ml

Krevní tlak

tlak krve na stěny cév
v tepnách tlak kolísá, ve vlásečnicích a žilách je téměř stálý
systola – stah srdce
diastola – uvolnění srdce
rozeznáváme tlak pro systolu a diastolu – tlak systolický a diastolický
průměrný systolický tlak je 110 až 140 torů, průměrný diastolický 70 až 90 torů
běžně se tlak píše jako „systolický/diastolický tlak“, např. 120/80
k měření tlaku se používá tonometr – tlakoměr – buďto rtuťový nebo elektronický
vysoký tlak – dlouho neléčený může vést k infarktům, mrtvicím, ucpávání cév
dědičná choroba, ale dispozičně podmíněna – dá se ovlivnit správnou životosprávou (kouření, alkohol, solení)
nízký krevní tlak – může se projevovat častou slabostí, mžitkami před očima; neohrožuje život; tlak se dá zvyšovat (káva, alkohol)