Třicetiletá válka

jeden z nejhorších válečných konfliktů
fáze: válka česká (české stavovské povstání; 1618–1620), válka falcká (1621–1623), válka dánská (1625–1629), válka švédská (1630–1635), válka švédsko-francouzská (1635–1648)
původně náboženský konflikt se postupně mění na boj o moc, nadvládu

Válka česká

ca 2/3 obyvatelstva bylo nekatolických
Rudolfův majestát (uznávající protestantská náboženství) byl neustále porušován
zástupy nekatolických stavů se sešlo v březnu roku 1618, sepsali petici a poslali ji Mateášovi
Mateáš odmítl kritiku, přikázal sjezd rozpustit, sněm však tajně pokračoval
v květnu se protestanští stavové sešli v pražském Karolínu, na to navázala schůzka několika radikálů v domě Smiřických (Albrecht Jan Smiřický, Jindřich Matyáš Thurn, Václav Budovec z Budova)
tato skupina radikálů 23.5.1618trhla na hrad a vyhodili tři úředníky (místodržícího Viléma Slavatu, Jana Bořitu z Martinic, nejvyššího písaře Filipa Fabricia) do Jeleního příkopu – 2. pražská defenestrace
úředníci spadli do odpadků, nic se jim nestalo
přesto to byl signál pro odboj
šlechta zvolila vládu 30 direktorů (10 z panského stavu, 10 z rytířského, 10 z měšťanského), kteří nahradili vládu Habsburků
v čele direktorů stál Václav Vilém z Roupova
vyhnali ze země Jezuity
potřebovali peníze, vojsko, spojence
začali najímat žoldnéře, hledali spojence mezi protestantskou šlechtou v jiných zemích
bohužel nedotáhli odpor do konce
nepodařilo se jim získat Moravu (ta byla katolická, zůstala neutrální), ani prostý lid
odpor tedy zůstal pouze na úrovni stavovského odboje – odboje šlechty a měst
Habsburkové měli finanční, vojenskou, politickou převahu; podporoval je saský kurfiřt, polský král, katolická liga v Němeecku
bojovalo se několik let
protestantské vojsko bylo úspěšné, dokonce nějaký čas ohrožovali Vídeň; žoldnéři ale přestávali dostávat zaplaceno
roku 1619 byla schválena nová ústava, Země koruny české byla konfederace rovnoprávných zemí, v čele měl stát zvolený panovník
oficiálně sesadili Habsburka Ferdinanda II., dosadili Fridricha Falckého
Fridrich byl kalvinista
byl to zeť Anglického krále – spoláhalo se, že Anglie Českým zemím pomůže
stál v čele protestantské unie SŘŘ
na našem území jsme moc kalvinistů neměli, spíše staro- a novoutrakvisty
kalvinismus byl přísný – např. stavby jim přišly přezdobené
8.11.1620 došlo k bitvě na Bílé hoře (dnes v Praze, dříve u Prahy) – před bitvou vypadalo, že české stavovské vojsko musí zvítězit (měli všechny výhody), nakonec došlo k drtivé porážce
když se o porážce dozvěděl Fridrich, utekl; Slezsko se vzdalo, Morava byla obsazena
příčiny neúspěchu: vojsko nedostalo zaplaceno, šlechta nezapojila lid

byla určena komise, která pronásledovala odpůrce; ti, co neutekli, byli zatčeni
ze zatčených byli vybráni ti, kteří byli označováni jako vůdci
nakonec byla 21.6.1621 provedena Staroměstská exekuce 27 účastníků odboje – 3 pánů, 7 rytířů, 17 měšťanů
exekuce bylo exemplární potrestání
popravoval známý Kat Mydlář

stovky dalších odpůrců byly potrestány
následovaly konfiskace, jednalo se hlavně o půdu – zabrány byly 3/4 veškeré půdy
do čela komise pro konfiskaci se dostal Karel z Lichtenštejna
mezi zájemce se dostal i Albrecht z Valdštejna, ten levně zkupoval pozemky a zámky

Albrecht byl nejprve protestant (jeho rodiče byli členy Jednoty bratrské)
dvakrát se oženil – po smrti své první manželky zdědil velký majetek
ukradl protestantskou pokladnu a donesl jí nepříteli
po Bílé hoře pak získal velký majetek, získal oblast Frýdlantska, Jičínska
přebudoval barokní zámek v Jičíně, postavil tam jezuitskou kolej, chtěl z Jičína udělat centrum
měl právo povyšovat do šlechtického stavu, obyčejná města povyšovat na královská města
ve Frýdlantsku zakládal manufaktury – vyráběli zbraně, výstroj, dokonce razil své mince

na naše území se dostávají jiné šlechtické rody – jsou zde lehce a levně k dostání panství a statky
díky konfiskacím se snižovala cena mince, nové mince měly příměsi levných kovů – dlúhá mince
stoupají ceny, stát je před bankrotem
upadala města, snížil se počet obyvatel
začala probíhat rekatolizace, byl zrušen Rudolfův majestát, lidé byli nuceni konvertovat ke katolické církvi
bylo určeno, že lidé (hlavně šlechtici) mohli buď konvertovat, nebo dobrovolně odejít, těmto lidem se říká exulanti (pobělohorští exulanti)
prosté obyvatelstvo muselo být naoko katolické – byli tajnými protestanty
byla zavedena cenzura, vydán soupis zakázaných českých knih – sepsán Páterem Koniášem
zásah v oblasti školství – 4 pražské fakulty byly spojeny do jedné university – Karloferdinandova universita – spojila se Karlovo universita s Jezuitskou akademií, v čele byl Jezuita
všechny tyto důsledky byly sepsány do Obnoveného zřízení zemského, to začalo platit v roce 1627 v Čechách, 1628 na Moravě
Habsburkové mají dědičné právo na český trůn
posíleny pozice panovníka na úkor stavů
zemský sněm byl obnoven, ale mohl se scházet pouze z vůle panovníka
po dvou stoletích se objevuje nový stav – duchovenstvo (další stavy: panský, rytířský, měšťanský)
postihnuta byla i města – dříve mělo každé královské město svůj hlas, nyní měla královská města jeden hlas dohromady za všechna ⇒ města ztratila na politickém významu
zástupci měst se sice scházeli, ale neměli možnost něco změnit
panovník rozhodoval skoro o všem
např. uděloval inkolát – státní občanství
němčina byla zrovnoprávněna s češtinou – stát byl dvojjazyčný
postupně začala němčina převažovat, čeština se stává jazykem sedláků, prostého lidu
České království natrvalo přišlo o Horní a Dolní Lužice
českým králem byl potvrzen Ferdinand II. zvaný Štýrský

