po něm v roce 1625 nastoupil Karel I.
vládl absolutisticky
v Anglii už dávno existoval parlament, Karel I. ale parlament nesvolával, zaváděl nové daně, cla, mýta bez souhlasu parlamentu
parlament je nespokojený, kvůli poplatkům je omezována i podnikatelská volnost ⇒ nespokojená je i podnikavá šlechta
když si stěžovali, Karel I. roku 1629 rozpustil parlament a vládl neomezeně
dalším problémem bylo náboženství – hlavní je anglikánská církev, její hlavou je panovník
byla vnucována, platily se desátky, další poplatky
proti anglikánské církvi se vytvořila nábožensko-politická opozice – puritáni
ti chtěli očistit od zbytku katolictví, levnou církev, jádrem byl kalvinismus
puritáni většinou chodili v černém, usilovně pracovali, chtěli čistotu, skromnost, podnikavost
stoupencemi byli podnikatelé, obchodníci, drobnější venkovská šlechta, řemeslníci
uvnitř byli puritáni rozděleni – presbyteriáni (umírněnější, chtěli se dohodnout), independenti (chtěli nezávislost), levelleři (nejradikálnější)
v některých částech Anglie byli i katolíci – Irsko, tam se náboženské důvody spojily i s bojem za jistou nezávislost
proti panovníkovi tedy bylo Skotsko, Irsko, puritáni
roku 1639 skotské vojsko vtrhlo do Anglie, vypuklo povstání
královská vojska prchla
panovník za této situace potřeboval peníze a zvýšit daně ⇒ roku 1640 svolal parlament
členové parlamentu vytyčili požadavky, panovník s nimi nesouhlasil, parlament rozehnal
tomuto parlamentu se říká krátký parlament
skotská vojska ale postupovala, Karel I. musel znovu svolat parlament, tomu parlamentu se říká dlouhý parlament (existoval až do roku 1653)
král musel splnit požadavky parlamentu – nechal popravit některé své přisluhovače, rozpustil Hvězdnou komoru (která pronásledovala nepřátele panovníka)
necítil se v Londýně bezpečně, odešel na sever
roku 1642 proti němu vypuklo povstání, vypukla občanská válka
stoupencemi krále byli severní Anglie, anglikánská církev, některá šlechta, částečně i Irsko a Skotsko
na straně parlamentu byla nová šlechta (řemeslníci a obchodníci)
jih byl spíše puritánský
sever byl spíše anglikánský
král měl armádu kavalírů, jádrem byla jízda, struktura armády pocházela z Třicetileté války
do čela armády se postavil Ruprecht Falcký (syn Fridricha Falckého)
pod jeho velením si po dva roky královský armáda udržovala převahu
v době krize se do čela parlamentní armády postavil Oliver Cromwell
Cromwell byl puritán, jeho víra byla až fanatická
byl to vzdělaný člověk
na vlastní náklady vyzbrojil několik oddílů dobrovolníků, tato dobrovolnická armáda se nazývá armáda nového typu
ze začátku byli dobrovolníci, později byli placeni parlamentem
armáda byla perfektně vycvičena, měla přísnou kázeň
každý voják se mohl stát velitelem – nezáleželo na stavu, rodu
jádrem byla jízda – původní dobrovolníci
s touto armádou jih postupoval, vyhrával bitvy, nejznámější je bitva u Naseby (1645); dobývali zpět – Oxford
král uprchl do Skotska, tam ho ale vydali (prodali) parlamentu, roku 1649 byl Karel I. popraven
nastává období republiky – 1649–1653
vládne parlament
k Anglii je postupně připojeno Irsko
i v této době probíhají války o získání převahy v obchodu (na moři), proběhly tři anglonizozemské války
získali Nový Amsterdam (dnes New York)
vydali navigační fakta – zboží z a do kolonií mohly vézt pouze lodě s anglickou posádkou (z Evropy do kolonií mohly zboží dovážet i lodě té země, kde se zboží vyrobilo)
probíhají nepokoje, krize
lid opět chce pevnou vládu, nastolit pořádek
nastupuje Oliver Cromwell, stává se protektorem (oficiální titul: lord protektor)
na začátku nastolil pořádek a pevnou vládu
později ale rozehnal parlament a nastolil osobní vojenskou diktaturu
hájil zájmy bohaté buržoazie, vysokých důstojníků
titul lord protektor si nechal udělit doživotně
pozitivní na tomto období byla náboženská svoboda, Anglie budovala obchodní a válečné loďstvo
obecně je ale tato doba považována za konec alžbětínské doby, zlatého věku rozkvětu kultury
Cromwell byl nenáviděn
nepřijal královskou korunu
po Cromwellově smrti 1658 se moci ujal jeho syn Richard
po nějaké době se vzdal
opět byla nastolena republika, obnoven parlament
zase ale nastává zmatek, chaos, hledá se lepší politický systém
nakonec je zpět nastolena monarchie – na trůn se dostává Karel II., syn popraveného Karla I., znovu tedy vládne dynastie Stuartovců
Karel II. vládl v letech 1660 až 1685
král je podřízen parlamentu, parlament rozhoduje o všech zákonech
Karel II. se ale snažil operovat alespoň v náboženské oblasti – vydal zákon, že vysoké funkce smí zastávat jen zástupci anglikánské církve – prosazení anglikánské církve
vychází zákony v oblasti soudnictví
Anglie společně s Francií bojují proti Nizozemí
po smrti Karla II. nastupuje jeho bratr Jakub II.
prosazoval absolutismus, rekatolizaci
nakonec byl roku 1688 vyhnán
v období 1688–1689 probíhal nový převrat – slavná revoluce
na trůn nastupuje Marie, zájem byl spíš o jejího manžela, který později nastupuje na trůn – Vilém III. Oranžský
Vilém III. byl sice oficiálně jen spoluvladař, vládne ale on
byli protestanti
z Anglie se stává konstituční parlamentní monarchie – hlavní slovo má parlament, v čele je monarcha; jeho moc je omezena ústavou
Vilém III. musel přijmout listinu práv – ta parlamentu zaručovala silnější pozici
panovník nemůže bez souhlasu parlamentu vydávat a rušit zákony, vybírat daně, tvořit vojsko
Vilém III. zrušil cenzuru
vydal dekret o nástupnictví – v případě vymření Oranžského rodu nastoupí Hannoverská dynastie; ti byli také protestanti
po smrti Viléma III. vládla královna Anna
za její vlády roku 1707 došlo k spojení Anglie a Skotska
došlo ke změně názvu monarcie – Spojené království Velké Británie
rozvoj hospodářství
po smrti královny Anny roku 1714 nastupuje Jiří I. Hannoverský z Hannoverské dynastie
po něm nastoupil Jiří II., pak Jiří III.
za jejich vlády se ekonomika vyvíjela kapitalistickým směrem
Anglie soupeřila s Francií, bojovali mezi sebou, např. o Kanadu
ta byla původně více francouzská, nyní je Kanada kromě Québecu anglická
nejvíce zisku bylo z Indie a přilehlých ostrovů a souostroví
v Severní Americe je vytvořeno několik osad, Velká Británie (panovník) tvrdí, že celé toto území patří anglické koruně
Britové dobývají Gibraltar – důležitý přístav ve Španělsku