Halogenidy

17. skupina (VII. A)
F, Cl, Br, I, At
Filip cloumal bradou indického ataše

Elektronová konfigurace valenční vrstvy

ns2np5
7 valenčních elektronů ⇒ nestabilní; stabilní je ns2np6

Fyzikální vlastnosti

F2 – žlutozelený plyn těžší než vzduch
Cl2 – žlutozelený plyn těžší než vzduch
Br2 – hnědočervená kapalina, která dýmá
I2 – fialová nebo šedá pevná látka
jejich páry jsou toxické

Výskyt

jsou velmi reaktivní, v přírodě se vyskytují pouze ve sloučeninách
minerály:
Cl – v krvi
HCl – v žaludečních šťavách
Cl, Br, I – v mořské vodě
jód – v hormonech štítné žlázy – thyroxin
CaF2 – obsažen v zubech a kostech

Chemické vlastnosti

oxidační číslo: fluor – vždy −I, chlór, brom, jód – −I. . . V II
jsou to dvouatomové molekuly
vysoká elektronegativita ⇒ snadno přitahují elektrony ⇒ snadno jiné látce „seberou” elektron ⇒ látky se oxidují ⇒ jsou oxidační čínidla
směrem dolů se elektronegativita snižuje – F > Cl > Br > I

2KIBr − I + Cl02 → 2KICl − I + Br02
2Br − I − 2e → Br02 . . . oxidace
Cl02 + 2e → 2Cl − I . . . redukce
tato rovnice je v pořádku
KCl + Br2 → KBr + Cl2 – obráceně to neproběhne, Cl má větší elektronegativitu než Br, tudíž přitahuje elektrony silněji, a „nehodlá se jich vzdát”
2Cl − I − 2e → Cl02 . . . oxidace
Br02 + 2e → 2Br − I . . . redukce

Halogen je schopen vytěsnit z halogenidu všechny halogeny, které jsou ve skupině pod ním

NaCl + I2 → XX – chlór není pod jódem
2NaCl + F2 → 2NaF + Cl2

jsou dobře rozpustné v nepolárních rozpouštědlech, v polárních málo
nepolární rozpouštědla jsou nejčastěji organická rozpouštědla

Chemické reakce halogen


Příprava chlóru

Laboratorní

oxidace HCl (oxidační činidlo – KMnO4 nebo MnO2):
HICl − I + KIMnV IIO − II4 → KICl − I + MnIICl − I2 + Cl02 + HI2O − II
2MnV II + 10e → 2MnII     redukce
10Cl − I − 10e → 5Cl02     oxidace
16HCl + 2KMnO4 → 2KCl + 2MnCl2 + 5Cl2 + 8H2O
4HCl + MnO2 → MnCl2 + Cl2 + 2H2O

Průmyslová

základní surovinou je chlorid sodný

Užití halogenů

Důkaz Cl, Br, I

máme tři stejně vypadající látky: ☉NaCl, ☉KBr, ☉NaI; která je která?
činidlo – dusičnan stříbrný – AgNO3
NaIClI + AgINO3 − I → NaINO3 − I + AgICl − I ↓ (bílá sraženina)
Na + + Cl + Ag + + NO3 → Na + + NO3 + AgCl ↓ – iontová rovnice
Cl + Ag + → AgCl ↓ – základní iontová rovnice – vyjadřuje princip reakce, vyjadřuje, které ionty spolu reagují (vynechají se ty ionty, se kterými se nic neděje)
Cl + Ag + → AgCl ↓ – bílá
Br + Ag + → AgBr ↓ – žlutobílá
I + Ag + → AgI ↓ – žlutá

Sloučeniny halogenů

Halogenvodíky

HF, HCl, HBr, HI

Struktura

kovalentní hydridy, polární
Hδ + − Clδ − – je parciální náboj, elektronový pár je posunutý k halogenu

Vlastnosti

plyny štiplavého zápachu
zdraví škodlivé, ve vyšší koncentraci toxické
ve vodě velmi dobře rozpustné – vznikají halogenvodíkové kyseliny o stejném vzorci (HF, HCl, HBr, HI) – rozdíl je v názvosloví (z flourovodíku vzniká kyselina fluorovodíková atd); kyseliny jsou silné
polarita – HF > HCl > HBr > HI
síla kyseliny – HF < HCl < HBr < HI

Kyselina fluorovodíková

HF(aq) (aq značí vodný roztok, kyselina fluorovodíková se pak nedá splést s fluorovodíkem)
leptá sklo – skladuje se v plastových nádobách
spíše slabá kyselina

Kyselina chlorovodíková

HCl(aq)
kyselina solná
Vlastnosti
silná kyselina
bezbarvá kapalina (ale pouze, když je čistá, technická je nažloutlá)
laboratorní příprava: 2NaCl + H2SO → Na2SO4 + 2HCl
průmyslová výroba:
Užití
Biologický význam
obsaženo v žaludečních šťávách (zředěná – 0, 3 – 0, 4%, žaludek je uzpůsoben)

Halogenidy

halogenid ̸= halogen – halogeny jsou prvky, halogenid je sloučenina halogenu a jiného prvku
halogeny mají v halogenidech vždy oxidační číslo −I
Definice – dvouprvkové sloučeniny halogenu a jiného prvku; jsou to soli odvozené od halogenvodíkových kyselin
rozdělení: iontové (NaCl = Na + Cl), molekulové (PCl5), polymerní (CaCl2

Fluorid vápenatý

CaF2
také se mu říká kazivec (fluorit); nerozpustný ve vodě, obsažen v kostech a zubech

Fluorid sodný

NaF
prevence proti zubnímu kazu

Chlorid sodný

NaCl
tvoří halit, sůl kamennou, kuchyňskou sůl
nedostatek: křeče svalstva
nadbytek: vysoký krevní tlak ⇒ kardiovaskulární choroby (infarkt)
užití: dochucování pokrmů, konzervační prostředek, výroba chloru a sody
fyziologický roztok – uchovávání kontaktních čoček; roztok NaCl o určité koncentraci; je izotonický s lidskou krví

Kyslíkaté sloučeniny halogenů

Oxidy

jsou nestálé, za běžné teploty se většinou rozkládají

Oxokyseliny

známy většinou pouze ve vodných roztocích, jejich soli jsou krystalické
Kyselina chlorná
HClO
velmi slabá kyselina
snadno uvolňuje atomární kyslík
vzniká při zavádění chlóru do vody