Válka Falcká

Fridrich Falcký (bývalý dočasný český král) bojuje proti Habsburkům
ztrácí Horní Falc a Dolní Falc
ztrácí kurfiřskou hodnost (možnost volit císaře SŘŘ)

Válka Dánská

proti Habsburkům bojovali Dánsko-Norský král (Christián IV), Nizozemí, Fridrich Falcký, Anglie, Severoněmecké přístavy, menší státy (Sedmihrabsko)
protihabsburkové byli úspešní, vojska generála Mansfelda se dostávají až na naše území
Habsburkové jsou ohroženi, v tísni využívají nabídky Albrechta z Valdštejna
Albrechtovi se podařilo porazit Mansfeldova vojska, české sedláky, Dánského krále
získal některá panství, titul generalissimus, Řád zlatého rouna
po skončení Dánské války v roce 1630 byl na nátlak kurfiřtů propuštěn z císařských služeb

Válka Švédská

do čela švédského vojska se postavil Gustav II. Adolf
vojsko vynikalo dobrým výcvikem
Švédům byla otevřena cesta na německé území
švédská vojska dala do pohybu i vojsko saské, Sasové vtrhávají na české území a plení
byla obsazena Praha
s touto saskou armádou se do Českých zemí vrátila část protestantských emigrantů
Albrecht z Valdštejna je roku 1632 Habsburky znovu povolán, bojuje se Švédy v bitvě u Lützenu
tato bitva byla nerozhodná, ale Gustav II. Adolf, švédský král, padl
za tuto bitvu byl Albrecht kritizován – chtěli jasné vítězství
už v této době tajně vyjednával se Švédy, Francií, českými emigranty
pořád ale dále vedl bitvu se Švédy
k Albrechtovi pojali nedůvěru jak Habsburkové, tak druhá strana (Švédové, Francouzi, . . . )
nakonec byl velení zbaven jako zrádce
Albrecht měl svou osobní stráž, její velitel byl Picollomini
ten Albrechta zradil, udal ho
spiklenci se Valdštejna chtěli zbavit už v Plzni
přesunul se do Chebu, tam byl 25.2.1634 zavražděn; zabili nejen jej, ale i ca pět dalších lidí s ním spojených (jeho osobní tajemník, . . . )
byli neozbrojeni
téměř všechen majetek mu byl zabrán
jeho tělo převezli do Valtic u Jičína

po porážce švédských vojsk byl podepsán Pražský mír
vzápětí vypukla nejdelší fáze – válka Švédsko-Francouzská

Válka Švédsko-Francouzská

ke Švédsku se přidává i katolická Francie
ve Francii tahal za nitky Kardinál Richelieu – tušil, kdo bude vítězem, vmanipuloval katolickou Francii do války na straně nekatolíků
v této době už šlo o moc
České země v této době strádaly – Švédové několikrát sem několikrát vpadli, dokonce v roce 1645 u Jankova proběhla nejkrvavější bitva Třicetileté války
nakonec se v polovině 40. let začalo vyjednávat – obě strany byly vyčerpané
válka byla roku 1648
na konci války byla roku 1648 obsazena Praha Švédy, byly vypleněny Rudolfovy sbírky, ukradeno přes 3000 obrazů; dodnes je Švédové nevrátili
mírová jednání probíhala ve dvou městech – Münster (jednání mezi Francií a Habsburky), Osnabrück (jednání mezi Švédy a Habsburky)
obě města se nacházejí ve Vestfálsku, uzavřenému míru se říká vestfálský mír
zvítězili Švédové a Francouzi
náboženské otázky byly najednou druhořadé, v popředí bylo rozdělení Evropy, územní zisky
de facto zvítězili protestanti nad katolíky
mír ale musel být určitým kompromisem, usneslo se, že náboženství se bude řídit zásadou koho vláda, toho víra
největší zisky byly na straně Francie – část Alsaska, území k Rýnu
Švédsko získalo državy v severním Německu, část Pomořan
mezi vítězné země patřilo Braniborsko, získalo zbytek Pomořan
Sasko získalo Lužici
Bavorsko mělo potvrzeno získání Falci
Švýcarsko je nezávislé, samostatné, vyčleňuje se ze SŘŘ
vestfálský mír potvrdil nezávislost Severního Nizozemska
Německo zůstalo roztříštěné
nejvíce získala Francie, stala se mocností Evropy

před a za války odešli z Českých zemí různí lidé – Jan Ámos Komenský, K. Škréta, V. Hollar
Komenský odešel z náboženských důvodů – byl členem Jednoty bratrské
byl učitel, prosazoval zásady jako škola hrou, od známého k neznávému, názornost
tyto zásady popisuje v knize Orbis Pictus – svět v obrazech
nejprve odchází do Polska, pak do Švédska, umírá v Nizozemí