první Romanovec byl Michail Romanov (1613–)
musel bojovat s ?, nakonec ztratili přístup k Baltskému moři
po smrti Michaila nastoupil Alexej (1645–1676)
upevňuje samoděržavi (absolutismus)
bylo upevňeno nevolnictví oficiálním zákonem
ruští mužici – prostý lid – dříve jen platili poplatky a prováděli práci
po zavedení nevolnictví nesměli bez souhlasu pána téměř nic, byli připoutáni k půdě
statkáři a velkostatkáři si v podstatě dělali, co chtěli – v jejich rukou byla např. i soudní pravomoc
postupně začíná manufakturní výroba
textilní výroba, želežářství, strojní výroba, zbrojní výroba
problémem je, že Rusko nemá přístup k moři – ani k Baltu, ani k Černému moři – to ovládli Osmané
má snahu získat přístup k Baltu – vede srážky, ale bez většího úspěchu
další pokusy o rozšíření území jsou směrem na východ – na Sibiř
jistý ataman (vůdce kozáků) byl podporován bohatou rodinou, dobýval území na Sibiři
s podporou cara vznikla na Sibiři samostatná administrativní jednotka, která byla připojená k Rusku
mor, války a útoky ze strany sousedů, . . . způsobily to, že v roce 1671 proběhla Velká selská válka – v oblasti mezi Donem, Volhou a Ukrajinou; vůdcem byl Stěpan Razim, povstání bylo poraženo, Stěpan Razim popraven
dále nastoupil Fjodor, po jeho smrti byl následník nezletilý, za všechny bratry vládla regentka – Sofie
poté se prosadil jeden z bratrů – Petr I. (1682–1725)
upevňoval samoděržavi a absolutismus
zavedl mnoho reforem a otevřel Rusko Evropě, ale byl i krutý – příkazy, zákazy (nutil bojary stříhat si vousy a kníry, naháněl do manufaktur nevolníky)
stal se imperátorem
byl inteligentní člověk, vzdělaný, pracovitý, energický
svou vůli prosazoval i násilím
obdivoval západní státy
často podnikal studijní cesty po Evropě, občas se převlékal za dělníka, cestoval inkognito
otevíral okno do Evropy
zaváděl mnoho reforem
po smrti Petra Velikého se střídali různí carové, poté na trůn nastoupila jeho dcera Alžběta I.
ta měla syna, Petra III.; ten byl infantilní
Jako další nastupuje Kateřina II. Veliká – původem německá princezna pocházející z bezvýznamného rodu
provdala se za Petra III.; přešla na pravoslavnou církev, byla ambiciózní
roku 1762 došlo k palácovému převratu, Petr III. byl zabit
zakládala manufaktury, hlavně nevolnické
podporovala pravoslavnou církev, ale zabrala majetek některým kláštěrům (zvlášť těm bohatším), uvalila dohled na církevní nevolníky (nevolníky, kteří pracovali v církvi)
zakládala školy
zlepšila úřednictví, správu a fungování státu (rozdělila Rusko na 50 gubernií)
za její vlády probíhalo další utužení nevolnictví (její počáteční myšlenky o uvolnění nevolnictví vymizely)
v 70. letech proběhla velká selská válka
v čele byl Pugačev, ten se vydával za cara Petra III.
povstání bylo rozsáhlé, do Povolží přicházeli nevolníci, ze začátku se jim dařilo; nakonec byl Pugačev zajat (a i jeho přívrženci)
Kateřina navenek působila jako volnomyšlenkářská panovnice, tvářila se, že je osvícenecká (přitom osvícenectví bylo proti absolutismu), přitom ale byli v její říši volnomyšlenkáři a osvícenci (zejména inteligence) vyháněni
bojovala s Turky a Tatary
roku 1783 se jí podařil získat přístup k Černému moři; bylo vybudováno několik přístavů (Oděsa, Sevastopol)
vybudovala černomořskou flotilu
kolonizovala, dosídlovali řídce osídlená území – Kamčatka, Čukotka, Aljaška
Aljaška byla později prodána USA
přesídlila kozáky na Kubáň
do Ruska se stěhují Němci
Rusko bylo velmocí, přesto to byla země velmi zaostalá
měla několik milenců, kteří byli zaměstnáni na vysokých pozicích – např. Orlov, Potěmkin
Potěmkin byl šlechtic, zůčastnil se svržení Petra III. a byl povýšen; bojoval s Turky, byl Kateřininým oblíbencem
měl na starosti správu
zmodernizoval armádu (zakázal tělesné tresty, zakázal používání nižších vojáků jako sluhy pro důstojníky)
potěmkinovy vesnice – Kateřina se rozhodla cestovat po Rusku, Potěmkyn jí naplánoval cestu; nechal vyspravit silnice, malovaly se kulisy domů, přenášely se věci od vesnice k vesnici a od domu k domu (sloupy, sochy, pečená husa), lidé byli umytí, dobře oblečení, zdravili Kateřinu