Kostra, kosterní soustava

Kostra

funkce kostry:

• ochrana vnitřních orgánů – zejména hrudi
• opora těla – kostra je zároveň pevná i pružná
• upínání svalů – tzv. kosterní svalstvo; umožňuje pohyb
• tvorba krevních buněk – odlupování kostní dřeně

celá kostra je tvořena pojivovou tkání – kost, chrupavka, vazivo

Kost

je tvořena osteocyty – kostními buňkami
mezi osteocyty se nachází mezibuněčná hmota, ta se skládá z:

• organické složky – tvoří ca 1/3 kosti, nejdůležitější je osein
• anorganické složky – ca 2/3 kosti, Ca₃(PO₄)₂ (85%), CaCO₃ (9%)

při nedostatku zejména anorganických látek může nastávat osteoporóza – řídnutí kostí – v kosti chybí kolagenní vlákna a anorganické látky se více ukládají – kost je sice tvrdší, ale křehčí; osteoporóza nastává často ve stáří
osifikace – kostnatění; dochází k přeměně původně chrupavčitého základu
epifýza – hlava (hlavice) kosti
diafýza – tělo kosti
některé kosti (stehenní) mají ještě krček – zúžené místo pod hlavicí; patří do těla kosti
kost má dřeňovou dutinu, v té je dřeň neboli medula; dřeň má červenou barvu a odlupováním buněk kostní dřeně vznikají krevní buňky
stářím a přijímanou potravou kostní dřeň žloutne – usazuje se tam tuk, funkce krvetvorby se snižuje
u dlouhých kostí se kostní dřeni říká morek
jsou dva typy kostní tkáně:

• houbovitá tkáň – nachází se v hlavicích kosti, tvoří i strukturu plochých kostí
  je tvořena kostními trámečky
  struktura houbovité tkáně se mění v závislosti na zatížení
  této tkáni se také říká spongióza
  
• hutná tkáň (compacta)
  vždy se nachází v těle kosti a na povrchu kostí plochých

na povrchu všech kostí je periost – okostice, vazivová blána
v periostu je velké množství cév (⇒ prokrvení) a nervových zakončení
typy kostí: dlouhé (stehenní), ploché (lopatka, čelní), krátké (prstní články)

Spojení kostí

• pevné – místu spojení se říká šev, pouze kosti v lebce
  malé děti ještě nemají plně zkostnatělou lebku, uprostřed mají chrupavčitou fontanelu
  
• málo pohyblivé – pomocí chrupavky
  např. mezi obratly
  
• pohyblivé – pomocí kloubů
  kloub zapadá do kloubního pouzdra – jamky
  pouzdro je vystláno vazivovou blánou
  do pouzdra zasedá hlavice kosti
  mezi jamkou a hlavicí je kloubní tekutina, vylučují ji buňky vazivové blány

Chrupavka

je tuhá a pružná
je tvořena chrupavkovými buňkami, mezi nimi se nachází mezibuněčná hmota – v ní jsou elastická vlákna
chrupavka je i v hrudním koši, meziobratlových plotýnkách, nosní přepážce, ušních boltcích

Vazivo

pružné
tvořeno vazivovými buňkami, mezi nimi je mezibuněčná hmota tvořená z elastických vláken
tvoří vazy, šlachy
ve vazivové bláně se může ukládat tuk – nejen kvůli špatnému stravování (břicho, …), ale i kvůli vývoji (pata)

Kosterní soustava

Kostra trupu

Páteř

32 – 34 obratlů
pružná osa těla
dvakrát esovitě prohnutá: lordóza (krční a bederní část), kifóza (hrudní a křížová část)
skolióza – špatné zakřivení páteře
ochrana míchy

Obratel

části: tělo, oblouk, výběžky

• atlas (nosič) – 1. obratel
  má pouze výběžek, oblouk a dvě kloubní plošky pro spojení s týlní kostí – pohyb hlavy dopředu a dozadu
  
• čepovec (axis) – 2. obratel, má tzv. zub
  otáčení hlavy

směrem od hlavy dolů se těla obratlů zvětšují
uvnitř oblouku – páteřní kanál (mícha)
meziobratlové ploténky – tlumení nárazů obratlů při pohybu

• krční obratle – 7, označení: C_i (C₁ až C₇)
  C₁ – atlas
  C₂ – čepovec
• hrudní obratle – 12, označení: Th_i
• bederní obratle – 5, označení: L_i
• křížové obratle – 5, označení: S_i
• kostrční obratle – 3 až 5, označení: Co_i

hrudník: 12 párů žeber, ta nasedají na kost hrudní (=prsní); chrupavčité propojení
žebra: pravá (7 párů), nepravá (3 páry), volná (2 páry)

Kostra horních končetin

části: pletenec (místo uchycení končetiny k páteři), volná končetina

• volná končetina – kost pažní (ramenní)
  kosti předloketní: kost loketní (směřuje k malíčku), kost vřetenní (směřuje k palci, otáčí se kolem kosti loketní)
  zápěstí: 8 zápěstních kůstek
  záprstí: 5 záprstních kůstek
  články prstů: 4 · 3 (malíček až ukazováček) + 1 · 2 (palec)
  
• pletenec lopatkový – lopatka, klíční kost

Kostra dolních končetin

části: pletenec, volná končetina

• pletenec pánevní:
  kost pánevní – srůst 3 kostí – kyčelní, sedací, stydké
  pánev – tvořena dvěma kostmi pánevními a kostí křížovou
  
• volná končetina:
  kost stehenní – nejdelší kost v těle, hlavice zapadá do kosti pánevní – kyčelní kloub
  bérec – tvořen 2 kostmi – kost holennní (k palcové straně chodidla), kost lýtková (směr k malíčku); nerovnosti v kloubních ploškách mezi kostí stehenní a holenní ⇒ vyrovnání menisky – destičkami z vazivové chrupavky
  čéška – zakrývání a tvarování kolenního kloubu, vsunutá do šlachy čtyřhlavého svalu stehenního
  chodidlo – 7 zanártních kůstek, 5 nártních kostí, 14 článků prstů (4 · 3 (malíček – ukazováček), 1 · 2 (palec))
  kost patní – Achillova šlacha – upíná se na trojhlavý sval holenní
  kost hlezenní – tvoří kotník; kloubní spojení chodidla s kostmi bérce

Lebka

části: obličejová, mozková

• mozková část (mozkovna) – kostěnné pouzdro mozku
  pojem mozková klenba neoznačuje žádnou konkrétní kost, ale tvar (celek), které spolu kosti tvoří
  kost týlní – má týlní otvor (otvor pro míchu), kondyly – 2 háčky nasedající na atlas ⇒ kloubní spojení lebky s páteří
  kost klínová – turecké sedlo – prohloubenina, ve které je podvěsek mozkový
  kosti spánkové – přecházejí do kosti skalní, což je nejtvrdší kost v těle
  kost temenní
  kost čelní
  kost čichová – trojúhelníkový tvar s dírkami, skrz ji prochází čichové nervy
  
• obličejová část:
  horní čelist – největší kost v obličejové části
  kosti lícní – jařmový oblouk – propojení se spánkovou kostí
  dolní čelist – kloubně spojená s horní čelistí
  kosti slzní – mají jamku pro slzný kanálek
  kosti nosní
  kosti patiové
  jazylka – upnutí krčních svalů, držení trávicí a dýchací trubice