Gotika

gotika není jen architektura, je to způsob života ve středověku
pochází od Gótů
gotika nečerpá z Antiky, vychází z křesťaského chápání světa
v gotickém období název gotika neexistoval, byl vytvořen až později za humanismu – humanisté si toto období spojovali s Góty

Gotický sloh

12.–16. století (ke konci už ale jsou i jiné styly – např. renesance)
vzniká ve Francii od poloviny 12. století, šíří se do Německa a dalších zemí
probíhá ve třech fázích

Znaky

lomený oblouk (sepjaté ruce), kýlový obrouk (připomíná orientální oblouk)
klenba – křížová, žebrová
lomený oblouk a žebrová klenba dovolily stavět daleko vyšší stavby – vertikalita (vše je vzhůru, k Bohu, k nebesům)např. katedrála sv. Víta má necelých 100m
vitráž
kulatá okna – rozeta
ústupkový portál – tam byli často vyobrazeni svatí
opěrný systém – často vnější – věže, věžičky (věžička – fiála, její zdobení – krab, kytka)
stavělo se z kamene, buchet, hrázděné zdivo, trámová konstrukce
ambit – křížová chodba
konzola – místo, na kterém stojí socha

Církevní stavby

(sakrální)
budovaly se kostely, kostelíky, katedrální chrámy
(katedrální byl takový chrám, ve které je biskupský stolec – jakýsi stůl (katedra); katedrální mohl být chrám, pokud tam bylo biskupství)
chrám měl víc lodí
presbytář – místo, kde je oltář
kazatelna
katedrály (alespoň 3): sv. Víta (celý název: katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha), v Amie, Strassburgu, Kolínu nad Rýnem, Benátkách, Florencii, Milánu; Mond Saint-Michel, Štepánský chrám (ve Vídni)
další katedrály: Notre Dame d’Chartre (Notre Dame jsou obecně katedrály zasvěcené panně Marii, následuje d’město), v Remeši, Amiens, pařížská Notre Dame
kláštery
kostely byly často do kříže, typická je růže kaplí – kruhové kaple po celé jedné straně katedrály

katedrála sv. Víta – stavba započala za Karla IV., důvodem bylo zeložení arcibiskupství; první na katedrále pracoval francouzský Matyáš z Arrasu – stavěl katedrálu ve stylu francouzské gotiky
po Matyášově smrti na katedrále pracoval Petr Parléř – stavěl další část, včetně věže; po jeho smrti byla katedrála dlouhou dobu nedostavěna – různí panovníci (převážně Habsburkové) investovali do stavby této katedrály, dostavena však byla až roku 1929 (tehdy se historikové domnívali, že sv. Václav zemřel roku 929, a tedy, že katedrálu dostaví na tisící výročí jeho smrti)
ve 14. pozval Karel IV. italské mistry, aby katedrálu sv. Víta vyzdobili mozaikami
uvnitř je (mimo jiné) kaple sv. Václava – tam je Václavova socha, kterou dělal Petr Parléř; lebka sv. Václava, koruna

Týnský chrám, Karolínum, Kutná Hora (chrám sv. Barbory, Dům u kamenného zvonu, paláce, měšťanské domy, kašna), Český Krumlov, Olomouc (kostel sv. Mořice), Brno (kostel sv. Jakuba Většího), Mělník (kostel sv. Petra a Pavla)
architekti: Petr Parléř (např. chrám sv. Víta), Rejsek (Prašná brána)

Světské stavby

hrady (pro šlechtice), tvrze (pro nižší šlechtice), měšťanské domy, města, opevnění
stavby byly často na strategických pozicích – na kopci, skále; byly opevněné
hrad byl často obehnán příkopem (často vodním), padací mosty, cimbuří (lemování bylo např. kvůli lučištníkům)
hrad byl často kruhového nebo čtvercového půdorysu; některé hrady byly i do tvaru kapky – „rohu” se říká břit při útoku to často bylo jediné nechráněné místo (z dalších stran byl hrad třeba obehnán skalami) – při střelbě se do hradu nedalo tolik trefit
obytná věž – donjon
součástí hradu byl palác
studna
hospodářské budovy (pokud byl hrad větší)

města – byly často obehnány dvakrát, mezi dvěmi hradbami byl prostor – parkán
hrady: Švihov, Pernštejn, Pražský hrad (Vladislavský sál), Zvíkov, Křivoklát
další stavby: Juditin most (dříve na místě Karlova mostu), Písecký most, Karlův most

Výtvarné umění

malby, obrazy: závěsné, nástěnné (fresky), oltářní
obrazy na Karlštejně (vytvořeny Mistrem Theodorikem)
autoři: Mistr Theodorik
sochařství: madona (panna Marie s Ježíškem na rukách), pieta (panna Marie s mrtvým Ježíšem na rukách)
madony: Plzeň

Dělení gotiky

pomůcka: raná gotika je u nás spojena s Přemyslovci, vrcholná gotika s Lucemburky, pozdní s Jagellonci