Členovci

(arthropoda)
arthron – kloub, pedos – noha
mají článkované končetiny
heteronomní segmentace – tělo je článkované, články nejsou stejnocenné
články se sdružují do tagmat – hlava a hrud (stonožky); hlava, hrud, zadeček (caput, torax a abdomen) – vosa; hlavohruď a zadeček (cephalotorax + abdomen) – pavoukovci, korýši
pevná až tvrdá kutikula – exoskelet – díky ní jsou tak úspěšní – nevypařuje se voda
typ tělní dutiny – mixocoel; otevřená cévní soustava
systém:

Klepítkatci

mají klepítka – slouží k uchopení, event. rozkousání potravy
absence tykadel

Pavoukovci

(třída)
mají makadla – pedipalpy – hmatový orgán, má smyslovou funkci
mají čtyři páry kráčivých končetin
jednoduchá očka typu ocellus – často 8
vylučování – malphigické trubice a coxální žlázy (název podle vyústění na počátku končetin), pozměněné metanefridie
dýchají plicními vaky nebo vzdušnicemi
nervová soustava – mají dvě ganglia v hlavové části (v některých případech jsou splynutá v jedno); vznikla splýváním párů ganglií, gangliová provazcovitého typu
smysly – makadla, oči
rozmnožování – gonochoristé, přímý vývoj; z oplozených vajíček se líhnou juvenilové (malí pavoukovci)
řády

Štíři

jejich těla se dělí na hlavohruď (přívěšky) a zadeček (dělí se na postabdomen a telson)
telson – poslední tělní článek opatřen dutým trnem, je napojen na jedovou žlázu; jedovatí jsou menší štíři; působení je neurotoxické
u štírů se makadla přeměnily na klepeta (klepeta nevznikla z klepítek/!)
klepety štír zabíjí, kořist pak zpracovává klepítky (!rozdíl)
dýchají čtyřmi páry plnicních vaků
samice rodí živá mláďata
Zástupci
štír týlnatý – dříve i u nás
veleštír obrovský – až 20cm

Štírci

jsou menší než štíři
dýchají vzdušnicemi
zadeček není rozdělený, na konci je zaokrouhlený
jed ve speciální žláze, která je napojena na makadla
jsou synantropní – vázáni na člověka
Zástupci
štírek knihovní – žije v knihovnách, živí se roztoči, kteří se živí lepidlem z vazeb knih

Sekáči

rozdíl mezi pavoukem: hlavohruď se zadečkem jsou široce přirostlé k sobě
článkovaný zadeček
autotomie – odvržení části těla za účelem odvrácení pozornosti
Zástupci
sekáč domácí – synantropní (žije s lidmi)

Pavouci

mezi hlavohrudí a zadečkem stopka
nečlánkovaný zadeček
klepítka (chelicery) – napojeny na jedovou žlázu
kořist uloví, kousne, vstříkne do ní trávicí enzymy, ty kořist natráví, pavouk kořist „vycucne”
mají přímý vývoj
snovací bradavky – tekutina na vzduchu tuhne
různé druhy vláken – omotávání, stavení, . . .
Zástupci
Sklípkani
chlupatí, robustní
zemní nory, stromové patro
nejsou nebezpeční
schopni ulovit malé obratlovce (myš, ještěrka)
Snovačky
černá vdova
snovačky jsou červené a černé nebo bílé a černé
Křižáci
plošná, dekorativní síť s paprsčitou architekturou
křižák obecný
Pokoutníci domácí
synantropní (v blízkosti lidí)
hadříkovité pavučiny
Slíďáci
slíďák – vyhřáté paseky, loví v běhu
Běžníci
barva podle pestře zbarvenů květů
krabovité tělo

Roztoči

nejpokročilejší pavoukovci
tělo není zřetelně rozčleněno – kompaktní
dravci, zooparazité
Zástupci
klíště – specializované harpunovité ústní ústrojí; přenašeč (zánět mozkových blan – klíšťová encefalitida, virové onemocnění, existuje očkování; lymská borelióza – podle města Old Lyme, způsobeno bakterií Borrelia Burgdorferi)
čmelík kuří
kleštík včelí – vysává včelí larvy, dokáže zničit celá včelstva
slivuška skleníková – fytoparazit (na rostlinách) – fytofág, nabodává listy a saje z nich šťavu
zákožka svrabová – způsobuje svrab, vrtá se v pokožce ⇒ svědění

