Reformace

snaha o nápravu křesťanské církve
snaha o navrácení se k původnímu poslání – následovat učení Krista, přísně dodržovat zásady, které platily při vzniku křesťanství
mravní čistota, odstranění světské panování církve
důvody – svatokupectví, papežské schyzma, sbírání majetku, korupce
v Německu probíhá současně i sociální hnutí
normální lidé bojovali „za kus chleba”, šlechta chtěla zabrat majetek církve; všichni chtěli levnou církev

Německá reformace

na německém území byla Svatá říše římská – stát skládající se z mnoha malých útvarů; nesjednocené, byla v nich třeba i různá náboženství
vedli spory, války – bojovali o Flandry, Lotrýnsko
Karel V. vládl v Německu, Burgundsku, zámořských koloniích, ve Španělsku
Ferdinand I. byl prvním Habsburkem na českém trůně
do čela odporu proti církvi se postavil Martin Luther(1483–1546)
byl vzdělaný, profesor na universitě ve Wittenbergu
v roce 1517vé učení sepsal do 95 tezí, připnul to na vrata kostela ve Wittenbergu
kritizuje odpůstky; navázal na učení Jana Husa; absolutní autoritu má jen Bible
neuznával autoritu papeže, řeholnictví, celibát
Luther se dostal do kladby
klade důraz na víru každého jednotlivce
prosazoval zjednodušení bohoslužby, přijímání podobojí
odmítal církevní organizaci jako takovou
odmítal lidové bouře a selská hnutí
jeho myšlenky jsou základem pro luteránství
augsburská konfese – jiný název pro luteránství
Thomas Müntzer – sám sebe a své stoupence považoval za pokračovatele husitů; chtěli se zbavit nadvlády, sjednotit Německo
německá válka probíhala ve středu Německa a alpských zemích
ve městě Münster dokonce vznikla komuna (vyhnali pány, měli společný majetek) – neuznávali však jiné názory
luteránství se šířilo po Německu (Sasko), do Pobaltí, Skandinávie (Švédsko, Dánsko, Island), Polska, Uherska, Slovenska
protestantismus – od slova protestovat; v roce 1529 se ve Špýru (v Rakousku) konal sněm, kde se hlasovalo, jestli je luteránství správné, někteří lidé namítali, že takový způsob hlasování je špatný (o teologických věcech se nedá hlasovat) – takovým lidem říkali protestanti, dnes je protestanství označení pro všechna křesťanská nekatolická náboženství (protestanství, kalvinismus)
započala smalkaldská válka – protestanti byli roku 1547 poraženi
roku 1555 byl v Augsburku uzavřen mír, augsburská konfese (luteránství) byla zrovnoprávněna; svoboda výběru náboženství se ale týkala pouze měst a šlechty, podanní museli vyznávat stejné náboženství jako jejich pán

Švýcarská reformace

ve Švýcarsku bylo více kněží–myslitelů (Zwindlich, Huldrich)
Jean Calvin (Jan Kalvín) – vytvořil směr kalvinismus
kalvinismus byl velmi populární mezi měšťany – vycházelo z potřeb podnikavých měšťanů
důraz kladen na Starý zákon
prosazují predestinaci – předurčení; každý člověk je předem určen ke spáse nebo k zatracení, protože ale neví, jestli bude nebo nebude spasen, musí se snažit
kalvinismus klade důraz na lidskou aktivitu, podnikavost, pracovitost, skromnost, přísně mravní život
zakládány jsou veřejné zábavy
z modliteben jsou odstraněny veškeré obrazy, sochy, . . .
zpívají se žalmy
klade se důraz na kázání
přijímají podobojí
špatná vláda může být odstraněna i za pomoci násilí
byli netolerantní, dokonce až nesnášenliví
došlo k prolínání podnikání s náboženství
v čele byla rada, radní dohlíželi, kontrolovali, trestali
kalvinismus se šířil do severního Nizozemí, Francie (tam se jim říkalo hugenoti), Anglie (puritáni), Severní Amerika (kvůli svému pohledu na vládu byli vystěhováváni)
kalvinismu se říká helvétská konfese
kalvinismu a luteránství dohromady se říká evangelické konfese

Reforma katolické církve

(protireformace)
byla obnovena inkvizice – ta měla dohlížet na správnost všeho
cenzura – byly indexy zakázaných knih
roku 1540 vzniká Tovaryšstvo Ježíšovo – založil ho Ignác z Loyoly
Ignác se na rozhraní života a smrti rozhodl, že skončí se světským životem a založí toto společenství
říká se jim také jezuité
jejich heslem je ke větší slávě Boží
rozpracovali školský systém, dbali i na fyzickou kondici
měli přímou poslušnost papeži
byli to učitelé, kazatelé, misionáři
i v katolické církvi se objevují kritici – chtějí církev napravit, změnit; chtějí zmírnit dopad katolické církve, aby došlo k dohodě mezi protestanty a katolíky
protestanti se snažili o dohodu, chtěli, aby katolíci zrušili celibát, aby byli všichni přijímáni pod obojí
jednali na tridentském koncilu – jednalo se o dohodě, kompromisu mezi protestanty a katolíky
nenastal žádný kompromis, dokonce byly zesíleny znaky katolické církve
bylo přijato mnoho dogmat (fakta, o kterých se nediskutuje, jsou považována za nevyvratitelná) – nejvyšší autoritu má papež, církevní hodnostáři musí složit credo – přísahu
katolická církev byla v zemích, kde byla rozšířena, podporována panovníkem (naoplátku církev zase podporovala panovníka)
také baroko pomáhá upevnění katolické církve (zdobnost, člověk je malý, nicotný)
přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský (1582, vypustilo se 10 dní) – některé země přešly brzy, některé až zadlouho (Anglie – polovina 18. století, Rusko – 1918)