Hmyz

(ectognatha)
(členovci ⇒ vzdušnicovci ⇒ šestinozí ⇒ ectognatha, u členovců už nebylo místo a nadpisy by byly moc malé)
dobře viditelné ústní ústrojí
svlékání kutikuly pouze v larválním stádiu – pouze jednou za život
kráčivé končetiny mohou být přizpůsobeny různým činnostem – skákání (blecha), plavání (potápníci), uchopení (rozmnožování, lovení)
ústní ústrojí je různě modifikováno, v zásadě tam jsou mandibuly a dva páry maxill, spodní pysk, makadlo
charakteristickým znakem je křídlo
hruď (thorax) je rozdělena na tři části: prothorax, mesothorax, metathorax
křídla přirůstají na mesothorax a metathorax
modifikace křídel:

chybí hepatopancreas (hepar – játra, pancreas – slinivka), místo toho zde fungují sekretorické (vyměšovací), které jsou koncentrovány ve střední části střeva
trávicí plocha je zvětšena řadou střevních výběžků
mechanické zpracování zajišťuje ústní ústrojí a žvýkací žaludek – ten je kvůli tomu opatřen sklerotizovanými lištami a zuby

vylučování – Malphighigo trubice

krev a míza je smíšená v krvomízu
otevřený cévní systém, pohání ho hřbetní céva, ta je napojena na svaly křídel – při mávání křídel se lépe pohání krev
vzdušnice rozvádí kyslík, cévní systém rozvádí živiny, splodiny metabolismu

nervový systém – centrální NS představují tři nadhltanové a tři podhltanové uzliny, většinou splývají a tvoří cosi jako mozek
složené oči – jedno složené oko je tvořeno až 30 000 jednoduchých omatidiových oček
svými smyslovými orgány jsou schopni vnímat mechanické podněty

jsou to gonochoristé
mají rozvinutý pohlavní dimorfismus
umí produkovat feromony, dokáží ve vzduchu zaznamenat jen několik málo molekul feromonů
objevuje se partenogeneze (schopnost samobřeznosti – vývinu jedince z neoplozeného vajíčka)
holometabola – proměna dokonalá (zygota ⇒ juvenil), hemimetabola – proměna nedokonalá (zygota ⇒ nymfa ⇒ dospělý jedinec)
nymfa – larva, která se čím dál více podobá rodičům
juvenil – larva, která se dospělému jedinci vůbec nepodobá ⇒ zakuklení ⇒ po metamorfóze dospělý jedinec

Bezkřídlí

Šupinušky

(rybenky)
lepisma saccharina

Křídlatí

Hemimetabola

nedokonalá proměna: zygota ⇒ nymfa ⇒ dospělý jedinec
nymfa je larva, která se s růstem čím dál více podobá rodičům

Jepice

nymfy žijí pod vodou, mají tracheální žábry – na zadečku
žijí ve stojatých i proudících vodách, živí se nárůsty řas na kamenech
u jepic je ještě jedno vývojové stádium – nymfy se mění na subimago – létající stádium
efemerní – žijící krátkou dobu, název od jepice obecné (Ephemera vulgata)
dospělí jedinci jepic žijí několik hodin až několik dnů
nemají ani vyvinuté trávicí ústrojí – jediný úkol dospělých jedinců je rozmnožit se

Vážky

znakem jsou nesložená křídla, která zůstávají v letové poloze (vodorovně)
nymfy zůstávají ve vodě, nemají tracheální žábry
velké, složené oči
spodní pysk se přetvořil na specializovaný orgán – maska
dospělci draví, loví hmyz, který létá kolem vody
mají široké zorné pole
vážka ploská
šídlo modré
motýlice (leskle modří, u vody, vypadají podobně, jako motýli)

Pošvatky

nymfy žijí ve stojaté vodě
bez tracheálních žaber (žaber na zadečku), mají však žábry na hrudi
ústní ústrojí je kousací
tělo je zakončené dvěma krátkými zadečkovými štěpy
pošvatka rybářice

Škvoři

suchozemský hmyz (i nymfy)
samičky pečují o nymfy a chrání je
kousací ústní ústrojí
na zadečku klíšťkovité přívěsky
škvor obecný

Švábi

první pár křídel je přeměněn v krytky
samičky nosí ve zvláštní schránce na konci zadečku vajíčka – ootéka
šváb domácí

Všekazi

(=termiti)
kastovní systém – různé fce
termitiště – je provzdušněné chodbami
uplatňují se feromony – dorozumívání
býložravci, pojídají celulózu – symbióza s bičíkovci – celulitickými prvoky, ti celulózu rozkládají
tropy, subtropy

Kudlanky

1 pár loupeživých končetin
velké složené oči
po kopulaci samička sežere partnera
chráněné
teplomilný hmyz (u nás jižní Morava)

