Plazi

(Reptilia)
mají zárodečné obaly – ty jim umožňují rozmnožovat se nezávisle na vodním prostředí
jejich vajíčka se vyvíjejí na souši, mají skořápku
zárodky jsou ještě k tomu chráněny plodovými obalyamnion, chorion (neboli seróza), alantois
amnion – dvojitá řasa přerůstající přes embryo, to je díky ní uzavřeno v amniové komůrce
chorion – roste z amnionu a přerůstá přes něj, uzavírá embryo i s obalem
alantois – jakýsi váček mezi těmito dvěma obaly
vnější stěna alantoisu může srůstat s chorionem, pak s ní tvoří chorioalantois – ten u ptáků a plazů leží pod skořápkou a má dýchají funkci; u savců skořápka není a chorioalantois společně s děložní sliznicí tvoří placentu – ta plní dýchací, vyživovací a vylučovací funkci
vnitřní oplození
mají suchou kůži (nejsou slizcí), rohovinový pokryv těla
jsou studenokrevní – mají proměnlivou tělní teplotu (v závislosti na teplotě prostředí)
soběstačná mláďata

na kůži můžou být štíty, trny, kožní kosti, drápy
zástupci jsou schopni barvoměny
svlékají kůži – té se pak říká svlečka

tělo je většinou protáhlé
poměrně rychlý pohyb
velký počet žeber
málo chrupavek
jsou vyvinuty dva první krční obratle – atlas a čepovec – mohou vrtět hlavou
lebka – mají vytvořeno druhotné patro – mají nosní dutinu oddělenou od ústní
končetiny jsou buď pětiprsté a dobře vyvinuté nebo úplně chybí
slepýš je ještěrka, přestože nemá končetiny

mají poměrně velký a vyvinutý přední mozek – úspěšní lovci
čich – Jabsonův (vomeronasální) orgán – molekuly zachytí jazykem, jazyk pak zatáhnou a nechají „vzorek analyzovat”

haterie – temenní oko reagující na UV záření (pozůstatek mají i lidé)

zuby mohou být sklopné (ty se dají vyklápět), duté (napojené na jedovou žlázu)
zuby už jsou rozdělené
nejedovatí hadi mají slinné žlázy
hadi mohou vykloubit čelist a polykat i velká sousta
mají roztažitelný žaludek

dýchají plícemi
srdce je 2 + 2, mají plicní i cévní oběh
krev se pořád ještě míchá
nejpokročilejší cévní soustavu ze všech plazů má starobylá skupina – krokodýli – u těch se krev už téměř nemíchá

splodinou může být buď amoniak (čpavek) nebo kyselina močová (ta je pak vylučována společně s trusem)
močový měchýř se vyskytuje pouze u želv nebo ještěrů

jsou to gonochoristé bez larválních stadií
jsou vejcorodí, častá je ale i vejcoživorodost – kladou vajíčka, ta se ale hned vylíhnou (nemusí se na nich nějakou dobu sedět jako např. u ptáků)

teplomilní, snáší i sucho (ve vodě vyjímečně)
neomezený růst (rostou po celý svůj život)
schopnost autotomie, odvržená část těla ale už znovu nedorůstá

Želvy

krunýř – horní část (kožní derivát – rohovina), spodní část (kosterní derivát, spojení se zbytkem těla)
končetiny – kráčení, plavání
býložravé i dravé
pětiprsté končetiny (někdy)
hlava při pohybu napomáhá dýchání (stahování krku)
želva bahenní – vodní, na jižní Moravě, Maďarsko, …
želva žlutohnědá – suchozemská, u nás v zajetí
želva slonní
kožatka velká – 500 kg, tenký krunýř
kožnatka velká – chybí rohovinová část krunýře

Lipidosauři

Hatérie

mají temenní oko
jejich „zlatým obdobím” bylo období dinosaurů
má jediný žijící druh – hatérie novozélandská – dravá, dlouhověká

Šupinatí

Ještěři

temenní oko je vyvinuté, ale není funkční
dobrý zrak a sluch
ještěrka obecná – samičky hnědé, samečci zelení
ještěrka zední
ještěrka živorodá
slepýš křehký
agama límcová
leguáni
chameleon

Hadi

u nás jen 5 druhů

zmije obecná – není velká, na hřbetní straně mívá klikatici, hlava je hranatá („tváří se jedovatě”), uštknutí pro zdravého dospělého člověka není životu nebezpečné, mají rádi sucho a teplo
užovka obojková – má žluté půlměsíčky za hlavou, žije u vody
užovka hladká
užovka stromová – Aesculapův had (na lékařském znaku)
užovka podplamatá

hroznýš královský – škrtič, Jižní Amerika
anakonda velká – škrtič, Jižní Amerika, žije u vody
kobra indická, kobra královská, kobra černá – dokáží plivat jed na vzdálenost až 2,5 m
zmije růžkatá – v jižní Evropě
chřestýš
vodnář dvoubarevný – vodní had, žije v hejnech, je jedovatý

Archosauři

kajmani, krokodýli
objevují se u nich jisté progresivní znaky – mají např. dobře vyvinuté a rozdělené srdce, odkysličená a okysličená krev se téměř nemísí