Baroko

až přezdobené, plno roztodivných tvarů
převažují církevní stavby
je nástrojem rekatolizace (člověk je nicotný)
vzniká v 16. století v Itálií; v 17. a 18. se rozšířilo po celé Evropě
návrat k nitru člověka, k mysticismu, duchovnu
dramatičnost

Architektura

bohaté zdobení
kopule
mansardová střecha – střecha s okýnkem a vikýř
existují dva směry:

• klasicizující baroko – střídmější
  
• dynamizující baroko – nabubřelejší, prolamované (ne tolik rovných čar)
  

převládaly církevní stavby
zahrady – bohatá zdobnost, symetrická
raně barokní zámky mají obdélníkový půdorys
radnice, špitály, užitkové budovy, kasárny, opevnění
kostely jsou velké, bohaté zdobení, mramor; boční kaple jsou temnější, kontrasty světla a tmy
sochy v nadživotní velikosti, jsou v pohybu
zdůrazněn cit, působivost
urbanistický cit – zapojení staveb do města nebo přírody
kostel sv. Mikuláše, Loreta (dynamizující baroko), Černínský palác, Karlova koruna, Valtice, Trója, Vranov Dyjí, Kuks, Jaroměřice nad Rokytnou
Jan Blažej Santini – vytvořil barokní gotiku; kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kladrubech
Nietzenhoferové – Kryštof, Kilián Ignác – Loreta, kostel Máří Magdaleny v Karlových Varech
Bernini – renesanční člověk, vybudoval Chrám sv. Petra v Římě
Fischer
Lurago – vytvořil pražské Klementinum
Matlley – chrám sv. Františka

Sochařství

vše v pohybu, postavy naplněné dynamismem; vyjadřují pocity a stavy
vše je zobrazováno s nadsázkou
Bernini – Vidění svaté Terezie
Braun (Vidění svaté Luidgardy), Brokkoff, Platzer

Malířství

nástěné malby
Karel Škréta, Jan Kuecký, Václav Hollar (rytiny), Rubens, Dyck, Rembrandt (Noční hlídka)
temnosvit (tmavé pozadí, zdůrazněno to, co chce malíř ukázat)

Hudba

prolínání hlasů
opera
žesťové nástroje
Monteverdi, Vivaldi, Bach, Hendel

Rokoko

hranost, galantnost, lehkost
zjemnění