Svalová soustava

základní funkce: pohyb kostry, činnost vnitřních orgánů, lokomoce – pohyb z místa na místo
svalstvo je tvořeno svalovou tkání, ta je složena ze svalových buněk
svalové buňky – cytoplasmatická membrána (určuje tvar buňky), cytoplasma
sval je tvořen myofibrilami
myofibrily – tvořeny sarkomery (stažitelná vlákna), obsahují kontraktilní bílkoviny (aktin, myozin)
na povrchu svalu je vazivová blána (fascie) – povázka
sval se z obou dvou stran upíná úpony, „tělem“ svalu je svalové bříško
úpony obsahují svalová vlákna
mezi myofribrilami ve svalovém bříšku jsou cévy a nervy
stah svalu:

• izotonický – sval je v neustálém napětí, a to i v klidu, při stahu se zkracuje
  např. šíjové a zádové svaly
  
• izometrický – mezi stahy se objevuje i fáze uvolnění
  ohybače, natahovače
  
• tetanický – křeče
  příčně pruhované svaly – nedostatek minerálních látek (hořčíku)
  hladké svaly – vnitřní podnět

fyzikální veličiny:

• tonus – svalové napětí
• pružnost – jak dobře se sval vrací do původní polohy
• pevnost – odolnost proti přetržení
• svalová síla – nejmenší velikost zatížení, které už sval nedokáže překonat
  měření: dynamometr
  
• svalová práce – působení síly po dráze
  měření: ergometr
  
• svalový výkon – práce vztažená k časové jednotce

svalová únava – postupné zmenšování až vymizení stahů; informace z mozku z důvodu zmenšování zásob energie
pasivní odpočinek – ležení, masáž
aktivní odpočinek – protahování
elektromyografie – všechna vyšetření svalů
tři druhy svalstva:

• hladké – není ovládáno vůlí, je řízeno CNS
  všechny vnitřní orgány (tvořené svalovinou) jsou tvořeny hladkým svalstvem; kromě toho ovládá i např. zježení chlupů
  tvoří ca 3% tělesné hmotnosti
  aktinových vláken je asi 10krát více, než myozinových; tvoří podélné uspořádání
  svalové buňky jsou vřetenovité
  stah je mnohonásobně pomalejší, než stah příčně-pruhované svaloviny; mají i menší zkrácení
  izotonický stah – vlákna jsou v neustálém malém napětí
  činnost může být částečně ovlivněna hormony (porod)
  
• příčně-pruhované (kosterní) – upevněny ke kostře
  tvoří ca 40 až 50% tělesné hmotnosti
  tvořeno oválnými svalovými buňkami, buňka může být vícejaderná
  energii si buňky berou z mitochondrií, jejich počet je závislý na běžné zátěži svalů
  aktinových a myozinových vláken je zhruba stejně, pravidelně se střídají ⇒ pruhování
  vlákna jsou spojena řídkým vazivem – v něm jsou cévy a nervy
  
• srdeční – kombinace hladkých a příčně-pruhovaných svalů
  pravidelně se střídají aktinová a myozinová vlákna
  buňky jsou rozvětvené, navzájem jsou spojené paprsky – přenášejí podráždění po celém srdci
  srdce je ovládáno CNS, kromě toho má dvě centra automacie – ty dávají povely ke stažení a uvolnění srdečního svalu
  centra automacie:
  
  • sinusový uzlík – v pravé síni
  • uzlík atrioventrikulární – blízko trojcípé chlopně
  v případě porušení nervové soustavy začnou fungovat centra automacie
  řízení pomocí CNS zajišťují dva nervy – sympaticus (zrychluje srdeční činnost), parasympaticus (zpomaluje srdeční činnost)
  

Chemismus

glykogen (živočišný cukr) se během metabolismu štěpí na glukózu, ta se mění (dle dostatku kyslíku) na:

