Španělsko

(celé Španělsko – včetně kolonií)
období 16. století je pro Španělsko zlatým věkem
Karel I. (1516–1556, Carlos I.)
v roce 1519 se stal vládcem i SŘŘ – tam se mu říkalo Karel V. (byl 5. v pořadí)
Karel V. měl mnoho sourozenců
snažil se o absolutismus – pomáhala mu církev, inkvizice
inkvizice působí proti kacířům, je podřízena králi
proti absolutismu se stavěla města – musela např. platit poplatky
bohatství, ale pouze pro šlechtu, církev, panovníka; venkov je zaostalý
Španělsko vedlo nákladné války
Karel V. byl zklamán, že ničeho nedosáhl, roku 1556 se vzdal španělského i říšského trůnu a odešel do kláštera
říše byla rozdělena na dvě části


ve Španělsku a Nizozemí se králem stává Filip II. (1556–1598)
byl fanatický katolík – nepřítel pokroku, utiskoval jak ve Španělsku, tak v Nizozemí
nechal nedaleko Madridu vystavět zámek a klášter – El Escorial
i za něj vládla inkvizice
smyslem bylo odhalit a potrestat kacíře, což byli všichni, kteří vyznávali jiný názor, než katolická církev
věznili, prováděli veřejné popravy (upálení, uškrcení) – autodafé, prováděli genocidu původního obyvatelstva

velkým nepřítelem byli Turci – byla vytvořena Svatá liga – v ní byl papež, italské městské státy, Španělsko
Španělsko dosáhlo úspěchu v bitvě u Lepanta (1571)
Filip II. také dočasně politikou získal Portugalsko
Španělsko prohlálo námořní bitvu u La Manche – ztrácí vliv v koloniích

Španělské Nizozemí

zaujímalo území Beneluxu a část severní Francie
byl rozdíl mezi severními a jižními provinciemi

severní provincie – Holland, Utrecht, Zeeland
na venkově velký počet svobodných rolníků
ve městě manufaktury – zpracovávání anglické vlny, lnu z Čech, Lužice a Slezska
rozvinutý obchod s celou Evropou – např. koření
rybolov
podnikaví lidé, podnikavá šlechta
velké přístavy, velká města a centra
jazyk – holandština
náboženství – kalvinismus

jižní provincie – Flandry, Brabansko
početná venkovská šlechta
trvají feudální vztahy – platí se dávky, daně
je několik větších přístavů
ve městech jsou manufaktury, ale i zastaralé cechy
zpracovávání vlny – sukno, výroba i luxusnějšího zboží – krajky
obyvatelstvo – Valoni
mluví francouzsky
náboženství – katolické

mezi severními a jižními provinciemi jsou velké rozdíly
Španělsko se ale snaží udržet vládu nad všemi provinciemi – sídlil tam člen panovnické rodiny
1559–1567 tam sídlila Markéta Parmská
proti ní a Karlovi V. začly bojovat všechny společenské vrstvy

nizozemci započali odpor roku 1565 – z ekonomických, politických, náboženských důvodů
vůdci odporu byli Vilém Oranžský, Krabě Egmont a Admirál Hoorn
chtěli svobodu, dohodnout se s králem
lidové bouře (hlavně na severu) – protikatolické; ničení kostelů, obrazů svatých – ikonoklasismus
Španělský král poslal vojska a vévodu z Alby, jeho hrůzovláda a tyranie ale nepomohla, jen podnítila odpor
gézové – žebráci, na moři a v lesích
1579 – šlechta na jihu utvořila Arraskou unii, sever reagoval a vytvořil Utrachtskou unii – sesadili Filipa VI.
1591 – vyhlášen nový stát: Spojené nizozemské provincie
Villém Koranský byl v čele státu, po 3 letech zavražděn
jih zůstal u Španělska
nizozemská buržoazní reformace (1. svého druhu) – otevřené dveře pro kapitalismus, ze severního Nizozemí se stala nejmocnější země
pronikali za Atlantik, Jihoindická a Západoindická
založili Nový Amsterdam
byla to tolerantní země – příchod vyhnanců (náboženská svoboda), např. i Jan Ámos Komenský