Strašilky

teplomilné, býložravé

Saranče

krátká tykadla (do 30 článků)
samice bez kladélka
býložravci
stridulace – skřípění, vrzání
na zadečku mají sluchové ústrojí
zvuk vzniká třením obrněných nohou o křídla (na nich jsou žilky)
saranče vlašská, saranče stěhovavá

Kobylky

dlouhá tykadla
šavlovitá kladélka
všežravci
sluchové ústrjí na holeních 1. páru končetin
zvuk vzniká třením křídel o sebe
kobylka zelená, cvrček polní, krytonožka obecná

Všenky

ektoparazité (na savcích, ptácích – v srsti, peřích)
potrava – kožní deriváty

Pisivky

parazité (na teplokrevních živočiších)
synantropní (v blízkosti lidí)
mykofágie

Vši

bodavě sací ústní ústrojí
hnida – vajíčko – lepivé, velmi dobře drží
veš šatní
veš dětská
veš muňka – filcka

Ploštice

polokrovky
žlázy produkují páchnoucí látky – obrana
zplešťule blátivá
znakoplavka
vodoměrka – bruslařka
kněžice pruhovaná
ruměnice pospolná
štěnice (sají krev)

Křísy

krytky
stridulace (vyluzování zvuku třením částí těla o sebe) – jen samci

Pěnodějky

nymfy produkují pěnovité výkaly, které chrání před predátory
Zástupci: pěnodějka

Mšicosaví

dlouhý sosák
živí se rostlinnými šťávami – fytofágové
mšice – mají sifunkuly (trubičky), produkují vosk, heterogonie

Holometabola

mají proměnu dokonalou (zygota ⇒ juvenil)

Síťokřídlí

starobylý řád
hustá křídelní žilnatina
zlatoočka obecná
mravkolev obecný

Chrostíci

podobní motýlům
křídla pokrývají drobné chloupky (trichoptera), ne šupinky
chybí sosák
řada larev si staví schránku – vypadají jako hlavičky
chrostík velký

Motýli

dlouhý stočený sosák – sají nektar
barevná šupinatá křídla
larva – housenka
feromonální dorozumívání
mol šatní
obaleč jablečný
otakárek fenyklový
babočka osiková
bělásci
okáči
žluťásci
modrásci jedí mravence, jsou myrmekofilní

Dvoukřídlí

mají pouze jeden pár blanitých křídel
druhý pár je přeměněn v tzv. haltery – kyvadélka
haltery jsou smyslovými orgány – mají hmatovou funkci
Dlouhorozí
mají dlouhá tykadla
Komáři
samičky sají krev
Pakomáři
ani samičky ani samečkové nesají krev
Tiplice
dlouhonozí komáři
Krátkonozí
patří sem moucha domácí
krátká tykadla do třech článků
petřenky, ovádi
octomilka – jakési mušky, žijí na zbytcích ovoce; prvně zkoumaná zvířata pro genetiku

Blanokřídlí

dva páry blanitých křídel, křídla skládají nad zadečkem
Širopasí
hruď a zadeček jsou připojeny v celé své šíři
pilatka, pilořitka
Štíhlopasí
hruď a zadeček spojen úzkou stopkou
mají kladélko
lumek velký
kladélko může být přeměněno v žihadlo, to pak injektuje látky
vosa útočná
sršeň obecná – bodá v obraně
včela medonosná – po bodnutí hyne; včelí med, všelí vosk, mateří kašička, propolis, pyl; samec je trubec, nemá žihadlo, je větší, později je vyháněn; ve včelstvu je jen jedna plodná samice – včelí královna, pokud jsou v úlu dvě královny, jedna druhou zabije; pokud je úl moc velký, opustí královna se „vším, co létá” mladé včelky, ty začnou nějakou larvu krmit mateří kašičkou, z této larvy se pak stane nová královna
včely produkují dva druhy medu – květový (světlý), medovicový (ze mšic)
v medu je v poměru 1:1 fruktóza a glukóza
med může cukernatět, pokud cukernatí při vysoké teplotě, tvoří se toxická a karcinogenní látka MHF (methylhydroxyfurfural)
čmelák – má delší sosák, je schopen vysávat rostliny, kam včely nemůžou
mravenec lesní, mravenec dřevokazný, mravenec žahavý

Brouci

první pár křídel je přeměněn v krovky
svižník
střevlíci – střevlík měděný, střevlík vrásčitý
potápník vroubený
hrobařík obecný – nachází se u mrtvol
chrobák velký – jeho larvy se živý exkrementy
světluška – má na sobě látku luciferin, tu přeměňuje enzym luciferáza; svítí zadeček
slunéčka – larvy slunéček pojídají mšice
červotoč umlrčí
mandelinky
tesaříci
roháč
nosorožík