Nervová soustava

je nadřazena všem ostatním soustavám (včetně hormonální)
nejrychlejší soustava
pracuje na fyzikálních principech (mění se náboj)
NS zajišťuje rovnováhu celého organismu
u nejnižších živočichů je rozptýlená nervová soustava (např. žahavci), u vyšších živočichů je žebříčkovitá (např. žížaly, ganglia propojená vlákny), vývojově pokročilí živočichové (včetně člověka) mají trubicovitou NS
je vytvořena z ektodermu
funkce:
základní stavební jednotkou NS je neuron
buněčné tělo (soma) – paprsčitá buňka, která odpovídá stavbě klasické buňky (má buněčné jádro, cytoplasmu, buněčné organely)
z buněčného těla vybíhají dendrity – výběžky vstupní části neuronu; jimi do neuronu vstupují dostředivé (sensitivní/aferentní) dráhy
dendrity do něuronu přinášejí podněty z vnějšího prostředí
vzruch odtud přechází do iniciálního segmentu, kde se zpracuje – probíhají zde fyzikální děje
axon (neurit) – dlouhý výběžek, vodivá část neuronu – vede z neuronu signál (do dalšího neuronu, výkonného orgánu) – odstředivé (efemerní/motorické) dráhy
axon je obalen v myelinové pochvě, ta je tvořena bílkovinou a trochou tuku; tvoří ji Schwannovy buňky – výživa axonu
na myelinové pochvě jsou Ranvierovy zářezy, ty zrychlují řízení vzruchů

axon může být dlouhý až 1 m (i když většina axonů tak dlouhá není)
předání signálu nastává na konci axonu – v synapsi
synapse – výstupní část neuronu
synapse je připojena buď k další synapsi, nebo k výkonnému orgánu; mezi dvěma těmito částmi je vždy synaptická štěrbina: na vnější části jedné synapse je presynaptická membrána, na vnější části druhé synapse membrána postsynaptická
v synapsi jsou měchýřky s mediátorem
v lidském těle je na 25 milion neuronů
mezi nervovými buňkami jsou gliové buňky (neuroglie) – podpůrné buňky
nervová vlákna se spojují do svazků, svazky jsou obaleny vazivovou blánou
nervová tkáň není schopná regenerace – množství neuronů už po narození neroste
nervové buňky jsou nejvíc náchylné na nedostatek kyslíku – rychle odumírají

Centrální nervová soustava

Mícha

páteřní mícha – procházejí zde vzestupné a sestupné sensorické dráhy; ústředí jednoduchých reflexů (močení, erekce, svalového tonu, obranné reflexy, …)

Mozek

encephalon
hmotnost: proměnlivá, ca 1450 g u mužů, 1350 g u žen; novorozenci: ca 400 g
počet neuronů je však dán už při narození
v embrionálním vývoji vzniká trubice se třemi váčky
vyvinutý mozek má šest částí: prodloužená mícha, Varonův most, malý mozek (mozeček), střední mozek, mezimozek, velký mozek (koncový mozek, největší část mozku)
mozkový kmen – prodloužená mícha, Varonův mozek, střední mozek
na povrchu je šedá kůra, uvnitř bílá kůra – tedy naopak, než u míchy
mozek je chráněn lebkou, plave v mozkomíšním moku

Prodloužená mícha

rozhraní mezi páteřní míchou a celým mozkem
prodlouženou míchou procházejí sensitivní a motorické dráhy
délka: 2 cm
je zde centrum všech životně důležitých funkcí – dýchání, činnost srdce, řízení oběhové soustavy, trávicí soustavy, …
je součástí retikulární formace (viz dále)
je zde ústředí sedmého až dvanáctého mozkového nervu
centrum běžných reflexů – sání, polykání, zvracení, tvorba slin a trávicích šťáv, kýchání, rohovkový reflex (roztahování a stahování zorniček v reakci na světlo)

Varonův most

centra dýchání, spolupráce s prodlouženou míchou
jsou v něm dráhy, které spojují kůru mozkovou s mozečkem
centrum pátého a šestého mozkového nervu

Malý mozek

(mozeček)
skládá se ze dvou polokoulí, ty jsou spojeny červem
pokud bychom polokoule rozřízli, viděli bychom, jak se v něm bílá hmota mozková – mozečku se říká bílá hmota života
centrum rovnováhy – získává informace od zrakových a sluchových čidel; také od statokinetického čidla (v uchu)
centrum koordinace chůze a postoje
vyskytují se zde Purkyňovy buňky (které se vyskytují i v srdci) – největší buňky nacházející se v kůře mozečku, právě jejich dendrity tvoří „stroměček“

