na začátku 17. století Britové založili první americkou kolonii – Virginie
poté založili i některé další – celkem pak bylo 13 osad na východním pobřeží severní Ameriky
mezi osadami byly rozdíly – záleželo na národnosti obyvatel, poloze osad
po sedmileté válce byla Anglie vyčerpaná, potřebovala vydělat, a to i na koloniích
anglický panovník si nárokoval veškeré území v Severní Americe ⇒ bránil samostatnosti a rozvoji osad
i v Americe platily navigační akta – do Ameriky mohly přivážet pouze anglické lodě (ať už jako výrobci, tak i jako zprostředkovatelé) ⇒ osadníci neměli přímé obchodní spojení s Evropou
Anglie nedovolila rozvíjet hutnictví, nepovolila osadníkům rozšiřování území na západ za Apalačské hory
Anglie měla na území osad své vojsko, to živili osadníci
Severní Amerika byla pro Anglii zdrojem surovin (kromě nerostných surovin i např. bavlny – ta se v Americe sklidila, v Aglii zpracovala a zase se do Ameriky prodávala), byla také odbytištěm
na vše byla vysoká cla i vysoké daně
v roce 1765 zavedla londýnská vláda kolkovní daň z listin, novin, kalendářů, . . .
proti těmto věcem (zvláště proti kolkovní dani) se vytvořil odpor, v čele stála inteligence (např. Benjamin Franklin), ta tvrdila, že osadníci mají svá práva a nemůžou platit daně anglickému parlamentu, když v něm nemají zastoupení
kolkovní daň byla sice zrušena, ale nastoupily další poplatky
vztahy se zhoršovaly
roku 1773 byl v Bostonu proveden bojkot – náklad ze tří lodí s čajem byl vysypán do moře – bostonské pití čaje
došlo k postihům – panovník potrestal viníky, zvýšil vojsko,
to už vyprovokovalo otevřený odboj
v roce 1774 proběhl první kongres – tam se osady dohodly, že budou spolupracovat, a že se odtrhnou od Anglie
osadníci si vytvořili své pravidelné vojsko – milice (do té doby byli v osadách pouze angličtí vojáci)
do čela tohoto vojska se postavil George Washington
v roce 1775 vypukla válka za nezávislost, trvala do roku 1781
převahu měla nejprve anglická armáda, Washingtonovi se podařilo vytlačit ji z Bostnu
4. července 1776 bylo vydáno prohlášení o nezávislosti samostatných osad a unii, to zformuloval Thomas Jefferson
toto prohlášení spočívá na dvou demokratických zásadách:
tyto zásady byly založeny na osvíceneckých myšlenkách
anglický král toto prohlášení odmítl
další anglická vojska se vylodila v Americe, válka pokračovala
britská armáda byla lépe vycvičená, flotila byla lépe vybavená
Anglie navíc najímala i žoldnéře
osadníci armádu teprve budovali, ale byli odhodlaní
přicházeli k nim dobrovolníci – Poláci, Španělé, Francouzi (markýz de la Fayette)
osadníci ze začátku prohrávali, pak ale přišel obrat – zasloužil se o něj Benjamin Franklin
Franklin navázal spojenectví s Francií a Nizozemí – dostali od nich pomoc
v roce 1777 zvítězili Američané u Saratogy, roku 1781 u Yorktownu
v roce 1781 pak válka skončila, Anglie uznala Spojené státy jako samostatné
nejdříve vznikly články konfederace, ty byly potom přepracovány do ústavy
dnes platná americká ústava vznikla roku 1787 (k té se pak přidávaly dodatky)
USA je spolek států, v jejich čele je Kongres – ten se dělí na sněmovnu reprezentantů a senát
výkonnou moc má prezident – prvním byl George Washington, dalším Thomas Jefferson
byla přijata listina práv
Spojené státy se rozšiřovaly – jižním a západním směrem
v roce 1803 Američané od Francie odkoupili území Louisiany, tím se území USA zhruba zdvojnásobilo
do USA proudili uprchlíci a emigranti
směřovali do Texasu, Kalifornie
naráželi na indiány, zabírali jejich půdu
v roce 1830 byl vydán zákon, že indiáni se musí vystěhovat na západ od Missisipi, tam jim prý bude zajištěno území, tento zákon ale nebyl dodržován a indiáni se měli přesouvat stále více na západ, nakonec měli být v rezervacích