Kroužkovci

nový typ tělní dutiny – coelom – druhotná tělní dutina
mezoderm je pravá tělní dutina
buněčná vrstva - mezoderm - tvoří další dutinu vsunutou do té prvotní – blastocoel
homonomní regenerace – díky stejnocennému článkování
coelom – složený z párových váčků v každém článku
tělo pokryto kutikulou – bílkovinná vrstva; ochrana proti nepřízni
bojí se světla – nemají ochranu proti vypařování vody
svalovina – tvoří kožně svalový vak – 3 vrstvy – podélná a okružní svalovina (okružní svalstvo umožňuje peristaltický pohyb)
tělní dutina je polymerní – složena z různého počtu opakujících se párů coelomových váčků
trávicí soustava – ústní dutina ⇒ hltan ⇒ zvýkací žaludek (mechanické zpracování potravy) ⇒ žláznatá část (enzymatické zpracování potravy)
tyfosolis – spirální řasa – tvětšuje funkční plochu střeva
žižala se živí zbytky těl rostlin, produkuje vermikompost
vylučovací systém – metanefridie (nálevkovité buňky), ústí na coelomu – brvy – v každém následujícím článku vyúsťuje
dýchací soustava – u mnohoštětinatců je dýchání pomocí žaber, u máloštětinatců dýchají celým povrchem těla – kyslík prostupuje skrz kutikulu přes pokožku do cévní pleteně; kyslík se váže na hemoglobin
další barvivo – chlorokruorin – je u mnohoštětinatců
funkci srdce plní pulzující hřbetní céva
nervový systém – gangliová nervová soustava žebříčkovitého typu, ale jen u starobylých skupin; u ostatních je nervová soustava provazcovitá s tělními uzlinami – zdánlivě nepárové uzliny, které ale vznikly splynutím dvou uzlin
smysly – mechanoreceptory a chemoreceptory; u dravých druhů se vyvíjejí jednoduché zrakové orgány

Rozdělení

mnohoštětinatci, máloštětinatci, pijavice

Mnohoštětinatci

parapodia – končetiny, umožňují plavání, kráčení, dýchání
jsou tvořeny hřbetním a břišním lalokem s chitinózními štětinkami; na hřbetní a břišní straně parapodií jsou lalůčkovité výběžky – ty slouží jako žábry
mají zelené krevní barvivo
trochofora
dýchají žábrami – přes prokrvený žaberní bubínek, v krvi se navazují na zelené barvivo – chlorokruorin
gonochoristé
gangliová soustava žebříčkovitého typu
u dravých druhů zrakové orgány, které jsou schopny pouze vnímat intenzitu světla
z oplozeného vajíčka se vyvine trochofora – vypadá jako káča, má dva věnce brv
trochofoře začnou přibývat články, až vznikne nový dospělý jedinec

Zástupci

většinou obývají slaná moře
nereidka – na dnu moře
pískovník rybářský – žije v mořském dně
rolnatec vějířový

Máloštětinatci

bez končetin (pouze štětinky)
dýchají celým povrchem těla, kyslík se dostává přes kutikulu, . , v krvi se vážou na hemoglobin, ten je volně rozpuštěný (není vázán na buňky)
jsou hermafrodité, mají přímý ontogenetický vývoj (bez larvy)
v období pohlavní dospělosti vzniká opasek
nejprve dozrávají spermie, při kopulace dojde k vzájemné výměně; poté dozrávají vajíčka, jsou v kokonu (schránce)
opasek se pak posouvá do míst, kde jsou pohlavní otvory (kde jsou cizí spermie), tam se oplodní, vznikají juvenily („malé žížalky”)

Zástupci

žížala obecná – požírá rostlinné zbytky, tráví je a vypouští půdní humus
žížala hnojní – žije ve starším hnoji, který rozkládá
nitěnka obecná

Pijavice

(hirudinea)
mají zmnoženou tělní segmentaci (nepravé článkování) – 5–7 rýh na povrchu na jeden tělní článek
mají přísavky
absence končetin – nemají ani parapodia, ani štětinky
dýchání celým povrchem těla
hermafroditismus
přímý ontogenetický vývoj
na břišní straně mají příústní a koncové přísavky
mají vývojově blíže k máloštětinatcům

Zástupci

hltanovka – tekoucí i stojaté vody; dravec; rozmnožování – na kameny lepí kokony
chobotnatka rybí – ektoparazit, přisává se k rybám a pije jim krev
pijavka lékařská – dosahuje 10-15 cm délky; je hematofágní (živí se krví); dříve se používala v lékařství
pijavka koňská – na přední straně má výrazné černé zbarvení; dravec (neživí se krví)