Paprskoploutví

(jsou to vlastně ryby)
ploutevní paprsky
dýchají žábrami – 4 páry
žábry jsou kryty skřelemi
hydrostatickým orgánem je plynový měchýř – jedno- až dvoudílný
ploutve – párové (ploutve prsní a břišní) a nepárové (ploutev hřbetní, ocasní, řitní)
u lososovitých se vyskytuje ještě nepárová tuková ploutvička
tělo pokrývá sliz – ten umožňuje únik (při chycení) a usnadňuje pohyb (např. mezi porostem, . . . ), sliz také chrání před chorobami
vyskytují se u nich různé druhy šupin – ganoidní (jeseter), cykloidní (kapr), ktenoidní (okoun)
řeka se může rozdělit na pásma, podle toho, jaká ryba se tam typicky vyskytuje:

• horní tok – pásmo pstruhové, ryba má téměř kruhový příčný řez
  
• vyšší střední tok – pásmo lipanové
  
• nižší střední tok – pásmo parmové
  
• spodní tok – pásmo cejnové
  

rybí maso je bohaté na jód, vitamín D, rybí tuk (ten obsahuje nenasycené mastné kyseliny ω3)

jsou to gonochoristé
místo, kde se ryby rozmnožují, se nazývá trdliště
ryby se třou
samec je mlíčňák, samice je jikernačka
oplození je vnější
péče o mláďata je většinou okrajovou záležitostí

Chrupavčití

Bichirové

výskyt pouze v Africe
na hřbetní straně mají větší množství drobných hřbetních ploutviček
mají spirální řasu
dýchají plicními vaky
mají larvy, larvy dýchají keříčkovitými žábrami
dospělci žijí v zarostlých tekoucích afrických řekách
jsou to noční živočichové

Jeseterové

mají chrupavčitou kostru
jeseter malý, vyza velká

Kostnatí

Holobřiší

nemají břišní ploutve, dokonce někdy chybí i prsní ploutve
hadovité tělo
absence šupin
úhoř říční

Bezostní

drobné ryby
sardinka, sleď

Máloostní

žijí převážně ve sladké vodě
v ploutvích jsou obvykle 1 až 3 tvrdé paprsky
jejich typickým znakem je Weberův orgán – zprostředkovává přenos vibrací z plynového měchýře (a tím pádem z vnějšího prostředí)
kapr obecný, lín obecný, bolen dravý, jelec ploušť, hlouz

Sumci

obrovská hlava, vousy

Štiky

zuby proti sobě
obsahuje větší množství rtuti, kadmia
štika obecná

Lososovití

pstruh obecný, pstruh jezerní, pstruh duhový
samci pstruhů mají více prořízlou pusu
hlavatka podunajská

Hrdloploutví

treskovité ryby
břišní ploutve jsou posunuté před ploutve prsní
treska – má tresčí játra
mníh jednovousý – má tresčí játra, bizarní vzhled

Volnoostní

samečkové pečují o mláďata
koljuška tříostná
mořský koník – samečkové mají váčky, do kterých schovávají rybí plůdek

Ostnoploutví

candát, okoun, tuňák, makrela

Platýsi

ze stran silně sploštělí
mají vystouplé oči
barvoměna – jsou schopni měnit barvu
platýs bradavičnatý – chutné maso