Počátky novověku

důležitým momentem byl zrod humanismu a renesance
zámořské objevy, touha po poznání
důležitá je i další vlna reformace – německá, švýcarská

Zámořské plavby

velké zeměpisné objevy
důvodem je hledání nových cest – suchozemské byly často obsazeny Araby, později i Turky
poptávka po luxusním zboží (hedvábí, koření, porcelán, drahé kameny)
hledají také odbytiště – mají zboží, chtějí ho někomu prodávat
je také touha po poznání
předpoklady: peníze, podpora (investoři), poznatky (zařízení pro navigaci, kompas, mapy, astrolaby, tabulky hvězd, glóbus, zdokonalená stavba lodí – kormidlo)
největší objevitelé byli Portugalci a Španělé
hlavním cílem bylo dostat se do Indie – pod Afrikou nebo kolem světa

Španělé

(mnoho cestovatelů bylo z cizí země a přišlo do Španělska)
peníze investovala královna Izabela
podporovala Kryštofa Kolumba

Kryštof Kolumbus

tušil, že je Země kulatá, vypravil se na západ
pocházel z Janova (Itálie)
1. výprava – srpen 1492 – vypravily se tři lodě – karavely – Santa Maria, Pinta, Niña
připluli k ostrovu, který nazvali San Salvador, objevovali ostrovy v Karibském moři
2. výprava – 1493–1496 – Malé Antily, Jamaica. . .
3. výprava – na konci 15. století – k ústí řeky Orinoco
4. výprava – pobřeží Hondurasu, Kostariky, Panamy
Kolumbus se stal admirálem dosažených území, ale nezískal zlato, byl nedoceněn a zemřel v zapomenutí

Vasco de Balboa

jako první Evropan překročil Panamskou šíji, objevil Tichý oceán, nazval ho Jižním

Amerigo Vespucci

pocházel z Florencie
pomáhal Kolumbovi připravovat první výpravu
účastnil se výprav, které směřovaly k jihoamerickém pobřeží
popisoval novou zem, kreslil mapky, později byl nový kontinent pojmenován po něm

Fernando de Magallanes

obeplul Jižní Ameriku z jihu, kolem ohňové země, nazval Tichý oceán Tichým; doplul až na Filipíny
veškeré náklady na plavbu byly pokryty přivezeným kořením

Hernán Cortés

dobyvatel, podle mýtů očekávali indiáni příchod bílého vousatého boha – Cortés toho využil – dobývali
hledali bohatství, zlato – bájné město Eldorado

Francisco Pizarro, Diego de Almagro

dobyli a zlikvidovali vyspělou a bohatou říši Inků v Peru; dostali se do centra, založili Limu
objevili Chile
dobyté území nazvali Novým Španělskem
využívali laciné práce domovského obyvatelstva

Portugalci

Bartolomeu Dias

doplul až k jižnímu cípu Afriky, nazval ho mys Bouří (dnes mys Dobré naděje)

Vasco da Gama

proplul kolem mysu Dobré naděje, podél východoafrického pobřeží, dorazil do Zanzibaru, a potom až k Indii
na cestě ale měl problémy – kurděje, moře ovládané Araby

mořeplavci zakládali opěrná místa – faktórie
vše, co získali, sváželi do Lisabonu
ani Španělé, ani Portugalci nedokázali využít nové obchodní cesty, ovládnout obchod – rozvoz ponechali Nizozemcům, Angličanům
došlo k pomyslnému rozdělení sfér vlivu světa – Španělé a Portugalci se domluvili; byla stanovena demarkační čára – vše na východ připadlo Portugalsku, na západ Španělsku
tato dohoda ale byla porušena – Španělsko dobylo Filipíny

Nizozemí

směřovali do Indonésie
opěrným bodem byla Jáva; Nizozemci organizovali plantáže pro pěstování koření
Nizozemci ovládli obchod s kořením

Anglie

střetávala se se zájmy Španělů – angličtí korzáři (např. Francis Drake) přepadávali španělské lodě za tichého souhlasu královny Alžběty
jejich zisky ale nebyli pouze z přepadávání – podnikali objevitelské plavby do Severní Ameriky; v 80. letech 16. století se tam snažili zakládat kolonie – Virginie, . . .
V 17. století se jim v Americe podařilo získat pás kolonií při pobřezí
podnikali výboje do Irska, do Asie (Indie)
zakládali různé společnosti – Anglická východoindická společnost
měli zájem o Afriku a střední Dální Východ

Francie

Jacques Cartier – pluli směrem na Kanadu

Výsledky, dopady, závěry

příliv bohatství do Evropy ⇒ výroba šperků, ražení mince ⇒ klesá hodnota peněz (protože klesá hodnota zlata a stříbra, protože je ho hodně) ⇒ nastává inflace ⇒ zvyšují se ceny zboží – cenová revoluce
nový kontinent, nové obzory, zdroje ⇒ obchod s kořením, nové plodiny (brambory, kukuřice, tabák), bavlna, zvířata (lamy, papoušci, . . . , do Ameriky zase např. koně), v Americe se pěstují plodiny – na plantážích pracují černí otroci ⇒ obchod s otroky z Afriky
obchod do trojúhelníku – Za zboží z Evropy se nakoupili otroci v Africe, ti se dovezli do Ameriky, byli vyměněni za zboží v Americe, to se dovezlo zpět do Evropy
dalším znakem je evropocentrismus
Evropa se rozvíjí a řídí obchod – nejdříve Španělsko, Portugalsko, poté další země
rozvoj světového obchodu, tržní ekonomika (nabídka, poptávka, investice, . . . )
obchodní centra (a další) se přesunují ze Středomoří (Itálie) k pobřeží Atlantiku (Španělsko, Portugalsko, Anglie)
České země ztratily na významu – tolik se nepoužívaly obchodní cesty přes Čechy; většina dění šla přes Atlantik
vznikají obchodní společnosti, často s monopolním postavením
mění se forma plateb za zboží – rozvoj peněžnictví a zdokonalení bankovního systému; už existuje podstata banky – dává úvěr
banky vznikají v Itálii (Florencie, Janov) a v Německu – Itálie už není centrem obchodu, snaží se zapojit do dění
rozšíření obzorů, prolínání kultur
obohacení znalostí z oblasti geografie (glóbus, Afrika), botaniky, zoologie, etnografie
definitivně se dokázalo, že Země je kulatá
vyvrácení říší – touha po bohatství, ale i misionářská činnost (Jezuité) – šíření křesťanství
šířili i osvětu – zakládání nemocnic
„výměna nemocí” – do Evropy se dostaly pohlavní nemoci, do Ameriky např. neštovice, chřipka
DÚ: stavba, obraz, nebo socha, . . . – renesanční