Střední mozek

procházejí zde vzestupné a sestupné dráhy
součástí středního mozku je čtverhrbolí (to se ze středního mozku vyvinulo nejdříve); u nižších savců se čtverhrbolí nazývá střecha
podkorové centrum – centrum pro orientační pohyby
hrboly čtverhrbolí:
celý mozkový kmen (prodloužená mícha, Varonův mozek, střední mozek) tvoří retikulární formaci – jsou v něm rozptýlené, vzájemně propojené buňky, které umožňují spojení s ostatními částmi mozku

Mezimozek

skládá se ze dvou vejčitých útvarů (thalamus) a nepárového útvaru mezi nimi (hypothalamu)
limbický systém – vývojově nejstarší část velkého mozku; nadřazený všem vegetativním funkcím (hlad, žizeň, touhy, …) – emocionální a instinktivní chování, podílí se na tvorbě paměťových stop

Koncový mozek

(velký mozek)
skládá se z pravé a levé hemisféry (polokoule), ty jsou spojeny kaluózním tělískem
koncový mozek je zvrásněn
gyrifikace – proces zvrásnění
gyry – mozkové závity, zvětšují plochu koncového mozku ⇒ zvětšují možný počet neuronů ⇒ čím více zvrásněný mozek, tím větší inteligence
sulci – rýhy mezi gyrami
na povrchu je neokortex – mozková kůra, nejmladší část CNS, obsahuje výběžky neuronů (dendrity, neurity)
pod neokortexem jsou bazální ganglia (nižší mozková centra), limbický systém, mozkový trámec (nervové dráhy propojující levou a pravou hemisféru)
uvnitř koncového mozku jsou neurony uloženy v šesti vrstvách, vrstvy jsou navzájem propojené
koncový mozek se skládá z laloků: čelní, temenní, týlní, dva spánkové
v neokortexu je centrum všech uvědomělých činností
mozková kůra má i sensorickou funkci – přicházejí sem informace ze smyslů, vytváří se zde vjemy
Brocovo centrum – zodpovídá za řeč; sluchové centrum, zrakové centrum
motorické dráhy – řídí zejména uvědomělé pohyby
asociační centra – porovnávání a vyhodnocování informací, jsou základem vyšší nervové činnosti

Integrační funkce centrální nervové soustavy

vzájemná spolupráce CNS s ostatním částmi těla ⇒ koordinace člověka jako celku
integrace se kontroluje pomocí EEG (elektroencefalografu), který zaznamenává elektropotenciál

Vyšší nervová činnost

vnější projev činností nervové soustavy

Složitější formy reflexní činnosti

instinkty – soubory nepodmíněných reflexů; např. rozmnožovací instinkt, pud sebezáchovy
emoce – nepodmíněné reflexy ovlivňované zkušenostmi, výchovou, společností; např. červenání se
učení – spojování paměťových stop a uspořádání do komplexních programů; vtiskování, napodobování
paměť – neprobádaná, výsledek činnosti celého mozku; každý člověk má jinou kapacitu, ta je určena velikostí, tvarem a počtem synapsí
Řeč
nejdokonalejší způsob dorozumívání
využívání abstraktních podnětů – slov
dvě signální soustavy:

lokalizace řeči:

Obvodová nervová soustava

míšní a mozkové nervy

Mozkové nervy

vystupují ze spodiny lebeční
12 párů označených římskými čísly
tyto nervy mohou obsahovat sensitivní (dostředivé) a motorické (odstředivé) dráhy

Míšní nervy

31 párů odstupujících z míchy v místech meziobratlových plotének

Autonomní nervová soustava, řízení činnosti kosterního svalstva

autonomní nervová soustava (vegetativní nervová soustava): centrum: hypothalamus, pracuje nezávisle na vůli, řídí vnitřní orgány
řízení činnosti kosterního svalstva: ovlivnitelné vůlí, centrum: v mozkové kůře (a jiných částech mozku) a limbický systém
obojí:
hlavní řídící nervy: sympatikus a parasympatikus
oba nervy jsou protichůdné, záleží na momentálním stavu organismu

Nemoci nervové soustavy

Nervové

Duševní

Neurózy

projevují se na psychice
vznikají v souvislosti s nepříjemnými prožitky
mohou vygradovat v např. hypochondrii, fobie, deprese, …

Psychózy

poruchy chování projevující se na vztahu k okolí i sobě samému
mohou vygradovat v např. schizofrenii, paranoiu, maniodepresivní psychózu, …

Psychosomatické

psychika ovlivňuje funkci těla – psychosomatické nemoci jsou nemoci těla s duševními příčinami
bez poškození orgánů: nespavost, nechutenství, žaludeční neuróza
s poškozením orgánů: mentální anorexie, žaludeční vředy, vysoký krevní tlak