Indukční efekt

(I efekt)
C − C − C^{δ +} &x21F8;C^{δ +} &x21F8;C^{δ +} &x21F8;X^{δ −}
Když X má velkou elektronegativitu, je vazba C − X polární, elektrony se přesunou k X, u X je δ ⁻ , u sousedního C je δ ⁺ . Pak ale C trochu přitahuje elektrony od C nalevo, na něm také vzniká δ ⁺ , tím pádem i tento levější C trochu (méně než předchozí C) přitahuje elektrony svého levého souseda atd.
Indukční efekt je posun vazebných σ elektronů vyvolaný polární kovalentní vazby. Může být záporný nebo kladný

• záporný – je vyvoláván buďto prvkem s vysokou elektronegativitou, nebo skupinou částic, která přitahuje elektrony.
  C − C − C^{δ +} &x21F8;C^{δ +} &x21F8;C^{δ +} &x21F8;X^{δ −}
  Příklady (umět): halogeny, hydroxylová skupina (skupina −OH), aminoskupina (−NH₂)
  Dochází ke snižování elektronové hustoty v uhlíkovém řetězci (elektrony jsou „vysávány”).
  
• kladný – je vyvoláván buďto prvkem s nízkou elektronegativitou, nebo skupinou částit, která odpuzuje elektrony.
  C − C − C^{δ −} &x21F7;C^{δ −} &x21F7;C^{δ −} &x21F7;X^{δ +}
  Příklady (umět): kovy, alkyly (CH₃−, C₂H₅−)
  Dochází ke zvyšování elektronové hustoty v uhlíkatém řetězci (elektrony jsou „cpány”).

Příklad užití indukčního efektu: Máme tři nádoby s kyselinami: kyselinou mravenčí (HCOOH), kyselinu octovou (CH₃COOH), kyselinu fluoroctovou (CH₂FCOOH). Seřaďte je dle kyselosti.
Nejprve si všechny tři látky nakreslíme strukturním vzorcem. Víme, že látka je tím kyselejší, čím snáze odštěpují H ⁺ . V každé z kyselin je vazba −OH, která je polární (kyslík přitahuje elektrony od H) a H ⁺ se z ní dá snadno odštěpovat (obecně čím je vazba „polárnější”, tím snáze se dá H ⁺ odštěpovat).
Kyselina octová obsahuje skupinu CH₃−, ta způsobuje kladnou indukci. Tím se dovnitř „cpou” elektrony, O ve vazbě −OH nemá takovou snahu přitahovat elektrony, vazba −OH se stává méně polární ⇒ H ⁺ se odštěpuje méně snadno ⇒ kyselina octová není tak kyselá, jako kyselina mravenčí, ve které kladná indukce neprobíhá.
Kyselina fluorooctová obsahuje F, ten naopak způsobuje zápornou indukci. Elektrony jsou „vysávány”, O ve vazbě −OH tím více přitahuje elektrony, vazba −OH je „polárnější” ⇒ H ⁺ se odštěpuje snáze ⇒ kyselina fluorooctová je kyselejší, než kyselina mravenčí a určitě než kyselina octová.
Kyseliny od nejkyselejší jsou tedy: fluorooctová, mravenčí, octová.