Realismus

realistické tendence – autor v umění zobrazuje skutečnost, řeší problémy (kontrast k romantickému úniku)
realismus — dříve to bylo hanlivé označení pro první realisty; nyní označení pro umělecký směr
cílem realismu je pravdivé zobrazení skutečnosti
realismus jako literární styl se objevuje po revoluci roku 1848, trvá dosud; první náznaky se objevovaly už v klasicismu
realismus v širším vymezení je životní postoj
fáze realismu:

Srovnání realismu s romantismem

přístup ke skutečnosti:
hrdina:
muž/žena:
autor:
prostředí:
literární druh:
literární žánr:
forma:
funkce:
ich-/er-forma:
v době vzniku realismus vznikla i Darwinova evoluční teorie
vše lze dokázat, vše lze určit, vše lze definovat
positivismus – filosofické směr, důraz na smysly, lidské poznání; Auguste Conte
evolucionismus – všechno se vyvíjí (společnost, člověk); Herbert Spencer
materialismus – prioritní je to, co je přírodní, materiální; duchovna je nadstavba nad materiál (člověk myslí, ale nějakým konkrétním mozkem, něčím hmatatelným); Karl Marx, Engels (Engels mluví o dialektice)

Realismus v malířství

zobrazení obyčejných lidí, kteří pracují
Repim – Burlaci na Volze

Francie

Honoré de Balzac

žil v období romantismu
sepsal cyklus ca 100 románů – Lidská komedie

Lidská komedie

snažil se kriticky zachytit svou dobu
cyklus – romány na sebe volně navazují, některé postavy se vyskytují ve více různých příbězích
romány rozdělil do tří kategorií – Studie mravů, Studie filosofické, Studie analytické
3 „kostry“, klíčové romány – Otec Goriot, Ztracené iluze, Lesk a bída kurtizán
ve všech třech těchto románech se vyskytuje postava Evžen Rastignak
Evženie Grandetová – navazuje na Moliérova Lakomce – příběh se odehrává na venkově, Evženin otec Felix je lakomý a žije jen pro peníze, i když má velké jmění, nutí rodinu žít v chudobě

Gustave Flaubert

Paní Bovaryová

hlavní postava, paní Bovaryová, čte romantické příběhy, myslí si, že po svatbě bude její život stejně romantický, je zklamána, najde si milence, nakonec spáchá sebevraždu
bovarismus – ztráta iluzí

Salambo

historický román odehrávající se v Kartágu po první Punské válce

Émile Zola

naturalismus – autor se vyžívá v drastických scénách, umírání, smrt
objevuje se ve Francii v 60. až 80. letech, v jiných národních literaturách v 90. letech
jde v duchu determinismu – filosofický směr, řiká, že jedinec je předurčený dědičností a prostředím
díla: Nana, Zabiják
cyklus románů
1. ukázka – Coupeau pije, jeho manželka Gervaise ho podvádí s Lantier; malá Nana, dcera Coupeau a Gervaise se na ně dívá
2. ukázka – Nana je špatnou, ale obdivovanou herečkou; je lepší prostitutkou
3. ukázka – naturalistické tendence, detailní popis mrtvoly Nany
determinismus – Nana je dědičností (otec) a prostředím svázána a skončí špatně

Guy de Maupassant

povídky
jeho častým námětem jsou prostitutky; ukazuje, že z morálního hlediska jsou často lepší, než průměrný člověk
Kulička, Yveta
Miláček – hlavní hrdina je mladý novinář, který přes postele stoupá na vyšší pozice; jeho přítelkyně mu píší články do novin; není potrestán ani odsuzován

Anglie

typický nadhled

Charles Dickens

píše o osudech dětí, které vyrostly v sirotčinci – sám byl sirotkem
kritika společnosti
Kronika Pickwickova klubu
Oliver Twist

Robert Louis Stevenson

Jekyll a Hyde – přes den slušný člověk se v noci mění na zločince

Jerome Klapka Jerome

Tři muži ve člunu – humoristický román

Rusko

často píše bohatá šlechta
často psychologická próza

Nikolaj Vasiljevič Gogol

Revizor – kritika ruské společnosti – pití, uplácení
do města má přijet revizor, navíc v přestrojení
všichni si myslí, že nově příchozí He? někdo je revizor, „vychází mu vstříc“, uplácejí, …
na konci se zjistí, že He? někdo vůbec nebyl revizor – píše se to v dopise, který He? někdo zanechal, než odešel He? nejspíš s hodně penězi z městské pokladny

Turgeněv

popisy

Fjodor Michaliovič Dostojevskij

píše romány, hlavně psychologické, filosofické
Zločin a trest – hlavní postava je student Raskolnikov, zabije lichvářku, dostavují se výčitky svědomí, se kterými nepočítal; nakonec je přesvědčen, aby se přiznal; domnívá se, že existuje skupina lidí, výjimečných, kterým je dovoleno vše, dokonce i zabít; na začátku si myslí, že do této skupiny patří, když ale selže s vraždou lichvářky a dostihnou ho pochyby, myslí si, že to je proto, že do této skupiny výjimečných nepatří (a ne proto, že se zachoval špatně)
Idiot – hlavní hrdina, kníže Miškin, sice není idiot, je ale naivní dobrák, nechápe intriky a vždy je prokoukne
Zápisky z mrtvého domu

Lev Nikolajevič Tolstoj

(počeštěně: Tolstý bez Tolstého)
sympatizoval s názory Chelčického – neodporovat zlu
říká, že dějiny netvoří vůdci, ale prostí lidé
Anna Karenina – byla šťastně vdaná, silně se ale zamilovala do Vronského, opustila svou rodinu; Vronský chodil na plesy, večírky (vyžadovalo se to od jeho postavení), Anna zůstávala doma a žárlila na něj; končí sebevraždou
Vojna a mír – o tom, jak Napoleon táhl na Moskvu

Severská literatura

Henrik Ibsen

Nora

drama
jiným názvem Dům loutek
nadčasové, řeší se problém emancipace ženy

USA

Mark Twain

Dobrodružství Toma Sawyera – vyprávění o klukovských dobrodružstvích

Nathaniel Hawthorne

Šarlatové písmeno

prvky romantismu
z dob osidlování Ameriky

Polsko

Henry Sienkiewicz

píše o minulosti, ukazují, jak problém řešit
posilují národní sebevědomí

Quo vadis

Kam kráčíš
odehrává se v Neronově Římě

Křižáci

o historii Poláků

Ženy spisovatelky na přechodu mezi romantismem a realismem

nemohly v Anglii svá díla vydávat pod svými jmény – pseudonymy, jména rodinných příslušníků
ve všech románech jde o emancipaci žen

Jane Austenová

rodinný román
pod jménem svého bratra
Pýcha a předsudek

Emily Brontëová

křesťanská výchova

Na větrné hůrce

negativní přijetí
vyprávěno služebnou
genderové pojetí rolí

Charlotte Brontëová

Jana Eyrová