Humanismus a renesance

humanismus – víra v člověka, jeho rozum, schopnosti; založené na lidských hodnotách, racionální uvažování, důraz na pozemský život, umění a krása
renesance – znovuzrození, navázání na antiku
začátek humanismu i renesance v 14.-16. století
církev se nejprve brání, pak ale umělců a umění využívá k propagaci církve
předpokladem byl knihtisk (Johann Gutenberg)
inkunábule – prvotisky, do roku 1500
centrem knihtisku byla Basilej
tiskla se díla nejrůznějších autorů, nejen antických, ale i vědecká díla
studium přírody, člověka; matematika, fyzika (kladka, volný pád), astronomie
Mikuláš Koperník – opravil geocentrickou myšlenku (že Země je ve středu Vesmíru) na heliocentrickou (Slunce je ve středu Vesmíru)
Tycho Brahe – zkoumal hvězdy, používal optické přístroje
Johann Kepler – zformuloval zákony o pohybu planet
Galileo Galilei – zkonstruoval dokonalejší dalekohled, potvrdil Keplerovo učení, tvrdil, že Země je kulatá; katolická církev ho donutila, aby učení odvrhl
Giordano Bruno – tvrdil, že Vesmír je nekonečný, že Slunce není středem Vesmíru, že je jen jednou z hvězd; že mohou existovat i jiné planety podobné Zemi; byl upálen
politika, filosofie
Nicolò Machiavelli – filosof, myslitel, politik; napsal dílo Vladař, v něm se zabýval politologií
Erasmus Rotterdamský – kritizoval církev, působil všude možně, znal mnoho jazků; Chvála bláznovství
Jan Ámos Komenský – učitel národů, Labyrint světa a ráj srdce
Thomas More – napsal dílo Utopia; popisoval ideální ostrov, kde se všichni měli dobře, nebyly rozdíly mezi lidmi
Tommaso Campanella – navrhoval veřejné vlastnictví
Francis Bacon – kritizoval soukromé vlastnictví

Itálie

oblast kolem Benátek, Florencie, Milána, Římu, Janova
rozkvět v přístavech a městských státech – vysoká úroveň na severu itálie
zdrojem bohatství je obchod
dokonce měli manufaktury
papežský stát měl rozsáhlé území; papežové často chtěli renesanční obrazy
na druhou stranu katolická církev mnohdy bránila v pokroku
Florencie – bankovní domy
Miláno – zbraně, zbroje
patriciové—bohatí—jsou bohatí a chtějí si své bohatství užít; navíc v Itálii byly pozůstatky z antiky
vzdělaní Italové se začali zajímat o památky antického Říma, snažili se poznat antiku; zajímali se i o Řecká díla
učenci napodobovali antická díla
touha užít si bohatství znamenala kladení důrazu na člověka
dalším znakem je pokles víry a soustředění se na pozemské radosti a slasti
svěský ráz kultury – měšťané, řemeslníci, obchodníci jsou sebevědomí a podnikaví