Renesance v Čechách


Dělení:
Renesance začla v Čechách brzo (už za Karla IV.), byla ale přerušena husitskými válkami
důležitější bylo období humanismu – šlechticové zkoumali anglická díla
vznik Jednoty bratrské – církve, která se chtěla vrátit k základní myšlence, že všichni si jsou rovni

Renesanční prvky

Překlady Dekameronu – přeložil je Hynek z Poděbrad, syn Jiřího z Poděbrad
Knížky lidového čtení – jsou tištěna (knihtisk je méně nákladný, knihy si mohou dovolit i nižší vrstvy)
Frantova práva – satirická pravidla pijáků
Cestopisy – Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic – Putování aneb cesta z Království českého do Benátek, odtud po moři do země Svaté, země Judské a dál do Egypta, Václav Vratislav z Vitrovic

Počátky humanismu

1470–1520
Latinský humanismus – Jan z Rabštejna, Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
Národní humanismus – Viktorín Kornel ze Všehrd – Kniha o napravení padlého (v níž mimo jiné argumentuje, proč psát česky)

Rozkvět humanismu

Jednota bratrská – po vzoru Petra Chelčického hlásali rovnost mezi lidmi, zezačátku byla proti vzdělání (vytvářelo rozdíly)
postavení Jednoty bratrské ke vzdělání se ale změnilo – Jan Blahoslav – Šamotulský kancionál (zpěvník), Muzica (učebnice hudby), Filipika proti misomusům (obhajovala vzdělání), Gramatika česká, překlad Nového zákona
Bible Kralická – 1579–1594; nejprve vydána v 6 svazcích, později v 1
Jan Starší ze Žerotína – bibličtina – jazyk, kterým se Češi pozdejí inspirovali v době Národního obrození
Cestopisy – Jan Hasištenský z Lobkovic, Oldřich prefát z Vlkanova
Václav Hájek z Libočan – zájem o historii – Kronika česká (1541) – katolický pohled (nepatří k Jednotě bratrské); psána česky

Zlatý věk české literatury

vládne Rudolf II., udělal z Prahy srdce Evropy
(doba Veleslavínova)
humanistická čeština
Daniel Adam z Veleslavína – měl nakladatelství (Melantrich – vydával v něm kalendáře, historické spisy), vydává Kalendář historický