Habsburská monarchie

1526 – bitva u Moháče – vymření Jagellonců
české stavy zvolily Ferdinanda I. – nástup Habsburků na český trůn
Od roku 1528 až do 1918 byly Čechy součástí habsburské rakouské monarchie
Země koruny České, Uhry, Slovensko, Severní Chorvatsko, Rakouská země, několik míst na území Německa
zemský sněm – svolání zemské hotovosti – rozhoduje, zda postavit armádu
chtějí rozšiřovat území, mají velké ambice
personální unie
prosazení absolutismu, rekatolizace; zcentralizování státu (Vídeň)
konkurovali např. s Francií
protivníky byli Turci
chtějí se prosadit i v SŘŘ
byrokratismus
od 16. století rozvoj nákladnického systému – manufaktury; soukenictví, plátenictví, lnářství – od cechů se přechází k velkovýrobě
hornictví a hutnictví – Jáchymov (tolary), Brdy (železo)
sklářství
česká konfese – sjednocení nekatolických křesťanů (novokališníků, starokališníků, luteránů, . . . ), prosazování svých zvých zájmů společně

Ferdinand I. Habsburský (1526–1564) – syn Filipa I., král Uher i SŘŘ
schopný, rozhodný
plno věcí nasliboval, pak je porušil
90% obyvatelstva byli protestanti
za jeho vlády probíhala germanizace
1547 – 1. protihabsburský odboj českých stavů – odmítnutí pomoci při válce proti protestantům (Habsburkové chtěli mobilizaci a peníze)
důsledkem byla poprava 2 rytířů a 2 měšťanů, konfiskace majetku měst, vyloučení měst z politického systému (ztráta samostatnosti, vše podřízeno panovníkovi), zrušení cechů, sebrání zbraní, městská opevnění pod královským dohledem, finanční pokuty
habsburkové prosadili dědičné právo na český trůn
útoky na jednotu bratrskou
jezuité v Praze a Olomouci
obnovení pražského katolického arcibiskupství
v Praze vládne syn Ferdinanda I. – Ferdinand Tirolský; sídlí v letohrádku Hvězda
letohrádek královny Anny

Maxmilián II.1564–76) – tolerantní – přijal českou konfesi
vzdělaný (uměl 7 jazyků, rozsáhlé obecné vzdělání)

Rudolf II. – ??–1611
v roce 1583 přesídlil do Prahy, z Prahy se stalo centrum kultury
jeho výchova byla katolická, v Čechách ale převažovali nekatolíci ⇒ musel řešit náboženskou otázku, čeští katolíci trvali na uznání české konfese
musel také řešit hrozbu tureckých nájezdů, vedl úspěšné války
nikdy se neoženil, neměl potomky
měl problém s bratrem Matyášem, ten usiloval o moc
Matyáš se spojil s rakouskými, uherskými, moravskými stavy; Rudolf se v okamžiku, kdy na něj Matyáš táhl, požádal české stavy o pomoc, na oplátku vydal roku 1609 Majestát na náboženskou svobodu (=Rudolfův majestát), což bylo potvrzení české konfese, čímž se nekatolická vyznání stala rovnoprávná s katolictvím
později roku 1609 získaly podobnou listinu i slezské stavy

Rudolf byl nevyvážený člověk, postavil se mu nejen Matyáš, ale nakonec i české stavy
Roku 1611 využil nabídku biskupa z Pasova, který měl žoldnéřské vojsko, vojáci plenili, loupili, vraždili; popudil si proti sobě i katolíky, i nekatolíky
po tomto incidentu musel abdikovat, jeho bratr Matyáš se stal českým králem a německým císařem
Rudolf pak jen dožíval v Praze, zemřel roku 1612

Rudolfínská Praha

období rozkvětu
Praha byla centrem kultury celé Evropy
vzrostl počet obyvatel
přicházeli sem vědci, umělci se svými rodinami
početný císařský dvůr sídlil v Praze
početné umělecké sbírky – ca 3000 obrazů, desítky tisíc uměleckých předmětů
Rudolf měl své agenty, kteří se pohybovali po Evropě, objevovali nové autory a kupovali jejich díla
Leonardo Da Vinci, Breughel, Tiziano, Kranach, Bosch, Dürer, Spranger, von Aachen, Arcimboldo, Heintz, de Vries, Sadeler
Rudolf II. se zajímal o zvířata – založil zvěřinec, výběhy, stáje
zakládal skleníky
podporoval vědu – Tycho Brahe, Jan Kepler (zákony o pohybu nebeských těles), Tadeáš Hájek z Hájku (renesanční člověk – medicína, alchymie, přírodní vědy), Giordano Bruno
alchymisté – hledali elixír věčného mládí, zlato, kámen mudrců
často se objevili i šarlatáni – Kelley
legenda o Golemovi, lidé se ho snažili vytvořit už odedávna
existují pověsti o stycích Rudolfa II. a Židy kvůli Golemovi

Matyáš II.- 1611–1619
český, uherský král, římskoněmecký císař
přesídlil do Vídně
správa Českých zemí – přes místodržící (zástupci Matyáše, nejvyšší úředníci, sídlili v Praze) – Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkovic (nejvyšší kancléř; fanatický katolík)
místodržící byli katolíci, prováděli rekatolizaci a porušovali tak Rudolfův majestát
tím byla dotčena i práva nekatolických stavů (šlechty) – do nejvyšších úřadů byli voleni katolíci
nekatolíci se dožadovali svých pozic
nebyli ale jednotní
přesto se snažili něco měnit, napsali petici Matyášovi do Vídně, kde psali o porušování Rudolfova majestátu
např. zavření nekatolického kostelu, zboření nekatolického kostelu
Matyáš stížnost označil za neoprávněnou, zakázal zemské sněmy ⇒ narušení politického fungování Českých zemí
Matyáš zval do Českých zemí Jezuity – ti šířili katolickou víru
zakládal gymnázia, Klementinum
v roce 1618 došlo k otevřenému konfliktu – druhá pražská defenestrace – zahájení třicetileté války