Jagellonci

Jiří z Poděbrad na trůn pozval dynastii Jagellonců

Vladislav II. vládl v období 1471–1516
přezdívalo se mu král bene – král dobře, kvůli své nerozhodnosti (říká se, že na vše říkal „dobře”)
často souhlasil s panstvem, královská moc upadala ⇒ České země se staly stavovskou monarchíí:
v čele je sice král, ale více rozhodují stavy
stavy měly stavovský sněm – tam přijeli zástupci stavů a rozhodovali o otázkách politických, finančních, . . .
panský stav (vyšší šlechta), rytířský stav (nižší šlechta), měšťanský stav (pouze královská a věnná města)
zemský sněm byl nejvyšší orgán, zasedání bylo závazné, každý zástupce měl vlastní hlas, rozhodovali o mnoha věcech (daně, zákony, armáda); sněm často nepotřeboval souhlas panovníka
pokud byl zákon přijat, byl zapsán do zemských desek
vedením zemských desek byl pověřen nejvyšší komorník

nejvyšší zemští úředníci:
nastalo dvojvládí:
Matyáš Korvín – jako český král byl uznáván na Moravě, v Lužici, Slezsku
Vladislava uznávali v Čechách
Olomoucké dohody – potvrdily dvojvládí
roku 1490 ale Matyáš Korvín umírá, moc přešla na Vladislava II.
dalším problémem bylo to, že České země byly země dvojího lidu – katolíci a kališníci
Jagellonci byli katolíci a proto české katolíky podporovali, kališníky ale respektovali
1483 došlo ke střetnutí mezi katolíky a kališníky – kaličníci zaútočili na kláštery
roku 1485 byl na sněmu v Kutné hoře podepsán Náboženský smíram bylo řečeno, že se všichni budou tolerovat, snášet se, že všechna náboženství jsou rovnoprávná
kompaktáta byla prohlášena za základní zemský zákon

po husitských válkách nastal pokles počtu obyvatel, opakovaly se roky neúrody ⇒ méně pracovní síly ⇒ šlechta má málo podanných a málo daní ⇒ připoutání podanných k půdě ⇒ vznik nevolnictví
podanní z venkova se chtěli stěhovat do měst (městský vzduch osvobozuje), šlechta tedy přes různé zákony zakázala stěhování do měst – sňatky se souhlasem pána,
i přesto, že šlechta si připoutala podanné, nevydělávala tolik ⇒ souboj šlechty a měst o politické a hospodářské výhody
konflikt se zvýšil poté, co se Jagellonci přestěhovali do Budína (hlavního města Uherského státu)
vše vyvrcholilo v roce 1500 vydáním Vladislavského zřízení zemského – to byl nějvyšší zemský zákoník
toto zřízení oslabovalo moc krále, posilovalo pozici šlechty na úkor měst ⇒ panstvo popíralo nárok měst na hlasy ve sněmu
panstvo mohlo dokonce zasahovat do vnitřních záležitostí měst – dokonce mohli měnit nějaká práva nebo je rušit
města byla zasažena a protestovala ⇒ roku 1517 byla vydána Svatováclavská smlouva – bylo dosaženo kompromisu
města měla zpátky právo na hlasy na zemském sněmu, získala zpátky svá práva
na oplátku dostala šlechta právo podnikat
největším zdrojem peněz pro města bylo právo várečné (vařit pivo), šlechta se také pokoušela zakládat panské pivovary, to se ale příliš neuchytilo
šlechta mohla své nevolníky nutit, aby např. kupovali pouze jejich pivo. . .
panstvo zakládalo mlýny, opět nutili podanné, aby v nich pracovali
zakládali vinice, chovali dobytek
šlechta zakládala cihelny, sklárny, hutě, pily; pěstovali textilní plodiny
stavěli vodní díla – zakládali rybníky, umělé nádrže – nejvíce investovali Rožmberkové (autorem byl Štepán Netolický, Pernštejnové (Jakub Krčín z Jelčan)
omezování svobod vede k povstání nevolníků

Ludvík vládl v období 1516–1526
1516 – rod Šliků nalezl ložiska stříbra ⇒ vznik Jáchymova, ražení tolarů
Vladislavská (pozdní) gotika – Vladislavský sál, architekt Benedikt Ried
Ludvík se účastnil tažení proti Turkům, ve kterém padl
po smrti Ludvíka nastupují Habsburkové