(oficiálně craniata – „lebeční”, jinak také vertebrata)
nejvyspělejší, nejpočetnější podkmen strunatců
přes 45000 druhů
aktivní pohyb
tělo je rozděleno na hlavovou, trupovou a ocasní část
vylučování sekretů
chorda je v dospělosti redukována, je zatlačována páteří
u mladších skupin větší tendence k osifikaci
kůže je mnohovrstevná, může mít různé deriváty – šupiny, peří, srst
kůže je obal (ochranná funkce), je to vylučovací orgán (vylučování solí, . . . ), bariéra před infekčními chorobami, termoregulační funkce
vodní obratlovci vylučují sekrety – snižování tření (např. ve křoví), rozvod živin
mají vnitřní kostru (endoskelet), na kterou se upínají svaly
kostra má opěrnou funkci, je to pasivní část pohybového ústrojí
je chrupavčitá a postupně se osifikuje
mají hlavu a mozek, lebku (cranium), ta se dělí na nervovou část (neurocranium – mozkovna), obličejovou část (myscerocranium, vznikla přeměnou žaberních oblouků)
lebka chrání mozek a důležité smyslové orgány
míchu chrání páteř (columna vertebralis), která je tvořena obratly (vertebrae), ty tvoří páteřní kanálky (canalis vertebralis)
hrudník (thorax) tvořen žebry (costae – těch jsou tři druhy)
rozlišujeme končetiny hrudní a pánevní; u vodních živočichů jsou končetiny ploutvové, u těch suchozemských pak pětiprsté nohy
u šupinatých (hadi) dochází k redukci končetin
struna hřbetní je po celý život pouze u kruhoústých, jinak je postupně redukována do disků – meziobratlové plotýnky
trávení – trávicí soustava začíná ústní dutinou, důležitou roli hrají čelisti – na těch jsou zpravidla zuby
zuby jsou buďto stejnocenné (nejsou rozlišeny) nebo rozlišené (na např. řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky, . . . )
jícen →(ž)aludek (může jich být více) →(s)třeva (tenká, slepá, tlustá) →(k)onečník nebo kloaka
u některých druhů se vyskytuje spirální řasa, která zvětšuje trávicí povrch
bezčelistnatci nemají žaludek
žaludek slouží k shromáždění potravy
do střeva ústí vývody ze žlučníku a slinivky (trávicí žlázy)
mihule a paryby mají ve střevě spirální řasu (tiposolis), ta zvyšuje vstřebávací plochu
ptáci a savci mají mají slepé střevo a jiné úpravy střeva (klky, . . . )
může se vyskytovat kloaka – ta patří zároveň do trávicí, pohlavní i vylučovací soustavy
dýchání – buď žábrami nebo plícemi
žábry – párové žaberní váčky (u mihulí a sliznatek) nebo žaberní lupínky (u zbytku)
larvy bichirů, mloci, dvojdyšné ryby mají vnější žábry
žaberní lupínky – jsou prokrveny kapilárami, do nich a z nich se snadno dostává O2 nebo CO2
transportním médiem je krevní barvivo (hemoglobin) – to navazuje molekuly kyslíku a transportuje na místo určení; hemoglobin je buď přímo rozpuštěn v krvi, případně je součástí červené krvinky
součástí krve jsou dále bílé krvinky, ty se podílejí na homeostázi (stálé vnitřní prostředí), jsou součástí imunitního systému
cévní systém – musí být v homeostáze
krev obíhá v uzavřeném cévním systému
u vodních živočichů je dvojkomorové srdce, krev z něj proudí do žaber, tam se okysličí, pak proudí do těla, kde se odkysličí, tato odkysličená krev proudí zpět do srdce
srdce se skládá z přepážek – síně a komory (od jedné síně a jedné komory až do dvou síní a dvou komor – různí živočichové), dále z vakovitého žilného splavu
srdečnice – aorta
aorta se větví na tepny
u živočichů, kteří mají plicní dýchání se objevuje malý plicní oběh (kromě velkého tělního)
u některých živočichů (např. obojživelníci) se mísí okysličená a neokysličená krev – mají jen jednu srdeční komoru
první rozdělení okysličené a neokysličené krve se objevuje u krokodýlů, mají ho ptáci a savci
vylučování – vylučovací soustava – vylučování moči nebo močoviny
kůže – pocení, vylučování toxických látek
trávicí soustava – ve formě stolice
dýchací systém – CO2
vodní živočichové vylučují větší množství méně koncentrované moči (není potřeba šetřit s vodou), vylučují amoniak
suchozemští živočichové vylučují menší množství více koncentrované moči, vylučují buď kyselinu močovou (špatně rozpustnou ve vodě) nebo močovinu (dobře rozpustnou ve vodě) – obě látky jsou pro tělo méně jedovaté než amoniak
ledviny – základem je tzv. vlásečnicové klubíčko
funkcí ledvin je hospodaření s vodou a solemi, odstraňování toxických produktů metabolismu
rozmnožování – partenogeneze (samobřeznost) jen vyjímečně, gonochoristé (jen výjimečně přechodný hermafroditismus)
hormony – tvorba sekundárních pohlavních znaků – svalstvo, rozložení tuků, . . .
samci – testosteron; samice – estrogeny
tělní buňky – 23 párů chromozomů
pohlavní buňky – jen 23 chromozomů (ne párů)
samci mají chromozom Y (u ptáků je to opačně)
oplození – vnější (ryby, žáby, . . . ), vnitřní (přes kloaku nebo pohlavní orgány)