Korýši

větvené končetiny
2 páry tykadel
vyvinutá kusadla – mandibuly, čelisti – maxily, příústní nožky
výskyt: sladké i slané vody
pohyb: plavání, lezení, couvání; končetiny větvené na dvě pevné (sklerotizované) větve a článkované
dýchání: na hřbetní straně končetiny je tenkostěnný prokrvený přivěsek – funguje jako žábry; kyslík rozvádí tělní tekutina (krvomíza)
trávicí soustava: kusadla (mandibuly) – zachycení + zpracování potravy; čelisty (maxily) – zpracování potravy; příústní nožky; hepatopancreas – trávicí žláza
smysly: hmat – tykadla; složené oko (soubor jednoduchých oček), naupliové oko (nepárové, uprostřed hlavy larev)
vylučovací soustava: coxální (kyčelní) žlázy – vyúsťují na bázi tykadel a čelistí
rozmnožování: gonochoristé (jen svijonožci hermafrodité), nepřímý vývoj (přes larvu)

Lupenonožci

Žábronožky

nemají krunýř, dravci
žábronožka solná, žábronožka listová

Listonožky

mají krunýř, dravci
listonoh jarní, listonoh letní

Perloočky

živí se organickými zbytky ve vodě
plavou pomocí dlouhých větvených tykadel
nápadné oko – vzniklo splynutím dvou složených očí, dalo vzniknout názvu perloočky
heterogonie – střídá se partenogeneze (schopnost samobřeznosti – vývinu jedince z neoplozeného vajíčka) s pohlavním rozmnožováním

Buchanky

nemají krunýř
pohlavní dimorfismus – sameček má tykadla sloužící k přichycení samičky při kopulaci
na zadečku furka – vidlicovitý přivěšek
cévní ani dýchací systém není vyvinut
gonochoristé
samice mají ovisaky – pytle na vajíčka
buchanka obecná

Kapřivci

lístkovitě sploštělé tělo
jsou ektoparazité
ústní ústrojí je přeměněno v bodavé ústrojí (mandibuly) a přísavky (maxily)
na zadní části těla má ploutvičkovitý přívěšek, který slouží k dýchání

Zástupci

kapřivec plochý

Rakovci

velcí korýši – od 1cm výše
mají hodně končetin, zpravidla 19 párů
mohutný krunýř (může však chybět) silně inkrustován uhličitanem vápenatým (CaCO3)
krunýř neroste s tělem, svléká se; dokud se nevytvoří nový, je korýš zranitelný

Různonožci

blešivec potoční – žije v čisté vodě; má různé druhy končetin lišící se vzhledem a funkcí

Stejnonožci

beruška vodní – končetiny jsou stejné; je tolerantní vůči nízkému obsahu kyslíku ve vodě
stínka obecná – suchozemský korýš
svinka obecná

Desetinožci

jejich končetiny proměněny v nápadná klepeta
rak říční
rak kamenáč – nejcitlivější na znečištění a obsah kyslíku
rak bahenní
rak americký – přinesl do ČR račí mor – choroba, kterou způsobuje houbový organismus, ten prorůstá krunýřem, poškozuje ho, raci hynou

Další rakovci (ne nutně desetinožci): humr, langusta, garnát, kreveta, krab

Vzdušnicovci

1 pár nevětvených tykadel
vždy volná hlava
mandibuly, maxily
dýchání zajišťují vzdušnice – tracheje; chytinózní trubičky prostupují celé tělo, rozvádějí kyslík (ne v krvi, volně)
vylučování – Malpighigo žlázy
cévní systém – otevřený, se hřbetní cévou – ta je schopna tepání, je to jakési srdce
smysly – složené oči + jednoduchá očka

Mnohonozí

nadtřída
patří sem třídy: stonožky a mnohonožky

Stonožky

mají mnoho končetin (ale ne sto)
jsou dravé
u ústního ústrojí mají kusadlové nožky, které jsou napojeny na jedovou žlázu
na konci těla mají vlečné nožky
stonožka škvorová, stonoha

Mnohonožky

nejsou dravé – jsou býložravé
dva páry končetin na jednom článku – diplosomity
mnohonožka obecná, svinule

Šestinozí

(nadtřída)
patří sem hmyz
třídy:
hmyz se dělí na křídlaté a bezkřídlé