• kyselinu mléčnou – při nedostatku kyslíku
  anaerobní metabolismus
  při tomto štěpení se uvolní pouze dvě molekuly ATP (ty dodávají energii)
  kyselina mléčná je pro svaly toxická
  dochází k zakyselení svalů ⇒ křeče
  zadýchání
  
• vodu a oxid uhličitý – při dostatku kyslíku
  tělo získává 36 molekul ATP

kromě glykogenu jdou štěpit lipidy (z tukových zásob) – ty se přemění na mastné kyseliny, ty se při dostatku kyslíku štěpí na CO₂ a H₂O, tělo získává 130 molekul ATP
ATP – adenozin-trifosfát
mezi jednotlivými fosfáty je tzv. makroergická vazba – ta v sobě dokáže kumulovat velké množství energie; při stahu se energie uvolňuje – odtrhávají se fosfáty: ATP (adenozintrifosfát) ⇢ ADP (adenozindifosfát)
při stahu se spojí aktin a myozin a vzniká aktinomyozin – sval se zkrátí a ztloustne

Svaly na těle

podle funkce: ohýbače (flexory), natahovače (extenzory), přitahovače (adduktory), odtahovače (abduktory)

• svaly zad: kápový, široký sval zádový, dlouhé svaly zádové (vzpřimovač páteře atd.; přecházejí v šikmý sval břišní), meziobratlové svaly
  
• svalstvo hrudníkku: velký prsní sval, malý prsní sval, pilovitý sval boční, mezižeberní svaly (vnitřní a vnější), bránice (nejdůležitější plochý sval oddělující dutinu hrudní od břišní; dýchání)
  
• svalstvo břicha: přímý sval břišní, šikmý sval břišní (vnitřní a vnější – důležité při dýchání), příčný sval břišní
  
• svalstvo krku: plochý sval, zdvihač hlavy, nadjazylkové svaly (pohyb jazyka, řeč), podjazylkové svaly
  
• svalstvo hlavy: kruhové svaly – oční (hýbou oční bulvou), ústní
  mimické svaly – tvářový (trubačský), svaly pohybující ústními koutky, rty, nosními křídly atd.
  žvýkací svaly – zevní sval žvýkací, spánkový sval
  
• svalstvo horní končetiny:
  svaly ramenní – deltový sval (kryje rameno), trapézový (zezadu ramena)
  svaly pažní – dvojhlavý sval pažní (biceps), trojhlavý sval pažní (triceps)
  svaly předloktí:
  
  • přední strana: dlouhé ohýbače ruky a prstů
  • zadní strana: dlouhé natahovače ruky a prstů
  svaly ruky:
  
  • palcová skupina: krátké ohýbače a přitahovače prstů
  • malíková skupina: krátké přitahovače a ohýbače prstů
  • hluboká vrstva: mezikostní a červovité svaly; drobné svaly mezi kůstkami
• svalstvo dolní končetiny:
  svaly kyčelní – sval bedrokyčelní, hýžďové svaly (velký, střední, malý)
  svaly stehenní – krejčovský (dlouhý sval stehenní, nejdelší sval lidského těla), čtyřhlavý sval stehenní (zepředu je tříhlavý, zezadu trojhlavý)
  svaly bérce
  
  • přední strana: dlouhé natahovače prstů a nohy
  • zadní strana: dlouhé ohýbače prstů a nohy, např. trojhlavý sval lýtkový – pomocí Achillovy šlachy je uchycen na kost patní
  svaly nohy:
  
  • palcová skupina – krátké ohýbače a přitahovače prstů
  • malíková skupina – krátké ohýbače a přitahovače prstů
  • hluboká vrstva – mezikostní a červovité svaly

nemoci svalstva:

• svalový revmatismus – prudký („svalová horečka“, po nějakém výkonu, svaly bolí a pálí), chronický (většinou jsou pro něj genetické predispozice)
• záněty šlach a jejich pouzder